„Máme problém s obezitou, alkoholem i kouřením. Lidé třeba nevědí, jak moc nebezpečný je z hlediska zdraví alkohol,“ říká v poslední III. části exkluzivního rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Jak jsou na tom Češi z hlediska zdravotní gramotnosti?
Zdravotní gramotnost v Česku je jedna z nejnižších v EU. To vidíme z různých srovnání. Souvisí to i s počty návštěv u lékaře. Zdravotní gramotnost je přitom zásadní. Pracujeme na tom. Chceme připravit zdravotní informační portál. Jsou to často věci, které zní banálně, ale jsou zásadní.
Jaké třeba?
Máme problém s obezitou, konzumací alkoholu, s kouřením. Lidé nevědí, jaké to má dopady. To je běh na dlouhou trať. Nemůžeme si malovat vzdušné známky, ale musíme na tom pracovat. Důležitá je podpora prevence. A i zde je důležitá role praktických lékařů. Pro ně od nového roku úhradová vyhláška počítá s novým výkonem. Úhradou, třeba pro vysvětlování očkování u dětí. To proto, aby ten praktik měl čas toto pořádně vysvětlit. I to je věc, která souvisí se zdravotní gramotností.
Co je podle vás příčinou, že je u nás nejnižší zdravotní gramotnost v ČR?
Je to asi dáno historií. Lidé nevědí, jak zdravotní systém funguje. Kolik stojí peněz. A pokud se bavíme třeba o snížení konzumace alkoholu, tak to u nich vzbuzuje prozatím i mnoho emocí. Vidíme to na sociálních sítích. Problém je, že lidé vůbec nevědí, jaké dopady nadměrná konzumace alkoholu má. Že je to karcinogen. Že způsobuje nádorová onemocnění. Že způsobuje nebo se podílí na vzniku až 250 onemocnění. Lidé to nevědí. Sledují krásné reklamy na alkohol, jsou spokojeni, ale že kvůli alkoholu roste počet rakoviny slinivky, jater, to už ví málokdo.
Když už jste zmínil reklamu na alkohol, svátky ukázaly, jak je intenzivní i všudepřítomná. Připravili jste zákon o omezení této reklamy. Bude dost účinný?
Doufáme, že ano. Omezí reklamu časově. Bude moci běžet pouze od 22:00 do šesté hodiny ranní. A řešíme i obsahovou stránku. V reklamě by neměly být živé bytosti. A ani animace živých bytostí. Ani žádné známé hlasy známých lidí. Jako třeba nyní, kdy vidíte reklamu na alkohol, vodku, kde vystupuje známý zpěvák. To prostě není to, co by mělo být příkladné. Co by nám pomáhalo.
Státní platba za pojištěnce
Změňme téma, teď došlo k navýšení daní u tvrdého alkoholu a cigaret. To šlo rychle, proč nejde stejně tak rychle i navýšení platby za státní pojištěnce?
Tak ono to u těch daní zase tak rychle nešlo. Daně na lihoviny byly zvýšeny po deseti letech. A ani ta debata nebyla jednoduchá. Na straně Ministerstva financí ČR byly obavy z dopadů na rozvoj černého trhu.
No ale daně nakonec byly vaší vládou navýšeny celkem svižně. Najít vzorec pro adekvátní navyšování plateb za státní pojištěnce tak svižně nejde. Proč?
Vysvětlení je prosté. Jde o složitější debatu, protože je to debata o výdajích. A je jasné, že s ministerstvem financí se lépe jedná o navýšení příjmů než výdajů. Ale i zde je určitý posun. Minimálně je jasné, že pro rok 2021 nepůjdeme cestou zákona, ale cestou nařízení vlády.
Což tedy předpokládá i zákon…
Ano, ale naším cílem je, abychom se dohodli na nějakém kompromisním nárůstu na platbě co nejdříve. Návrh bude platit od roku 2021. To proto, abychom věc mohli zohlednit v dohodovacím řízení. Pravda je ale i to, že se nevzdáváme ani myšlenky na zákon. A tady si také nemyslím, že by byly finance apriori proti.
Stále jste ale neřekl, o kolik by měla stoupnout platba?
Konkrétní částku nelze říct, protože by to nebylo korektní ve vztahu k ministerstvu financí. Částka se ale bude pohybovat v obdobné výši jako v posledních letech. Důležitý je i názor ministerstva financí, které to posuzuje v rámci komplexního řešení výdajů a příjmů.
Jistě ale máte nějakou představu?
Teď je nárůst každý rok cca 3,5 miliardy korun. Rád bych, když by to byla vyšší částka. Na druhou stranu jsme také řešili s panem premiérem i to, zda se v následujících letech více nezaměřit na otázku investic. To znamená, zda částku za pojištěnce zvýšit jen o část, už kvůli tomu, že máme stále dobrý výběr pojistného, a část alokovat na investice, u kterých ten rozpočet není skutečně nijak velký.
