Sdružení praktických lékařů [SPL] pověřilo právníky přípravou žaloby na Českou správu sociálního zabezpečení [ČSSZ] kvůli eNeschopence. Praktici se tak chtějí domoci úhrady za práci v novém systému, který podle nich nefunguje, jak má.
„Zaúkolovali jsme naše vlastní právníky a oslovili externí právnickou firmu. Jde ale o krajní řešení. Naším cílem stále zůstává najít shodu jak s Ministerstvem práce a sociálních věcí, tak s Českou správou sociálního zabezpečení,“ uvedl pro Zdravezpravy.cz předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Za co chtějí praktici ČSSZ zažalovat, o co se chtějí soudit, ale odmítl upřesnit s tím, že je to věc taktiky.
„Do doby, než se uskuteční další schůzka s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou a zástupci ČSSZ, nebudeme více prozrazovat. V případě, že se nedohodneme, je ale žaloba kvůli eNeschopence na ČSSZ velice reálná,“ vysvětlil.
Problémy s eNeschopenkou
Podle Petra Šonky se naplnila slova zástupců SPL, kteří před spuštěním eNeschopenky varovali před tím, že celý systém je neodzkoušený a v praxi nebude fungovat, jak má.
„Máme tady bohužel i takové zkušenosti, že lékaři strávili s jednou e-neschopenkou až 40 minut. Trváme na elektronické neschopence, která je funkční a odpovídá naší praxi,“ říká.
Než začne systém fungovat, chtějí mít možnost vystavit papírové neschopenky bez hrozby pokuty. Žádají schůzku s vedením Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] a ČSSZ. Chtějí, aby náhradní papírové formuláře byly dodány přímo do ordinací.
„ČSSZ dosud trvá na tom, aby si lékaři tiskopisy chodili osobně vyzvedávat na pobočky, protože na jejich distribuci do ordinací nemá lidi a finanční prostředky,“ dodal.
Vadí jim i povinnost tisknout takzvané lístky na peníze. Chtějí ji urychleně zrušit. Povinnost považují za zcela nesmyslnou a jako zbytečnou administrativní zátěž lékařů.
„Tu jsme ochotní snášet nejdéle do konce roku 2020. Od příštího roku je přestaneme vystavovat,“ uvedl.
Za další z problémů elektronické neschopenky lékaři označují předávání pacienta od praktického lékaře ke specialistovi a naopak. Protože zpracování nově vystavené neschopenky podle nich trvá i několik hodin, pacienti dlouho zůstávají mimo systém.
„Není jasné, kdo se o pacienta stará, kam má přijít na kontrolu, kdo mu dá lístek na peníze a kdo ji ukončí. A zda dostane peníze v době nemoci,“ tvrdí Petr Šonka.
Některé e-neschopenky podle lékařů v systému zůstávají nezpracované i více než 52 hodin. Vystavení jedné standardní e-neschopenky tak trvá násobně déle než té papírové.
Boj o úhradu kvůli eNeschopence
Petr Šonka pro Zdravezpravy.cz uvedl, že praktici trvají na tom, aby jim byla práce v novém systému eNeschopenky hrazena. A to částkou 92 korun.
„Lékaři museli zakoupit speciální moduly ke svému zdravotnickému softwaru a platí za jejich provoz desítky tisíc ročně. Stejně tak za práci IT specialistů, bez kterých se e-neschopenka neobejde. To jim, stejně jako jejich práci s vedením neschopenek, nikdo nehradí. Vše dělají zadarmo. Pokud se s ČSSZ na úhradě nedohodneme, zažalujeme ji,“ tvrdí Petr Šonka.
To ale odmítá MPSV, jemuž by tak stouply výdaje o cca 471 milionů korun. Podle politického náměstka Robina Povšíka [ČSSD] MPSV navíc mají lékaři práci související s vystavením a ukončením rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti [DPN] již hrazenou.
„A to podle vyhlášky MZd č. 134/1998 Sb., kdy se lékaři poskytuje úhrada hodnocená pěti body, což znamená odměnu pět korun. A to za administrativní signální úkony – poskytnutí informace zdravotní pojišťovně o tom, že bylo vydáno rozhodnutí o vystavení a ukončení DPN. Není tedy pravda, že lékaři nedostávají za úkony spojené s DPN žádné úhrady,“ vysvětlil pro Zdravezpravy.cz Robin Povšík.
Projekt eNeschopenky je problém
Elektronické neschopenky měly být zavedeny již před rokem. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu ministryně Jany Maláčové [ČSSD] na MPSV byl ale projekt eNeschopenky obnoven, i když odložen o rok na letošní první leden.
„Start systému je uspěchaný a bude se ladit minimálně půl roku až rok. Spustit nevyzkoušený systém je vůči pacientům naprosto nezodpovědné. Jedna nejmenovaná fakultní nemocnice dokonce vydala pokyn svým specialistům, aby nevystavovali žádné eNeschopenky a posílali pacienty rovnou za praktiky,“ říká Petr Šonka.
Naopak podle MPSV byl projekt eNeschopenka dobře připraven k ostrému spuštění již od letošního prvního ledna. Podle Robina Povšíka navíc celý loňský rok běželo intenzivní testování systému ze strany dodavatelů softwaru, nemocnic, lékařů i zaměstnavatelů. A testován byl tak, aby byly odladěny veškeré chyby ještě před jeho spuštěním.
–DNA–
