Nevidomí nepatří do běžných tříd, myslí si mnozí
V ČR je sedm až dvanáct tisíc nevidomých. Podle aktuálního průzkumu si 17,4 % Čechů ve věku 18 až 26 let myslí, že nevidomé děti nepatří do běžných školních tříd. Z respondentů nad 55 let věku si to pak myslí každý druhý.
Ženy se nesmějí dát, říká primářka Mamma center
„Vše, co si v prsech najdete je normální. Spousta žen říká, že se bojí si na prsa sáhnout, protože nachází všelijaké boule. A já odpovídám: Ano, seznamte se se svými boulemi,“ říká primářka a zakladatelka sítě Mamma center Miroslava Skovajsová.
Rakovina prsu v ČR ročně postihne sedm tisíc žen
V ČR je necelá polovina žen, které se dobrovolně vzdávají šance na záchranu života. Jde hlavně o ženy nad 45 let s odmítavým postojem ke screeningovému vyšetření prsů. A to i přesto, že jsou k vyšetření adresně zvány a je zdarma.
Obézními se v Česku stávají už i předškolní děti
Podle dětských lékařů se dá v Česku mluvit o epidemii obezity u dětí. Za jejich nadváhou a obezitou je vysoký energetický příjem a nízký energetický výdej. Stejně jako špatné stravovací návyky a nekvalitní potraviny.
Jaroslav Matýs: Všichni byli najednou autisté!
„Babičky, když musely na pole, rozdělily dětem úkoly a šly pryč. Vrátily se nazpátek a když nebylo hotovo, děti dostaly na zadek a nedostaly najíst. Příští den to udělaly," říká dětský psychiatr Jaroslav Matýs.
Důležité je oddělit zrno od plev, říká Lumír Kantor
„Důležité je oddělit zrno od plev,“ říká na adresu tuzemských pacientských organizací primář Novorozeneckého oddělení FN Motol a předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku horní komory Parlamentu ČR Lumír Kantor.
Epilepsie trápí 100 tisíc lidí v ČR. Mezi nimi je i Honza
Epilepsie trápí v ČR cca 100 tisíc lidí. Jedním z nich je i mladý sportovec Honza. Ten podstoupil náročnou chirurgickou operaci. Lékaři mu do mozku nejdříve zavedli sondy a pak odstranili ložisko jeho epileptických záchvatů.
Světová zdravotnická organizace radí, jak na kojení
Kojení má být vnímáno jako běžná součást každodenního života v rodině i ve společnosti. Kojení totiž zaručuje matce i dítěti zdravotní, výživové, imunologické, ale i psychologické, sociální a ekonomické výhody.
Miluše Schejbalová: „Volný termín měli až za půl roku.“
Miluše Schejbalová trpí idiopatickou plicní fibrózou [IFP]. Ke správné diagnóze se dostala náhodou. Mezitím ztratila minimálně rok času, kdy se její nemoc zhoršovala. Dnes má nasazeny léky, které ji vrací znovu do života.
Kauza spalničky nutí k zamyšlení
Vážné infekční nemoci, které se podařilo v ČR dostat očkováním pod kontrolu, už lidé nepovažují za nebezpečné a nákazy se nebojí. Místo toho mají obavy z vakcín.
První pomoc? Největší chyba je nedělat nic!
„Když se někdo naučí základy poskytování první pomoci v autoškole, tak si za 20 let z toho moc nevzpomene. A postupy resuscitace se vyvíjí," říká specialista v anesteziologii-resuscitaci Jiří Pokorný.
Národní odvykací linka má číslo – 800 350 000
Jste závislí na drogách či hazardu? Jsou na nich závislí vaši blízcí? Pokud ano, volejte – 800 350 000. Národní odvykací linka pomáhá lidem závislým na alkoholu, cigaretách, drogách i gamblingu.
![Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348-218x150.jpg "Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné")
Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
Paliativní péče není dostupná ve všech regionech
Jedním z cílů Memoranda o spolupráci na systematickém rozvoji paliativní péče v ČR je zvýšit ochotu zdravotních pojišťoven uzavírat smlouvy s mobilními hospici, aby se postupně staly plně dostupné v celé České republice.
Rakovina tlustého střeva ročně usmrtí 3 500 lidí
Kolorektální karcinom představuje nejen zdravotnický, ale i ekonomický problém pro českou populaci. Lidé v ČR mají velkou náklonost právě k tomuto onemocnění. A ztráty jsou celkem zbytečné, protože tento druh nádoru je odhalitelný a léčitelný.
Vytvářet pozitivní interakce je jednodušší, než si myslíme
„Pozitivní je pak cokoliv, co vede k příjemným pocitům. Nemusí to být hned večeře v příjemné restauraci nebo dovolená. Může to být milé slovo, pohled, pohlazení, objetí," říká profesor lékařské psychologie a klinický psycholog Radek Ptáček.
V nemocnici je nejvíce v ohrožení lidská důstojnost
„Službu, kterou v nemocnici vykonávám, byť jen na částečný úvazek, považuji za jednu z nejsmysluplnějších činností, kterou dělám," říká nemocniční kaplan Thomayerovy nemocnice a kněz Řádu premonstrátských řeholních kanovníků Řehoř Jiří Žáček.
Nemírné slunění způsobuje stárnutí kůže i nádory
Ultrafialové záření je v malém množství lidskému tělu prospěšné, protože produkuje v těle vitamin D. K tomu ovšem postačí zhruba jen 15 až 20 minut na slucni denně. Delší pobyt je spojen s rizikem spálení, stárnutí pokožky i vznikem kožních nádorů.
Úspěch dětí určuje i jejich aktivita na sociálních sítích
„Děti zvládají chování na sociálních sítích lépe, než si myslíme. Myslíme si, že to děti nemají pod kontrolou, ale děti to pod kontrolou skutečně většinou mají,“ říká spoluautor výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků Michal Kalman.
Václav Vydra: Člověk musí své tělo poslouchat
„Je důležité léčit podstatu onemocnění. A ne chtít pouze instantní pomoc ve formě léků, které zmírní pouze momentální bolest," říká ambasador projektu Srdce v hlavě a známý herec Václav Vydra.
POSLEDNÍ ČLÁNKY
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
- Reklama -
