V úhradách nejsou velké nemocnice vítězi, tvrdí jejich zástupci
Vedení fakultních nemocnic se ohradilo proti tvrzení, že na svých účtech zbytečně drží miliardové rezervy a jsou protěžovaný segment v úhradách za péči. Příští rok pro ně značí co do růstu úhrad reálně stagnaci až propad, tvrdí jejich zástupci.
Sebevraždu v Česku ročně spáchá více než 1 300 lidí
Ze způsobů sebevražd je u obou pohlaví nejčastější oběšení. Sebevraždu zvolí asi 40 % žen a 60 % mužů. Pomoci má Národní akční plán prevence sebevražd 2020 až 2030. Zítra ho projedná vláda.
Novo Nordisk investuje do výroby doma v přepočtu 200 mld. Kč
Dánský farmaceutický konglomerát Novo Nordisk patří mezi nejhodnotnější evropské firmy. Cena akcií společnosti se za posledních několik let více než ztrojnásobila. A její vzestup pokračuje, v zemi svého původu rozšiřuje výrobu.
Skončí centra duševního zdraví? Chybí peníze, lidé i právní rámec
Na kontrolu evropských dotací na vznik a pilotní provoz center duševního zdraví se zaměřil Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ]. Kontrola ukázala, že ačkoliv se peníze vynakládaly účelně, centra dnes bez dotací nemají pořádně na provoz. Chybí jim právní ukotvení.
MZ ČR žádá o příspěvek státu na pokuty zdravotních ústavů
Ministerstvo zdravotnictví žádá vládu o schválení provozního příspěvku 211 milionů korun na zaplacení pokut vyměřených zdravotním ústavům v Ostravě a Ústí nad Labem kvůli špatnému hospodaření.
U VZP ČR roste nejrychleji příspěvková prevence, zájem je i o screeningy
Z preventivních programů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR nejrychleji roste zájem o příspěvky z fondu prevence. Loni na nich pojišťovna vyplatila téměř miliardu korun, letos počítá s 2 mld. Kč. A roste i další prevence, třeba screeningy.
Dozorčí radu Krajské zdravotní vede Miroslav Ouzký, zakladatel IZIP
Sedmičlennou dozorčí radu Krajské zdravotní nově vede bývalý poslanec, europoslanec a zakladatel nechvalně známého projektu IZIP – elektronická zdravotní knížka Miroslav Ouzký [ODS]. Ve funkci vystřídal Jitku Bártovou.
Výdaje státního rozpočtu 2025 na zdravotnictví jsou vyšší o 25,3 %
Zatímco letos takzvané odvětvové celkové výdaje státního rozpočtu pro Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] činí téměř 11,5 miliardy korun, v příštím roce to má být 17,5 miliardy korun.
MPSV zruší cenové stropy pro sociální zařízení. Vyjdou z šedé zóny
Na sociální zařízení mimo základní síť by se nevztahovaly cenové stropy za pobyt v nich. Podle ministerstva práce a sociálních věcí se tím podpoří konkurence a zprůhlední se celkové náklady na pobyt a jiné služby v sociálních zařízeních.
Většina užívaných léků může být lepších, ale není
80 % ze všech dodávaných léků na tuzemský trh jsou generická léčiva. Přesto si z celkových nákladů na léky vezmou jen 20 %. Související potíž je, že výrobcům generik se jen málokdy vyplatí zlepšit ta generika, která už na trhu jsou.
Jednodenní péče je na Západě trend, v Česku problém
V Británii zařadil veřejný zdravotní systém první výkony jednodenní chirurgie do úhrad v roce 1990, v Česku o patnáct let později, v roce 2005. Do úhradové vyhlášky se ale dostaly teprve loni. To přesto, že pro zdravotnictví značí 18% úspory.
Na růstu úhrad pro příští rok se dohodly tři ze 14 segmentů péče
Na růstu úhrad za zdravotní služby pro rok 2025 se dohodly tři ze 14 segmentů. A sice zubaři, lékárníci a gynekologové. Příjmy pojišťoven v příštím roce odhaduje ministerstvo financí na 526,7 mld. Kč. Resort zdravotnictví je zvýšil na 529,7 mld. Kč.
Průzkum ukázal horší dostupnost zdravotní péče i význam automatizace
Dlouhodobý tlak na zdravotníky způsobený nedostatkem pracovních sil a rostoucí poptávkou po zdravotnických službách by měla do budoucna pomoct řešit umělá inteligence a investice do moderních technologií a automatizace.
Pochyby o reformě psychiatrie se vrátily jako bumerang
Organizace působící v oblasti duševního zdraví se ohradily proti výrokům ministra zdravotnictví Vlastimila Válka o reformě psychiatrie. Podle něj změny vedly k současnému zhoršení dostupnosti péče, s čímž organizace ale nesouhlasí.
2059: Na 100 produktivních obyvatel 99 seniorů a dětí
Největší převaha zemřelých nad narozenými se očekává v polovině 60. let. A to téměř 45 tisíc osob ročně. Podle úřadu by se o růst populace tak měly zasloužit pouze zisky obyvatel zahraniční migrací. Ty jsou úřadem ve střední variantě projekce očekávány ve výši 26 tisíc ročně.
Nízká proočkovanost v Česku není jen vinou lidí, ale i systému
Vina za slabou proočkovanost proti chřipce v Česku neleží ani tak na lidech, jako na způsobu objednávání vakcín. Praktičtí lékaři si je zasmluvňují s půlročním předstihem a ty nespotřebované likvidují. Překážka je i v tom, který lékař smí, a nesmí očkovat.
Nová sociálně zdravotní lůžka zaplatí pacienti, stát i pojišťovny
Do nyní oddělené sociální a zdravotní péče se od příštího roku dostane i sociálně zdravotní péče. Tu budou zajišťovat sociální i zdravotnická zařízení, a ne vždy jen ta lůžková. Sociálně zdravotní péče řeší i provoz centrech duševního zdraví.
Počty lidí na neschopence dál rostou. Mírně převažují ženy
Loni lidé nahlásili 2,535 milionu případů dočasné pracovní neschopnosti. Oproti roku 2019, tedy období před pandemií covidu-19, došlo k nárůstu případů lidí na neschopence o 620 tisíc. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.
Ředitel ÚN Brno končí, lékaři chtěli i 50 tisíc za služby navíc
Ředitel Úrazové nemocnice v Brně [ÚN Brno] Pavel Piler dnes [28.8.] oznámil rezignaci. Ve funkci skončí k 31.8. Jedním z důvodů byly finanční požadavky lékařů z chirurgie. Žádat měli 50 tisíc Kč navíc za každou čtvrtou a další službu.
888 milionů jde na lůžka v psychiatrii. Ministr jich chce alespoň sto
Ministerstvo zdravotnictví vypsalo dotační program z Integrovaného regionálního operačního programu [IROP] v objemu 888 milionů korun na nová a stávající lůžka v psychiatrii. Cílem jsou lůžka pro děti a dorost.