Petr Arenberger o dětech s psoriázou

Dítě s psoriázou může dělat vše, co dělají ostatní děti

0
„Zdravé dítě není potřeba mazat,“ říká v rozhovoru na téma lupénka a děti přednosta Dermatovenerologické kliniky FN Královské Vinohrady Petr Arenberger. A nejen to. Podle něj lze dnes potlačit vnější projevy lupénky i u těžkých psoriatiků.
svalová dystrofie

Jak žijí lidé se svalovou dystrofií? Žijí tady a teď

0
Duchennova svalová dystrofie postihuje téměř výlučně chlapce, ale jiné dystrofie rozdíly nedělají. Zdravezpravy.cz přinášejí příběhy dvou rodin, které život s tímto vzácným onemocněním obdivuhodně zvládly a zvládají.

Pěší turistika je nejoblíbenějším sportem Čechů

0
Důvodů, které vedou lidi k pravidelnému pohybu je několik. Každý pátý respondent uvedl, že se pravidelně hýbe, aby se cítil dobře. 16 % respondentů pak řeklo, že jim sport pomáhá udržovat jejich psychickou pohodu a zbavovat se stresu.
Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež  předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová

Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné

0
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.

Rakovina tlustého střeva ročně usmrtí 3 500 lidí

0
Kolorektální karcinom představuje nejen zdravotnický, ale i ekonomický problém pro českou populaci. Lidé v ČR mají velkou náklonost právě k tomuto onemocnění. A ztráty jsou celkem zbytečné, protože tento druh nádoru je odhalitelný a léčitelný.
vyleceny_narkoman

Dnes bych nepřežil ani den, říká vyléčený narkoman

0
„V zařízení, kde jsem podstoupil léčbu hepatitidy C, se ke mně chovali jako k normálnímu pacientovi. Neodsuzovali mě. To pro mě bylo povzbuzující. Utvrdilo mne to v tom, že mám ještě šanci se svým životem něco udělat," říká Dominik
zdraví a peníze

Zdraví a peníze jsou tím, co chybí českým seniorům

0
Podle šetření zrealizovaném v 36 Senior Pointech po celé ČR čeští senioři nejčastěji sledují televizi, čtou [včetně internetu] a pečují o vnoučata. V pravidelném kontaktu bývají i se svou rodinou.
Radek Ptáček velká

Vytvářet pozitivní interakce je jednodušší, než si myslíme

0
„Pozitivní je pak cokoliv, co vede k příjemným pocitům. Nemusí to být hned večeře v příjemné restauraci nebo dovolená. Může to být milé slovo, pohled, pohlazení, objetí," říká profesor lékařské psychologie a klinický psycholog Radek Ptáček.
nemocnici

V nemocnici je nejvíce v ohrožení lidská důstojnost

0
„Službu, kterou v nemocnici vykonávám, byť jen na částečný úvazek, považuji za jednu z nejsmysluplnějších činností, kterou dělám," říká nemocniční kaplan Thomayerovy nemocnice a kněz Řádu premonstrátských řeholních kanovníků Řehoř Jiří Žáček.
nemírné slunění

Nemírné slunění způsobuje stárnutí kůže i nádory

0
Ultrafialové záření je v malém množství lidskému tělu prospěšné, protože produkuje v těle vitamin D. K tomu ovšem postačí zhruba jen 15 až 20 minut na slucni denně. Delší pobyt je spojen s rizikem spálení, stárnutí pokožky i vznikem kožních nádorů.
Michal_Kalman

Úspěch dětí určuje i jejich aktivita na sociálních sítích

0
„Děti zvládají chování na sociálních sítích lépe, než si myslíme. Myslíme si, že to děti nemají pod kontrolou, ale děti to pod kontrolou skutečně většinou mají,“ říká spoluautor výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků Michal Kalman.

Václav Vydra: Člověk musí své tělo poslouchat

0
„Je důležité léčit podstatu onemocnění. A ne chtít pouze instantní pomoc ve formě léků, které zmírní pouze momentální bolest," říká ambasador projektu Srdce v hlavě a známý herec Václav Vydra.
Ales_Linhart_prevence_nemoci_srdce

Šest tisíc kroků denně je minimum, říká Aleš Linhart

0
„Šest tisíc kroků souvislé chůze denně má prokazatelně pozitivní vliv na naše srdce a cévy," říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze a 1. LK UK Aleš Linhart.

Operace prsů patří k častým výkonům plastických chirurgů

1
„V ordinaci nejčastěji slyším, mám prsa příliš malá, příliš velká, příliš povislá, příliš ošklivá. Mnoho žen není spokojeno s tím, co má. A často jsou jejich pocity oprávněné,“ říká plastický chirurg Věra Šatánková.
Karel_Nespor

Karel Nešpor: Alkohol v pivu se nedaní. A to je chyba

1
„Je obtížné provádět zdravotní prevenci u lidí, kteří jsou od útlého dětství soustavně obelháváni reklamou," říká pro ZdraveZpravy.cz psychiatr a spolupracující emeritní primář Psychiatrické nemocnice Bohnice Karel Nešpor.
Třezalka tečkovaná

Negativní interakci s léky vyvolá i jen třezalka tečkovaná

0
Farmaceuti varují: Nežádoucí lékovou interakci může vyvolat třeba i jen třezalka tečkovaná, pepř černý, podběl, karambola, ginkgo biloba nebo i šťáva z grepů.
Český den proti rakovině

Český den proti rakovině běží Českem

0
23. ročník veřejné sbírky Český den proti rakovině pořádá dnes [15. 5.] Liga proti rakovině Praha. Hlavním tématem letošního ročníku Českého dne proti rakovině je rakovina plic v důsledku kouření. Na tu umírá nejvíce lidí s rakovinou.
závislost na alkoholu

Závislost na alkoholu ohrožuje skoro milion Čechů

0
Nadměrná konzumace alkoholu v ČR je problém. Zatímco alkohol stojí za světovou mortalitou ve 2,8 % případů, v České republice ve více než 5 %. A jeho podíl na nemocnosti, invaliditě a úmrtnosti stále roste.
pijavice_lekarske

Pijavice lékařské jsou mé lásky, říká Ivana Tyllerová

0
Po prvních procedurách vznikají obvykle reakce na místě přiložení pijavice. To je pozitivní jev, který dokazuje zásah sekretu pijavice do ohniska onemocnění a o čištění látek od nahromaděných metabolitů.
syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření v ČR ohrožuje asi 20 % populace

0
Syndromem vyhoření trpí podle odborníků každý pátý Čech. Syndrom vyhoření je reakcí na dlouhodobý stres, který se projevuje únavou a ztrátou přesvědčení o smyslu vykonávané práce. Ohroženy jsou zejména profese spojené s odpovědností a stálým kontaktem s lidmi.
- Reklama -

POSLEDNÍ ČLÁNKY

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

- Reklama -
Translate »