Geneticky podmíněným onkologickým onemocněním trpí jen 5 až 10 % pacientů. Většina nádorů vzniká spontánně. Především pak z vystavení fyzikálním, chemickým či biologickým mutagenům. Ty vznikají dlouhodobým zánětem či dlouhodobým a intenzivním stresem. Tím, zda geny mohou za rakovinu se zabýval výzkum CZEcanca.
Z výzkumu CZEcanca novojičínské laboratoře Agellab a odborníků Univerzity Karlovy vyplynulo, že to, zda nádor vznikne, nebo ne, ovlivňují z velké části lidé svým způsobem života. A také, že pravděpodobnost onemocnění ovlivňuje i okolní prostředí.
„Onkologické onemocnění se v 90 až 95 procentech případů objevuje náhodně. Většinou v pozdním věku a je podmíněno především faktory životního prostředí, stravou, životním stylem a jen v menší míře takzvaným genetickým pozadím organismu,“ vysvětluje odborný garant Laboratoře molekulární biologie Agellab v Novém Jičíně Spiros Tavandzis.
Dodává, že nádor jako takový se nedědí, ale dědí se náchylnost k němu. Tato náchylnost se předává potomkům do další generace s pravděpodobností 50 procent. Ovšem ani toto tvrzení není stoprocentní, jak ukázal výzkum.
Jak geny ovlivňují rakovinu
Cílem projektu CZEcanca, který trval tři roky, bylo zmapovat genetické rozdíly u onkologických pacientů a zdravých lidí nad 60 let. Genetici se proto zaměřili na dobrovolníky, u nichž se ve třech generacích nevyskytla rakovina.
„Ovšem hledání rodin bez „onkologické minulosti je složité. Původní plán byl získat vzorky tisíc lidí,“ tvrdí Spiros Tavandzis.
Nakonec se podařilo otestovat 700 dobrovolníků. U nich specialisté zkoumali větší počet vybraných genů. Těch bylo více než 220. Konkrétně zjišťovali chyby v genetické abecedě DNA. Jednalo se z velké části o geny, které mají v buňkách za úkol ochranu a opravu poškozených úseků DNA. Anebo mají za úkol regulaci dělení buněk. Výzkumníci se přitom zaměřovali na nalezení mutací, které se vyskytují významně častěji u onkologických pacientů než u zdravých lidí.
„Poškození DNA se v průběhu života nikdo z nás bohužel nevyhne. Je jednou z příčin stárnutí organismu, degenerativních změn a různých onemocnění,“ vysvětluje Spiros Tavandzis.
Denně je podle něj lidské tělo s těmito změnami a mutacemi konfrontováno. Denně tak musí být schopno opravit několik tisíc takových zásahů. Z výzkumu vyplynulo, že ne všechny mutace, o kterých si odborníci donedávna mysleli, že jsou škodlivé, opravdu škodlivé jsou.
„Některé z nich, i když se tváří nebezpečně, se ve skutečnosti vyskytují i u úplně zdravých lidí. A naopak jiné, které mohou vypadat neškodně, zase tak úplně neškodné nejsou,“ vysvětluje Spiros Tavandzis.
Také ale upřesňuje, že řeč je především o nádorových onemocněních, k nimž dochází z důvodů geneticky způsobené náchylnosti.
„V tomto případě má tedy genetika navrch, nejedná se však o jistý rozsudek,“ dodává s tím, že geneticky způsobená náchylnost k onkologickému onemocnění není ještě dědičnost onkologického onemocnění.
Přínos výzkumu CZEcanca
Hlavním cílem výzkumu bylo zlepšit diagnostiku náchylnosti k různým typům nádorového onemocnění. To se podařilo, protože výzkum zpřesnil klasifikaci dopadu některých mutací na vznik nádoru. Tyto informace jsou využívány například při nastavování individuální léčby. Genetici dokáží přesněji říct, zda bude daný lék u konkrétního pacienta účinný, nebo ne. Lékař tak snáze vybere správný postup. Jsou tu ale i další plusy. Mezi ty významné patří schopnost genetiků poskytnout lékaři informace, které umožní nestresovat zdravé příbuzné onkologického pacienta.
„Opět uvedu příklad. Pokud se v rodině opakovaně v několika generacích po sobě objevují nádorová nemocnění, předpokládá se vliv dědičnosti. Zdraví příbuzní nemocných tak mohou být ve stresu z toho, že se toto onemocnění objeví i u nich,“ tvrdí Spiros Tavandzis.
Dodává, že ve chvíli, kdy se v takovéto rodině zjistí přítomnost prokazatelně škodlivé genové mutace, lze zkontrolovat, zda je nebo není přítomna také u zdravých příbuzných.
„Ti, u nichž ji nezjistíme, se pak nemusí celoživotně bát, protože jejich riziko onemocnění je nízké,“ upřesňuje.
Projekt CZEcanca novojičínských výzkumníků laboratoří AGELLAB a pražských akademiků podle plánu nyní končí. Spolupráce na náboru dobrovolníků ale pokračuje i nadále.
–RED–
