EMA doporučila k léčbě covidu-19 další dva léky
Evropský lékový regulátor doporučil k léčbě covidu-19 další dva léky. Monoklonální protilátku sotrovimab s obchodním názvem Xevudy. A dále imunosupresivní léčivo Kineret, kterým se léčí artritida.
EMA zmírnila podmínky chladového řetězce Comirnaty
Náročné logistické podmínky vakcíny Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech se zmírnily. Neotevřené ampule s Comirnaty se mohou nově převážet při teplotě 2 až 8 °C nejdéle však 12 hodin. Mírní se i teplotní nároky po vyjmutí z mrazničky.
Farmaceutické firmy vyvíjejí nová antidiabetika
I když diabetologie prodělala v posledních letech velký pokrok a jsou k dispozici stále nové léky a podpůrné prostředky, mělo by ve společnosti dojít v první řadě ke změně životního stylu.
Multivitaminy život neprodlouží a někdy mohou i uškodit
Každodenní užívání multivitaminů zdraví zvlášť neposiluje. Dokládá to analýza 400 tisíců zdravých dospělých. Výsledky ukázaly, že lidem takové doplňky stravy život neprodlužují. Dokonce mohou mírně zvyšovat riziko předčasného úmrtí.
Čína a Indie brání covidu vstřikem do nosu a vdechnutím
V Indii úřady schválily vakcínu proti covidu, která se podává vstřikem do nosu, v Číně pak vdechnutím ústy. Obě země věří, že tyto vakcíny zvýší počet lidí očkovaných proti covidu.
Přístup k lékům upravuje novela o zdravotním pojištění
Genová terapie, účinnější léky na cystickou fibrózu, migrénu, diabetes 2. typu či hepatitidu typu C. Léčivé prostředky na tyto i další nemoci se v posledním roce přiblížily i českým pojištěncům.
Lék na covid zřejmě stojí za tisíci úmrtími. Užíval se i v Česku
Hydroxychlorochin podávaný pacientům s vážnou formou covidu-19 v prvních měsících šíření viru SARS-CoV-2 v roce 2020 mohl způsobit až 17 tisíc úmrtí v šesti sledovaných zemích. Zjištění přináší výsledky studie francouzských vědců.
Novo Nordisk investuje do výroby doma v přepočtu 200 mld. Kč
Dánský farmaceutický konglomerát Novo Nordisk patří mezi nejhodnotnější evropské firmy. Cena akcií společnosti se za posledních několik let více než ztrojnásobila. A její vzestup pokračuje, v zemi svého původu rozšiřuje výrobu.
![Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348-218x150.jpg "Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné")
Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
Zdravotníci nemají čas. Odnáší to proočkovanost
Proočkovanost populace proti zákeřným chorobám by mohla být vyšší. Pokud by zdravotníci ale měli chuť a hlavně čas mluvit o očkování s pacienty. Uvádí to mezinárodní průzkum společnosti GSK.
Padělaný Ozempic v Rakousku ohrozil ženu na životě
Několik pacientů v Rakousku skončilo v nemocnici po užití padělaného léku na léčbu cukrovky Ozempic. Ten lidé ale i užívají, aby ubyli na váze. Bez okamžité pomoci lékaře mohli tito pacienti zemřít, tvrdí rakouští kriminalisté.
Pfizer žaluje Polsko kvůli dluhu na vakcínách proti covidu
Polsko dluží společnostem BioNTech a Pfizer za vakcíny proti covidu-19. Soud je podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové až poslední možnost, jak se dohodnout. Společnost Pfizer už se na soud ale obrátila.
Tabletu proti covidu-19 si již objednaly Británie i USA
Lék proti covidu-19 ve formě tablety od společnosti Merck už si ve stovkách tisíc předobjednaly vlády po celém světě. Jde o tabletu molnupiraviru, který dnes 4.11. schválily pro léčbu covidu-19 britské úřady.
Poslanci rozhodli: Nejdřív ISIN až pak eOčkování
Veškeré údaje o očkování lékaři nově zaznamenají do Informačního systému infekčních nemocí. A z něj se pak záznamy přenesou do eOčkování, jež eviduje veškerá očkování s výjimkou covidu.
Vědci testují hydrogel na mírnění Parkinsonovy choroby
Pohybové poruchy doprovázející Parkinsonovu chorobu by mohl v budoucnu zmírnit jednorázový výkon. Při něm by lékaři vpravili do mozku pacienta speciální hydrogel s náhradními kmenovými buňkami.
Těžký covid zřejmě odvrátí další lék, sabizabulin
Pohotovostní pracovní skupina pro mimořádné situace Evropské agentury pro léčivé přípravky začala posuzovat lék společnosti Veru sabizabulin k léčbě covidu-19.
Nakažených černým kašlem ubylo, stále ale jde o vysoká čísla
V minulém týdnu se v Česku potvrdilo 838 nových nákaz černým kašlem. To je oproti předchozímu týdnu pokles o 200 případů. Nicméně stále jde o vysoká čísla. Za celý loňský rok se u nás černým kašlem nakazilo 494 osob.
Vakcínou Novavax se v Česku začne očkovat v březnu
Proteinovou vakcínou Nuvaxovid amerického výrobce Novavax se v Česku začne očkovat začátkem března. Její redistribuce do unijních zemí totiž začne koncem února. Předregistrace k očkování se zpřístupní 1. února.
Medicus Academy klinické studie proškolí v půlce června
Téměř dva a půl tisíce certifikátů již získali zdravotníci a další odborníci v kurzech Medicus Academy [MA]. Letos MA chystá tradiční roční kurz „Specifika provádění klinických studií v českých zdravotnických zařízení“ na 13.6. až 14.6.
Kolik utratí člověk průměrně za léky během jednoho roku?
Kolik utratí člověk průměrně za léky během jednoho roku? Které léky jsou „nejoblíbenější“? Po kterých z nich sáhne každý jako po první pomoci?
POSLEDNÍ ČLÁNKY
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
- Reklama -
