Ve zdravotnictví a sociálních službách chybí lidé

Pokud Česko nepodpoří a nezefektivní příjem zahraničních pracovníků, riskuje omezení dostupnosti zdravotní a sociální péče. Shodli se na tom účastníci diskuzní platformy Hospodářské komory ČR [HK ČR].

České republice v současné době podle statistik Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] chybí zhruba tři až pět tisíc zaměstnanců v nelékařských profesích. To znamená hlavně zdravotních sester, pečovatelek a pečovatelů, sanitářů nebo pracovníků či pracovnic v sociálních službách.

„Do budoucna se bude problém dále prohlubovat, pokud nezačneme situaci akutně řešit. Populace v ČR stárne a poptávka po zdravotní péči nebo umístění do ústavů sociální péče bude neustále růst,“ říká viceprezidentka HK ČR Irena Bartoňová Pálková.

Jako řešení nedostatku lidí ve zdravotnictví a sociálních službách se podle ní nabízí nábor pracovníků ze zahraničí. A to konkrétně vládní Program kvalifikovaný zaměstnanec, který zatím převážně využívají průmyslové podniky a firmy zaměřené na služby. Podle viceprezidentky Pálkové zdravotnictví a sociální zařízení zatím vzhledem k nejednoznačné metodice stála stranou a získat cizince pro ně bylo složité. To se má změnit.

„Klíčovým výsledkem dnešního jednání [30.1., pozn.red.] je shoda na jasné a pevné metodice mezi všemi zúčastněnými, což otevře dveře právě cizincům se zájmem o práci ve zdravotních nebo sociálních službách,“ vysvětlila Irena Bartoňová Pálková.

Odborníci z praxe ale i tak zůstávají skeptičtí. Tristní je totiž už současná praxe při najímání jakýchkoli pracovníků. A to zejména kvůli dlouhým čekacím lhůtám, které potřebuje česká strana k vyřízení pracovního povolení pro kteréhokoli zahraničního pracovníka. A to nejenom do zdravotnictví či sociálních služeb.

• Více: O potřebě cizinců v ČR se hodně mluví, ale málo dělá

Ale ani tím problémy v oblasti zaměstnávání zahraničních pracovníků v České republice nekončí. Lékaři upozorňují i na nedostatečné lékařské prohlídky zahraničních pracovníků, které pronajímají personální agentury. Kolabování pracovníků přímo na pracovišti například kvůli TBC není ničím výjimečným.

• Více: Kontrola pracovníků mimo země EU je nedostatečná

Na cestě po Vietnamu

Na akci HK ČR vystoupila i předsedkyně Výboru pro zdravotnictví PS PČR Věra Adámková [ANO]. Ta uvedla, že i když potřebujeme velký počet pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách, nemá smysl k nám bezhlavě dovážet zahraniční pracovníky.

„Důvod je, že my potřebujeme kvalitní pracovníky, kteří se dorozumí s pacientem,“ vysvětlila.

Upozornila i na odliv lékařského i nelékařského personálu do sousedního Německa: „Žádný se nevrací. To až na penzi, pak se nám smějí, protože jsou na úplně jiné lodi.“

Z Německa by si přitom měla vzít Česká republika příklad. A také z Japonska.

„Byla jsem ve Vietnamu, kde jsou Němci a Japonci v kontaktu s tamějšími školami, na nichž je odmala učí němčině a japonštině. To znamená, že když děti dokončí školu, nemají problém s jazykem a pomáhají v Německu a Japonsku,“ vysvětlila s tím, že navrhla, aby stejně ve Vietnamu postupovala i Česká republika.

Obdobně aktivně by měla Česká republika postupovat i na Ukrajině.

„Mně je úplně jedno, odkud k nám pracovník přijde, ale musí být kvalitní. My se prostě musíme podívat po světě a vytipovat si vhodné země, odkud by k nám pracovníci do zdravotnictví a sociálních služeb přicházeli. Jistě to nebude Německo, Bavorsko, Mnichov, ale třeba ten Vietnam nebo Ukrajina jsou vhodné regiony,“ upřesnila.

Na její slova reagovala viceprezidentka HK ČR Bartoňová Pálková. Ta řekla, že k tomu, aby byla v cizí zemi vyučována čeština je zapotřebí podpora českého státu.

„Co se týče toho Vietnamu, tam je to domluveno, domlouval to pan poslanec Vojtěch Filip. Tam jsou s to velice rychle změnit ty výukové plány,“ upřesnila Věra Adámková.

Pro zájemce o tuto spolupráci pak odkázala na rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimu.

Podle Martina Stolína ze společnosti AV Institut, která se specializuje na nábor zahraničních pracovníků, se ovšem jedná o mylnou představu.

„Vychází z potřeby, že zahraniční zaměstnanci se musejí umět dorozumět. To je pravda, ale otočte si to. To je, jako by k nám přišli Američané, že budou naše studenty medicíny učit zdarma angličtině, aby poté, kdy u nás na naše náklady vystudují, odešli do USA. To nedává smysl. Teorie je dobrá, praxe horší. Problém je, že tyto nápady mají lidé, kteří nemají skutečnou zkušenost s náborem přímo na místě v zahraničí,“ uvedl pro Zdravezpravy.cz

• Více: O potřebě cizinců v ČR se hodně mluví, ale málo dělá

Rasově orientované Česko i ve zdravotnictví

V diskuzi vystoupil i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Ten řekl, že zdravotnictví pociťuje nedostatek lékařů i nelékařských pracovníků. Těch podle něj chybí cca tři tisíce. Upozornil na to, že zatímco nyní úřad zapracoval na zvýšení kapacity lékařů, nezapracoval na zvýšení kapacit u zdravotních sester.

