Doporučená denní dávka soli pro dospělého člověka je pět gramů za den. To odpovídá asi jedné čajové lžičce. Češi ale denně zkonzumují i třikrát tolik. A nejde pouze o sůl v pokrmech. 80 procent soli lidé přijímají z nakoupených potravin, jako jsou sýry, uzeniny nebo pečivo.
Sůl je pro lidský organismus životně důležitá [správná funkce svalů, nervů], ale jen v daném množství. Je-li soli moc, vede ke zvýšenému krevnímu tlaku a dalším onemocněním. Její doporučená spotřeba dle Světové zdravotnické organizace [WHO] je u rizikových pacientů, jako jsou diabetici, hypertonici tři gramy soli za den. U zdravé populace pět gramů denně.
Doporučená denní dávka soli podle WHO:
- Kojenci a děti do jednoho roku: Max. 1 g soli/den
- Děti od 1 až 6 let: Max. 2 g soli/den
- Děti od 7 až 14: Max. 5 g soli/den
- Dospělí: Max. 5-6 g soli/den
Na zvýšenou konzumaci soli by si měli přitom dát pozor zejména osoby s vyšším nebo vysokým krevním tlakem. To proto, že přísun soli nad šest gramů denně prokazatelně zvyšuje krevní tlak a významně pak s přibývajícím věkem. Naopak osoby, jež konzumují sůl do maximálně tří gramů za den, zvýšeným krevním tlakem většinou netrpí. A to ani s přibývajícím věkem. Nadměrné užívání soli ovšem ohrožuje i děti a mládež.
Češi jsou v konzumaci soli jedničky
Podle statistik je průměrná denní spotřeba soli připadající na jednoho Čecha více než 15 gramů. To je třikrát více než je doporučeno. O něco více soli přijmou muži. Nadměrná konzumace soli se ale netýká pouze dospělých osob, ale i dětí a dospívající mládeže. Ti přijímají zvýšené množství soli především v nakoupených solených potravinách a restauracích rychlého občerstvení. K tomu se váže další nešvar. Se zvýšeným obsahem soli jsou lidé žíznivější. Žízeň pak běžně hasí ochuceným sladkým nápojem.
„Dětský organismus nezvládne spálit vše, co dítě snědlo a vypilo. Zásadní roli sehrávají především dva faktory – špatné stravovací návyky a nedostatek pohybu dítěte,“ vysvětluje lékařka Pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce [NNB] Dagmar Slavíčková.
Výsledek je nadváha nebo i obezita. A to již u malých dětí. Na začátku přitom může být nadměrné solení, respektive nezdravé stravovací návyky. To znamená nadměrná kalorická zátěž a často také nedostatečný pohyb. Zejména u dětí je přitom nutné dbát na prevenci a snížit tak rizika rozvoje chronických onemocnění v pozdějších věku.
Všeho moc škodí, i soli
Nadměrný konzum soli prokazatelně vede ke zvýšení krevního tlaku. Zvýšený přísun soli je přitom možné vyrovnávat konzumací potravin se zvýšeným obsahem draslíku [kalia]. Ten je nejvíce zastoupen v ovoci a zelenině. Bohužel ovoce a zelenina ale nejsou u české populace tolik oblíbeny. Alespoň ve srovnání s jinými národy. I proto se tak mnohem více Češi potýkají s nemocemi vyvolané právě vyšší konzumací soli.
Následkem zvýšené konzumace soli dochází dále k srdečně cévním onemocněním jako je infarkt, mrtvice, ale i k osteoporóze, otokům, rakovině žaludku, ledvinovým kamenům, nadváze či obezitě. U dětí je nadměrný přísun soli příčinou již zmíněné nadváhy nebo i obezity. Zvýšená a dlouhodobá spotřeba soli vede prokazatelně ke zvýšenému krevnímu tlaku [hypertenze].
Ta přitom podle odborníků v ČR postihuje až 40 % lidí ve věku 25 až 64 let. Léčí se zhruba 30 procent z nich. Hypertenze dále postihuje více jak 60 procent osob starších 60 let. Její léčba se zahajuje nejdříve režimovými opatřeními a úpravou životosprávy. Důraz se klade především na omezení soli a nasycených tuků a zvýšení konzumace ovoce a zeleniny.
Spotřeba soli a jak ji snížit
Spotřeba soli je v Česku abnormální. 80 procent soli si domácnosti domů přinášejí ze supermarketů. Nejvíce soli přijímají lidé v pečivu a masných výrobcích, a to až v 60 procent z celkového množství. Nejvyšší obsah soli mají pak instantní polévky, nebo také polévky v prášku, plísňové sýry a uzeniny.
Z výše uvedeného vyplývá, že pouze 20 procent přijímané soli mohou Češi ovlivnit, aniž by museli zasahovat do svých nákupních zvyklostí potravin. A to přímo solením při vaření a dosolováním si připravených pokrmů. Podle odborníků i to stojí za to. Zásadním krokem ke snížení přísunu soli je připravovat pokrmy, pokud možno doma a se sníženou dávkou soli. Nebo vařit z čerstvých surovin, ale jsou tu i další tipy.
- Postupné snižování spotřeby soli při vaření. Nemít slánku při ruce na jídelním stole.
- Dochucovat pokrmy jinak než solí. Například bylinkami [bazalka, pažitka, koriandr, kopr, oregano), česnekem, citrusy.
- Absence slánky, dochucovacích omáček, kečupů na jídelních stolech. Především pak kvůli dětem, u nichž je vysoké riziko, že si na příliš slané pokrmy zvyknou.
- Číst etikety. To znamená, sledovat množství soli už při nákupu potravin.
- Proplachovat konzervovanou zeleninu. Slaný nálev nejprve slít a zeleninu propláchnout vodou.
Významně snížit přísun soli lze omezením nákupů soleného nebo slaného pečiva. Důležité je i zvýšit přísun čerstvé zeleniny a ovoce, které dokáží příznivě ovlivnit zvýšené množství soli v těle člověka.
–VRN–