To znamená Národní investiční plán?
Ano, je to i Národní investiční plán. Ale i vidíme, že v ČR jsou nejnižší investice do zdravotnictví v celé Evropské unii. A to se ukazuje jako problém. Vidět je to na státních nemocnicích v Praze. S tím také musíme něco dělat. Není možné se zaměřovat jen na platy. Takže i v tomto kontextu se o navýšení platby za státní pojištěnce bavíme. Tedy, zda by nebylo lepší dát méně do platby za pojištěnce a více do investic ve zdravotnictví.
Neprohloubíte tím ale systémový problém, kdy zdravotní pojištění pokrývá většinu výdajů na zdravotnictví, zatímco státní platby za pojištěnce jsou menší?
Tak je ten systém nastaven. Prostě v tom produktivním životě mnohem více platíte, než využíváte, ale pak zase více čerpáte v období seniority. Jde o solidární systém.
Tomu rozumím, ale co když dojde k ekonomickému otřesu. A s tím souvisí i to, zda ten systém není až příliš solidární? Minimálně v rozsahu péče, kterou a jak nabízí.
Záleží na tom, jak se na to podíváte. To, že se v nějaké budoucnosti budeme muset bavit o nějaké úpravě systému a hledání dalších zdrojů, je jisté. Teď to ale není na stole. Navíc, jak už jsem řekl, problém není v absenci peněz, nebo třeba v tom, že tu nemáme spoluúčast, problém je v organizaci zdravotní péče.
Jak konkrétně?
Zdravotní péče je proporčně vychýlena ve prospěch specialistů. Ve srovnání se západními zeměmi zcela jasně. Je to sedm návštěv u specialistů na čtyři návštěvy u praktiků. A jedenáct návštěv u lékaře, které v Česku v průměru máme, je hodně. A i proto děláme reformu primární péče. Proto, abychom toho pacienta udrželi v primární sféře, kde si vyřídí a také má vyřídit většinu svých problémů.
Tedy, aby pacienti třeba nechodili po lékařích, jak je napadne?
Ano, aby pacienti například nechodili ke specialistům pro recepty. To jsou třeba ty návštěvy u lékařů. Tím neříkám, že nepotřebujeme specialisty. Ty jsou součástí toho systému, ale základ musí být postaven na primární péči. Ta musí dokázat zachytit toho pacienta, který specialistu nepotřebuje. Prostě nedává žádný smysl, aby bezproblémový kompenzovaný diabetik byl v péči diabetologa. Ten má být v péči praktika. Tak nastavujeme celý ten systém, kde pacient je tím nejdůležitějším. Kolem něj stavíme tu péči.
Kde je z tohoto pohledu největší problém? A je důležitá třeba i finanční spoluúčast pacienta, možnost se připojistit v rámci zdravotního pojištění a podobně?
Největší problém je v tomto ohledu s chroniky. Proto potřebujeme posílit primární péči. To je systémové opatření. Dále je potřeba, aby pacienti v tom systému nebloudili. Z tohoto pohledu pak není třeba ona spoluúčast klíčová. No a pokud jde o další zdroje jako připojištění, to je na debatu.
Dohodovací řízení je o kompromisu, říká ministr Vojtěch
V souvislosti s navýšením státní platby za pojištěnce jste zmínil i dohodovací řízení. Nevyčítáte si, že jste nebyl loni více razantní, když po zásahu premiéra, ale i ČSSD a KSČM, došlo k navýšení úhrad, s nímž jste vy od začátku ale nesouhlasil?
Lhal bych, když bych řekl, že dohodovací řízení na letošní rok byla idyla. Ale nemyslím si, že bychom se nedrželi našich principů. Také tu ale vznikl nějaký krizový štáb, který tlačil na navýšení růstu úhrad. A ten také prosadil. Ale znovu, ten nárůst byl podle mého soudu relativně stále ještě rozumný a únosný proti tomu, co krizový štáb zprvu žádal. Jen si vzpomeňte v první fázi chtěli rozpustit polovinu rezerv pojišťoven. Chtěli 25 miliard korun navíc. To znamená, že já považuji po všech těch debatách, nárůst o šest miliard korun za rozumný kompromis. Došlo k navýšení úhrad, ale ustáli jsme ho. Ten systém nezkolabuje. Pokud bychom přistoupili na to, co chtěly odbory, systém by kolaboval už v roce 2022.
Tedy jste spokojený?
