Český jídelníček se v posledních třiceti letech významně proměnil. Lidé jedí více obilovin, luštěnin, zeleniny i ovoce. Naopak nižší je spotřeba mléka, masa, brambor a cukru. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ].
V posledních letech se Češi umírnili i v množství snědených potravin. Zatímco v roce 1989 činila spotřeba potravin 807,1 kilogramu na obyvatele, loni se snížila na 789,7 kilogramu. To je o 17,4 kilogramu méně. Český jídelníček změnila především liberalizace cen, tempo růstu reálné mzdy, ale i pestřejší nabídka potravin na českém trhu. Důležitá byla ale i změna životního stylu. Stejně jako změny v maloobchodě a s tím související omezení samozásobení.
Český jídelníček: Méně hovězího, více drůbežího
K významným změnám stravovacích návyků došlo podle předsedy Českého statistického úřady Marka Rojíčka zejména u konzumace masa.
„Zatímco dříve se zkonzumovalo 30 kilogramů hovězího masa na obyvatele, dnes spotřeba hovězího masa představuje 8,7 kilogramu,“ říká.
Zcela opačný trend je pak u drůbežího masa, kde došlo k nárůstu spotřeby z třinácti kilogramů v roce 1989 na rekordních 28,4 kilogramu v loňském roce.
Meziročně loni došlo ke zvýšení spotřeby vepřového masa o 0,8 kg [+2,0 %], hovězího masa o 0,3 kg [+3,7 %] a spotřeby drůbežího masa o 1,1 kg [+4,1 %]. O 0,1 procenta vzrostla spotřeba rybího masa.
Změny u pekárenských výrobků
V průběhu třiceti let se změnila i struktura spotřeby pekárenských výrobků. V roce 1989 spotřeba chleba dosahovala 56,8 kilogramu na obyvatele a pšeničného pečiva 33 kilogramu. Loni byl poměr docela obrácený. Spotřeba dříve tolik oblíbeného chleba byla 39,3 kilogramu a pšeničného pečiva 51,3 kilogramu.
Meziročně vzrostla spotřeba chleba o 0,1 kg [+0,4 %], ale i spotřeba pšeničného pečiva o 0,8 kilogramu [+1,7 %]. Snížila se spotřeba trvanlivého pečiva o 0,5 kilogramu [-5,9 %].
Tuky a mléko
Změnila se i struktura spotřeby tuků. Ta u živočišných tuků klesla během posledních třiceti let o 41,3 procenta. A naopak vzrostla spotřeba rostlinných tuků o 41,6 procenta.
Meziročně došlo loni u spotřeby olejů a tuků k nárůstu o 0,2 kg [+0,6 %]. To je způsobeno výhradně vyšší spotřebou másla o 0,1 kg [+2,0 %] a rostlinných jedlých tuků a olejů o 0,1 kg [+0,6 %]. Spotřeba sádla zůstala meziročně téměř na stejné úrovni. A to 4,4 kilogramu.
Mezi roky 1989 a 2018 poklesla i spotřeba kravského konzumního mléka. A to o 33,5 litru na hodnotu 57,9 litru loni.
Meziročně došlo ke nížení spotřeby mléka a mléčných výrobků [bez másla] o 0,7 kilogramu. [-0,3 %]. Na poklesu se podílí především pokles spotřeby kravského mléka a mléčných konzerv o 0,2 kilogramu [-11,8 %], tvarohů o 0,2 kilogramy [-4,3 %]. Naopak rostla spotřeba sýrů o 0,2 kg [+1,5 %] a ostatních mléčných výrobků o 0,5 kg [+1,5 %].
Rýže, těstoviny a další
Maximálních hodnot v historii sledování spotřeby potravin na obyvatele bylo loni dosaženo u rýže [6,6 kg], těstovin [8,2 kg], přírodních sýrů [11,6 kg] a ostatních mléčných výrobků [34,9 kg]. Rekordní spotřeby dosáhla spotřeba i rostlinných jedlých tuků a olejů [17,7 kg], luštěnin [3,0 kg], kakaových bobů [2,6 kg] a nečokoládových cukrovinek [3,4 kg].
Roste spotřeba alkoholu, ale i cigaret
Bez zajímavosti není ani růst spotřeby minerálních vod a nealkoholických nápojů. Ta loni v meziročním srovnání vzrostla o 9,6 litru [+4,0 %]. Největší meziroční nárůst o 7,2 litru [+13,0 %] byl zaznamenán u minerálních vod.
Meziročně vzrostla i spotřeba alkoholických nápojů. A to celkem o 1,9 litru [+1,1 %]. O 0,9 litru [+0,6 %] vzrostla spotřeba piva. O 0,9 litru [+4,8 %] vzrostla spotřeba vína. A vzrostla i spotřeba 40% lihovin. A to 0,1 litru [+0,9 %]. Spotřeba alkoholických nápojů v hodnotě čistého 100% lihu se zvýšila o 0,2 litru [+1,7 %]. A to vlivem vyšší spotřeby vína, piva i lihovin. Spolu s alkoholickými nápoji vzrostla i spotřeba cigaret o 14 kusů [+0,7 %].
Na závěr dodejme, že loni vzrostla i průměrná spotřeba vajec na osobu. Ta meziročně stoupla o devět kusů na 263. Což je meziroční nárůst o 3,5 procenta.
–RED–