„Nyní tedy bude jednání u premiéra Andreje Babiše, aby se navýšily peníze na vzdělávání sester, obecně nelékařského personálu,“ uvedl Roman Prymula.

Také ovšem dodal, že je nutné se zamyslet nad vzdělávacím systémem i organizací praxe. Jedno z řešení podle něj je, aby administrativní práci, kterou nyní vykonávají zdravotní sestry, zajišťovali administrativní pracovníci, ne plně vzdělané sestry.

„Chceme posilovat odpovědnosti a kompetence sestry,“ upřesnil.

Uvedl i příklad z nemocnice, kde mu náměstkyně pro ošetřovatelskou péči řekla: „Já, když propouštím sestru nad 50 let, když odchází, tak za ní musím vzít 1,6 sestry. To, aby pokryly práci odcházející sestry.“

Vyjádřil se i k náboru pracovníků ze zahraničí.

„Ta naše populace není vyloženě nerasově orientovaná. Když přijmeme pracovníky z Afriky, tak nám pak píší pacienti, že nechtějí, aby na ně sahali pracovníci z Afriky. Tedy my musíme vybrat nekonfliktní země,“ popsal současné zkušenosti poskytovatelů zdravotní péče.  

Až příliš přísná regulace ve zdravotnictví

Zmínil, že pro zahraniční pracovníky není atraktivní k nám chodit pracovat kvůli jazyku, ale kvůli tomu, že u nás získají odbornost a pak jdou dál. To není podle něj pro ČR výhodné.

„A pak je tu regulace, která je u nás nastavena velice tvrdě. Třeba u stomatologů, ale i jinde,“ upřesnil.

Jako další problém zmínil rozdíly v odměňování ve zdravotnictví a sociálních službách. I to je podle něj nutné řešit. Na druhou stranu jen přidávat peníze dle jeho názoru také nestačí. Zvlášť, když to vede k tomu, že po přidání peněz do jedné oblasti, se pracovníci přelijí do jiné a jejich nedostatek zůstává.

„Možnost, jak řešit současný problém, je i dramatické snížení počtů zdravotnických zařízení. To je podle mého názoru v pořádku. Ale i to je otázka. Pokud se zruší zařízení v některém z míst, není jistota, že například ty sestry, které tam žijí, mají rodiny, se přestěhují do místa, kde zařízení ponecháme,“ upozornil na možná úskalí.

Kvalita lékařské posudkové služby

Na akci vystoupila i předsedkyně Výboru pro sociální politiku PS PČR Jana Pastuchová [ANO]. Ta jako bývalá zdravotní sestra upozornila na úpadek této profese. Dále upozornila, že nyní má na stole velice objemnou složku připomínek k chystanému zákonu o sociálních službách.

Po jejích slovech vystoupil politický náměstek ministryně práce a sociálních věcí Robin Povšík [ČSSD]. Ten současnou situaci na trhu práce ve zdravotnictví a sociálních službách vyjádřil slovy: „Ten problém je stále stejný. A ten problém je, že ti lidé prostě nejsou.“

Zmínil i lékařskou posudkovou službu. V jejím případě upozornil na to, že problém nejsou peníze, protože posudkoví lékaři jsou dle jeho slov dobře ohodnoceni.

„Problém je s kvalitou. A související problém je to, že když nekvalitního lékaře vyhodíte, tak ho prostě nemáte kým nahradit,“ vysvětlil.

Dodal, že i v této oblasti chce Ministerstvo práce a sociálních věcí protlačovat trend přesunu kompetencí na nelékařské pracovníky, aby se uvolnily ruce lékařům.

Jak to vypadá na trhu práce

Na závěr zmiňme i příspěvek vedoucí kontaktního pracoviště úřadu práce Marcely Ottové, která si na akci HK ČR kvůli zástupu své absentující kolegyně udělala výlet až z České Lípy. Marcela Ottová uvedla, že ve zdravotnictví je aktuálně volných 1 252 míst lékařů specialistů. Zájem o tato místa přitom projevilo 79 osob. O něco lepší situace panuje u zdravotních sester. Tam na 279 volných pracovních míst projeví zájem 115 osob.

Obecně popsala i současné trendy na pracovním trhu, kde je v současnosti 300 tisíc volných pracovních míst a 200 tisíc nezaměstnaných. Její slova tak potvrdila nejnižší míru nezaměstnanosti v Česku [2,9 %] ze všech zemí Evropské unie. Rozdíl proti průměru jsou čtyři procenta ve prospěch České republiky. Například v sousedním Německu je její aktuální míra na pěti procentech.

• Více: V Německu stoupl počet nezaměstnaných na 2,3 milionu

„Dalo by se říci, že je to ideální stav, ale není. Je mnoho lidí zejména 50+, kteří mají problém najít práci. V této souvislosti je také třeba říci, že jakkoli se v Česku prodlužuje délka dožití, neplatí to pro prodlužování délky života ve zdraví,“ uvedla Marcela Ottová.

Dále popsala i několik zajímavých trendů na tuzemském trhu práce. Například to, že u 78 procent poptávaných pracovních sil je ze strany firem zájem o zahraniční pracovníky. A u 72 procent těchto míst je požadavek na základní vzdělání.

„V evidenci nezaměstnaných je čtvrtina lidí se základním vzděláním. A v téhle skupině je významná skupina do 30 let. A trend je, že v této skupině lidí jenom přibývá, upřesnila.

Z následujícího vystoupení závěrem vyplynulo, že za posledních pět až šest let se do Česka podařilo přivést cca půl tisíce zdravotních sester. V sociální sféře bude číslo ještě nižší.

–DNA–