Relativně ano. Souhlasím ale s tím, že loni nebylo dohodovací řízení úplně ideální. Ideální by bylo, když by se vše odehrálo v jeho rámci. Což ale nedopadlo, protože dva segmenty se nedohodly. Byť je i otázka, kdo se nedohodl, protože i u těch nemocnic byla většina z účastníků řízení pro dohodu. Tu zablokovala jedna asociace. Ostatně i to je věc k řešení pro příští dohodovací řízení z hlediska nastavení systému. A podobné to bylo i u domácí péče. Výsledkem bylo, že my jsme pak museli hledat kompromis. A kompromis také udělat.
Zmínil jste změny v systému dohodovacího řízení. Jak jste daleko se snahou vzít Ministerstvu práce a sociálních věcí platové tabulky zdravotníků?
Na této věci jsme našli shodu s panem premiérem. Cílem je, abychom měli větší vliv na to, jak budou nastaveny úhradové tabulky ve zdravotnictví. Je to nutné, protože dnes je to tak, že je dohodovací řízení, které končí v létě. To znamená, že na konci léta je vše domluveno, ale na podzim se z nařízení vlády zvyšují platové tarify. A to je ta chyba, protože to nám pak může zbourat veškeré dohody. Proto chceme, aby o tarifních tabulkách ve zdravotnictví rozhodovalo Ministerstvo zdravotnictví, ne Ministerstvo práce a sociálních věcí. Aby to bylo „odděleno“ i od státního rozpočtu, který je zase v gesci Ministerstva financí ČR.
Myslíte, že uspějete?
Vše je to o jednání. Pokud neuspějeme, i tak chceme, abychom se už jaře s Ministerstvem práce a sociálních věci minimálně dohodli na tom, jaký nárůst platů ve zdravotnictví bude. Důvod je, aby do dohodovacího řízení šli poskytovatelé zdravotní péče a pojišťovny se znalostí nárůstu platů.
Když bych chtěl být jedovatý, zeptal bych se, zda vám to ale KSČM povolí, protože letos to u dohodovacího řízení vypadalo tak, že je to KSČM, která dnes v Česku vládne všem.
Komunistická strana na to nemá žádný vliv. To je první věc. A pokud jde o ty debaty o významu KSČM, tak ani u dohodovacího řízení na rok 2020 neměla ten vliv, který se jí přisuzuje. Ať to ona sama prezentuje, jak chce.
Rozuzlení dohodovacího řízení ale přišlo poté, kdy premiér jednal s KSČM. Nebo ne?
Dohoda se nejprve uskutečnila mezi mnou a premiérem a poskytovateli zdravotní péče. S nimi jsme se dohodli na tom, aby nárůst platů ve zdravotnictví pokryl těch 1 500 korun. Ovšem za podmínky, že nepřidáme na úkor ostatních zase jen nemocnicím. Tedy my jsme se dohodli na tom, že navýšíme o 1 500 korun platy v nemocnicích, ale o 1,5 procenta se úhrady zvednou i v ostatních segmentech. A s tím souhlasila Rada poskytovatelů. Až následně proběhlo jednání s KSČM, kde jsme tento postup prezentovali. A ještě k té vaší otázce ke KSČM. Její návrh, aby navýšení šlo jen do nemocnic, jsme tvrdě odmítli. Trvali jsme, že takto to tedy rozhodně nebude.
Tedy, zjednodušeně řečeno, komunisté neřídí ani vás ani pana premiéra…
To zcela jistě ne. Ta první dohoda byla s poskytovateli.
Jak osobně přijímáte, že loni politický boj významně zasáhl do výše úhrad?
Já to vnímám tak, že je to politika. Že je to součást politiky, jejíž součást je zase nutnost dělat kompromisy. Samozřejmě, že otázka je, jak moc zásadní jsou ty kompromisy. To proto, aby člověk nešel proti svému osobnímu přesvědčení. V tomto ohledu jsem klidný, protože i když jsme byli ke kompromisu donuceni, nikoho jsme jím nepoškodili. Nikoho jsme kvůli následnému navýšení v nemocnicích neobrali o úhrady. Nikoho jsme nenechali ve štychu. Osobně to tedy hodnotím tak, že ideální to nebylo. Když ale jste v politice, je to něco jiného než na fóru odborníků, kde je všem všechno jasné. Jako politik musíte umět vybalancovat i protichůdné zájmy. Zvlášť, když je ve hře sociální smír a další důležité věci.
Zákon o elektronizaci zdravotnictví
V našem rozhovoru jsme probrali nemocnice, zákony ve sněmovně, VZP ČR i reformu zdravotní péče. Je něco, co bude v letošním roce důležité, ale zapomněli jsme na to?
