Od 18. do 24. listopadu radí lékárníci pacientům ve více než 1 100 lékárnách po celé České republice, jak na správné užívání antibiotik. A to již při desátém ročníku Antibiotického týdne v lékárnách.
Podle zástupců České lékárnické komory [ČLnK] se každý pátý návštěvník lékárny mylně domnívá, že antibiotika účinkují proti chřipce, nachlazení či viróze. Alespoň to vyplývá z výsledků v dotazníkových šetření, která ve spolupráci s komorou připravují každoročně studenti farmaceutických fakult v Hradci Králové a Brně.
„Mezi českými pacienty je o antibiotikách rozšířeno mnoho polopravd, mýtů a nepřesností. Mnozí si myslí, že jsou řešením na téměř všechny zdravotní neduhy, což je představa zcela lichá,“ říká prezident ČLnK Aleš Krebs.
Více než polovina lidí s antibiotiky chodí do práce
Jako aktuální problém dále uvádí nebezpečné kombinace antibiotik s jinými léky, potravinami a nápoji. Anebo zvyk lidí si antibiotika schovávat pro další potřebu, když se vyléčí z nemoci, na kterou jim byla antibiotika předepsána.
„Tito pacienti si neuvědomují, že antibiotika nejsou určena k neřízené samoléčbě a zbytečně vystavují zdravotním rizikům nejen sebe, ale v důsledku zvýšení rizika vzniku rezistentních kmenů i své okolí,“ upřesňuje.
Jako další problém uvádí, že velká část lidí taktéž podceňuje infekční onemocnění. Což potvrdily i výsledky průzkumu, podle kterého 55 procent dospělých chodí v době užívání antibiotik do práce. Z toho 13 procent od prvního dne jejich užívání.
Pozitivní zjištění o užívání antibiotik
Průzkum přinesl ale i pozitivní zprávy. V některých ohledech se lidé stávají zodpovědnější i zdravotně gramotnější. Klesl například počet rodičů, kteří považují doporučení na režimová opatření od lékaře při využívání antibiotik za nedostatečnou zdravotní péči.
„Zatímco v roce 2017 považovalo režimová opatření za nedostatečnou péči 23,7 % dotazovaných rodičů, loni klesl jejich počet na 14,5 %,“ vysvětluje viceprezident ČLnK Martin Kopecký.
Podle něj se také snížil počet rodičů, kteří se mylně domnívají, že užívání antibiotik během nachlazení urychluje uzdravení o polovinu. Zatímco dříve si to myslelo více než 19 procent rodičů, z posledního šetření se jejich počet snížil na 9,7 procenta.
Také ale dodává, že většina rodičů 72,7 procent řeší nachlazení a běžné příznaky s ním spojené u svých dětí samoléčbou.
„Bohužel dvě procenta rodičů podle svého vyjádření nemůže se svými dětmi zůstat doma a posílají je do školy či školky,“ tvrdí.
Mléko a užívání antibiotik
Zástupci ČLnK dále upozorňují na to, že antibiotika mohou reagovat s některými potravinami, nápoji, užívanými léky, bylinkami nebo doplňky stravy. Výsledkem mohou být výrazné nežádoucí účinky nebo snížená účinnost, která nemusí stačit k likvidaci infekce. Naopak mohou i antibiotika způsobit změnu účinku jiného léku.
Jedním z příkladů, kdy mohou antibiotika negativně ovlivnit užívání jiného léku, jsou například v české populaci hojně užívané léky na snižování hladiny cholesterolu – statiny [např. simvastatin]. Pokud s nimi pacient zároveň užívá takzvaná makrolidová antibiotika, například klarithromycin, může dojít ke zvýšení jejich nežádoucích účinků.
Na účinnost samotných antibiotik může mít vliv i konzumace mléka či minerální vody.
„Doxycyklin a některá jiná antibiotika pak mohou tvořit například s vápenatými nebo hořečnatými ionty v trávicím traktu nerozpustné komplexy, které se nevstřebají ze zažívacího ústrojí do krve, v níž nedosáhnout potřebné účinné koncentrace. Tyto ionty se vyskytují například v mléce, jogurtech, rozpustných minerálních tabletách nebo minerálkách,“ vysvětluje Aleš Krebs.
Nejlepší je čistá voda
Pro zapití valné většiny léků doporučují lékárníci obyčejnou vodu v minimálním množství 200 ml. Podle nich pak vhodným doplňkem antibiotické léčby v jejím průběhu i po ní jsou probiotika, která se liší svým složením a s jejich výběrem pomůže pacientům vždy odborný personál v lékárnách.
–DNA–
