Tuberkulóza

Co je tuberkulóza a kdy proti ní nechat naočkovat dítě

0
Od roku 2010 se v ČR neočkují novorozenci proti tuberkulóze. Důvod byl a podle odborníků stále je příznivá epidemiologická situace. Ročně je u nás potvrzeno zhruba pět set případů onemocnění tuberkulózou. I přesto lékaři některým dětem očkování proti TBC doporučují.
epidemie

V Česku naplno propukla chřipková epidemie

0
Nemocnost akutními respiračními infekcemi [ARI] včetně chřipky v tomto týdnu v Česku vzrostla o 28,4 %. Celková nemocnost se dostala na úroveň 1 865 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Chřipková epidemie nastává při dosažení hranice 1 800 nemocných na 100 tisíc obyvatel.  
s léky

Kliničtí farmaceuti VFN poradí s léky veřejnosti

0
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze letos od ledna nabízí veřejnosti bezplatné lékové poradenství. Nová služba je určena všem ambulantním pacientům, kteří potřebují konzultovat užívání většího množství léků a jejich vzájemné působení. Stačí se jen dopředu objednat.
předepisování receptů

Nový rok přináší zásadní změny v předepisování receptů

0
Nový rok s sebou přinese zásadní změny v předepisování receptů v Česku. Změny se týkají údajů, které budou muset být uvedeny v receptech, ale i rozšiřují možnosti pacientů, jak si vyzvednout na eRecept léčivý přípravek. Změny se dotknou lékařů, pacientů i lékárníků.
pacientů s RS

Každý rok přibývá přes dva tisíce nových pacientů s RS

0
Počet pacientů s roztroušenou sklerózou každým rokem narůstá. V České republice touto nemocí trpí 18 tisíc osob. V roce 2013 jich má být podle odhadů až 27 tisíc. Lékaři se dohadují o příčinách. Uvádějí nedostatek vitamínu D a nezdravý životní styl.
nervová vlákna

Nikdo úplně nespraví poškozená nervová vlákna u RS

0
„RS zatím neumíme vyléčit, umíme ji ale léčit. Zásadní je včas nasadit léky a zabránit zánětlivému procesu v ničení dalších nervových buněk," říká zástupkyně vedoucí lékařky Centra pro demyelinizační onemocnění, Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN Dana Horáková.
Nahlížení do lékového záznamu

Určit osoby k nahlížení do lékového záznamu lze už teď

0
Od letošního prosince mají pojištěnci možnost upravovat oprávnění osob k nahlížení do lékového záznamu. Začalo totiž běžet takzvané přechodné období, které potrvá až do konce května příštího roku. Úpravy ale budou možné i po skončení tohoto přechodného období.
Novy_lek_na_HIV

Nový lék na HIV: Pacienti žijí déle a nejsou infekční

0
Vědci vyvinuli nový lék na HIV. Díky němu přestávají být pacienti infekční a mají běžnou délku dožití. Mohou založit rodinu nebo i mít s partnerem styk bez ochrany. Aniž ho nakazí.
užívání antibiotik

Lékárníci radí, jak na užívání antibiotik

0
Více než polovina lidí při užívání antibiotik podceňuje infekční onemocnění. Což potvrdily i výsledky průzkumu České lékárnické komory, podle kterého 55 procent dospělých chodí a cestuje v době užívání antibiotik do práce. Z toho 13 procent od prvního dne jejich užívání.
moderni_inovativni_lecivaa

Moderní inovativní léčiva se hlásí o slovo

0
Po biologické léčbě nastupují moderní terapie, jejichž využití zachraňuje nemocným lidem životy i jim životy prodlužuje. Moderní inovativní léčiva jsou drahá. Podle farmaceutických firem ale jsou drahá jen zdánlivě.
Lékárníci u Michaely Jílkové

Lékárníci diskutovali o trhu s léky u Michaely Jílkové

0
Nedostupnost a ceny léků. To byla témata diskuzního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové. V pořadu zaznělo leccos. Hlavně se ale probírala novela zákona o léčivech. A samozřejmě – dostupnost a ceny léků v českých lékárnách.
léčba astmatu

Léčba astmatu je důležitá. I když ji mnozí podceňují

0
Od doby, kdy se na astma zavedly inhalační kortikosteroidy, výrazně ubylo těžkých stavů způsobených astmatem. A klesl počet astmatiků, kteří by potřebovali intenzivní péči s podpůrným dýcháním.
čeští senioři A

Čeští senioři zanedbávají očkování proti chřipce

0
Světová zdravotnická organizace [WHO] doporučuje alespoň 75% proočkovanost proti chřipce u seniorů 65+. Nejvyšší proočkovanost má Jižní Korea [75 %] a USA [72 %]. V Evropě pak například Velká Británie [71 %] a Irsko [59 %].
citlivá pleť

Citlivá pleť je výsledek životního stylu. Jak na ni?

0
Statistiky uvádí, že více než 55 % žen má citlivou pleť. Podle dermatologů za to u většiny z nich může životní styl 21. století. To je dlouhodobý stres, špatné stravovací návyky, ale i kouření, konzumace alkoholu a znečištěné ovzduší.
Physicians Formula A

Jaké údaje musejí mít na obalu kosmetické výrobky

0
Obsah aktivních látek není výsadou jen kosmetických výrobků vyšší cenové kategorie. Už je běžný i u kosmetiky pro širokou veřejnost. Při výběru musí člověk zohlednit jejich složení ve vztahu k typu pleti, věku aj.
dítě trpí nadváhou

Co dělat, když dítě trpí nadváhou či obezitou

0
Za nadváhou a obezitou u dětí je většinou vysoký energetický příjem a nízký energetický výdej. Zdravezpravy.cz přinášejí deset tipů, co dělat, když dítě trpí nadváhou či obezitou. I jak předcházet nadváze a obezitě u dětí.
domácí lékárnička A

Správně vybavená domácí lékárnička zachrání život

0
Domácí lékárnička by měla obsahovat základní prostředky, které zajistí první pomoc při úrazu, dočasně nahradí přítomnost zdravotníka či pomůže překonat dobu před zásahem lékaře. Co v ní nesmí chybět a jaké jsou typy obvazových materiálů?
proti chřipce

Blíží se září a spolu s ním i očkování proti chřipce

0
Proočkovanost české populace proti chřipce je velmi nízká. Zatímco v Kanadě nebo USA je ročně distribuováno až 330 očkovacích protichřipkových vakcín na tisíc obyvatel, u nás je to cca 40 až 70 vakcín.
Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež  předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová

Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné

0
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
pacienti_s_migrenou

Pacienti s migrénou se dočkají účinnějších léků

0
Nové léky na migrénu dokáží snížit frekvenci i tíži ataků bolesti hlavy u těžkých pacientů až o 50 procent. Léky nejsou prozatím hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Budou ale už snad v příštím roce.
- Reklama -

POSLEDNÍ ČLÁNKY

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

- Reklama -
Translate »