Zákon o elektronizaci zdravotnictví. To bude další významný zákon, který bude mít dopady do zdravotnictví a významně zlepší organizaci zdravotní péče. Měl by navázat na elektronickou preskripci. Měl by umožnit komplexní vedení zdravotnické dokumentace, přinést širší sdílení dat ve zdravotnictví, digitalizaci. V základu jde o národní registr zdravotnických pracovníků, registr poskytovatelů zdravotní péče a registr pacientů. Tato data se propojí. Budeme mít informace o lékařích, zda mají všechna oprávnění, ale budeme moci i sledovat cestu pacienta napříč systémem. Zákon bude základem pro přípravu nové architektury e-health.
Jak daleko jste s jeho přípravou?
Už nyní na něm pracujeme ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR. Na zákonu bude ještě hodně práce. Ale chtěli bychom, aby šel na jaře na vládu, aby se stihl v tomto volebním období schválit.
Změní podle vás moderní technologie významně v budoucích letech zdravotnictví?
O tom jsem přesvědčen. Digitalizace a technologie, stejně jako transformuje celé naše životy, přetransformují i zdravotnictví. Třeba už dnes vidíme silný nástup telemedicíny v oblasti kardiologie. Což je velice komfortní pro pacienta, který je sledován na dálku. To znamená, že je pod kontrolou a nemusí chodit za lékařem tak často. A zůstává s ním v kontaktu třeba prostřednictvím mobilu či počítače. A to není sci-fi. To funguje velice dobře už dnes. A to nás čeká ještě příchod umělé inteligence v diagnostice, big data a podobně. Technologie povedou ke snížení nároků na počet zdravotnického personálu a budou na něj klást i jiné znalostní nároky.
Zmínil jste telemedicínu, kdy ta může čekat úhrady od zdravotních pojišťoven?
Dnes běží pilotní provoz Národního telemedicínského centra ve Fakultní nemocnici Olomouc. A to právě v oblasti kardiologie. Projekt vede pan profesor Miloš Táborský. A z toho projektu by měl vzejít i první návrh systému úhrad pro telemedicínu, protože i v tomto případě jsou úhrady základ, aby se obor telemedicíny u nás rozvíjel. To znamená, aby nebyl omezen jen na pár nadšenců.
Daniel Tácha
—
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA se narodil 2. října 1986 v Českých Budějovicích. Dne 13. prosince 2017 byl prezidentem republiky jmenován ministrem zdravotnictví ČR.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vystudoval právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na téže univerzitě absolvoval i mediální studia na Fakultě sociálních věd. V roce 2018 získal titul Master of Healthcare Administration na pražském Advance Healthcare Management Institute.
Po ukončení vysokoškolských studií působil současný ministr Vojtěch jako právník ve společnosti MAFRA [patří do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše, pozn. red.]. V období 2014–2017 byl tajemníkem ministra financí [tehdy Andreje Babiše, pozn. red.] pro oblast zdravotnictví. V říjnu 2017 byl zvolen poslancem v Jihočeském kraji jako nestraník za hnutí ANO.
Od roku 2016 byl členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a od roku 2015 také členem dozorčí rady České průmyslové zdravotní pojišťovny. To skončilo zvolením nových zástupců do orgánů zdravotních pojišťoven v únoru 2018. Aktuálně je ministr Vojtěch, který zároveň vykonává i funkci poslance Parlamentu ČR, členem dozorčí rady Randovy nadace při Spolku českých právníků Všehrd.
V minulosti byl současný ministr Vojtěch člen Občanské demokratické strany [ODS]. On sám členství v ODS označil za prehistorickou studentskou záležitost.
Ministr Vojtěch také ale už působil jako člen představenstva společnosti THERMAL-F, a. s., předseda dozorčí rady Státní tiskárny cenin a místopředseda představenstva společnosti PRISKO a.s. Ministr Vojtěch se angažoval rovněž i v již zmíněném Spolku českých právníků Všehrd, jehož byl v letech 2010–2012 starostou.
Do povědomí veřejnosti se ministr Vojtěch zapsal již v roce 2005, kdy soutěžil v pěvěcké soutěži SuperStar, z níž vypadl v semifinále. Předím několik let zpíval v českobudějovickém swingovém orchestru Metroklub Big Band a příležitostně hostoval v dalších českobudějovických tanečních orchestrech Valdaband a Fordance Orchestra.
Vtipné je, že pan ministr s panem premiérem chtějí investovat miliardy daňových poplatníků pouze do přímo řízených nemocnic (ehm střet zájmů), zejména pak do těch, které bylo v plánu již před 20 lety zavřít (VFN). Hlavně, že se pan ministr chlubí, jak dělá systémové kroky… Aby ale investice do nemocnic šly skutečně systémově – tzn. kontinuálně, předvídatelně a spravedlivě všem ZZ bez ohledu na zřizovatele, to se mu nechce. To se pak ale pan ministr nemůže divit, že mu jeho slova o systémovosti a transparentnosti nikdo nevěří…