Rakovina slinivky břišní nedává mnoho šancí na přežití

Podle odhadů se v roce 2025 stane rakovina slinivky břišní v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. Důvod? Pozdní diagnostika, rychlé lokální šíření nádoru a rychlé metastazování.

Slinivka neboli pankreas je žláza, umístěná v dutině břišní mezi žaludkem a páteří. Je dlouhá asi 15 cm a má tvar ploché hrušky. Nejširší část slinivky je hlava, střední část je tělo a nejužší část se nazývá ocas. Slinivku obklopují játra, střeva a další orgány.

Slinivka vytváří inzulin a další hormony, které se dostávají do krevního oběhu a tím do celého těla. Vytváří také pankreatické šťávy. Tyto šťávy obsahují enzymy, které pomáhají trávit potravu. Pankreas je vylučuje do systému kanálků, jež vedou do společného žlučového kanálku, který vyúsťuje do dvanácterníku.

Rakovina slinivky břišní: Do 5 let umírá 95 % pacientů

Ročně je u nás nově diagnostikována rakovina slinivky břišní u zhruba 1 600 pacientů. Indikace nemoci navíc každým rokem narůstá zhruba o dvě procenta. Už nyní jej přitom rakovina slinivky břišní v Česku čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. Podle lékařů šanci na úplné uzdravení má pouze malé procento nemocných. Délka přežití závisí na typu a velikosti nádoru. Pěti let od diagnostiky nemoci se podle statistik nedožívá ani pět procent nemocných.

„Operovat můžeme kohokoli, ale odstranit nádor můžeme jen v deseti až 15 procentech. Důvod je, že slinivka břišní leží na všech cévách, anebo nádor není resekabilní. To znamená, že má druhotná ložiska v dalších orgánech pacienta,“ vysvětluje přednosta I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Zdeněk Krška.

To, co by podle něj mohlo pozitivně změnit současné nízké prognózy na úspěšnou léčbu, je především včasné odhalení nádoru, rychlé a správné nasměrování ke specialistovi.

„V tuto chvíli není nic jiného, co by pacienta vyléčilo,“ říká.

Dodává, že onkochirurgie je tak jediným místem, kde lze nádor slinivky břišní za určitých předpokladů léčit a vyléčit. Ostatní metody dle jeho slov vedou jen ke zmenšení nebo omezení růstu nádoru.

Onkochirurgie není všemocná

Zhruba v deseti až 15 procentech případů mohou chirurgové přistoupit k odstranění nádoru. Ale i v takových případech jde o hru s časem. K chirurgickému odstranění nádoru slinivky břišní musí dojít nejdéle do tří týdnů od jeho diagnostiky [CT vyšetření]. Jde totiž o velmi náročný typ nádoru, jenž není možné odoperovat na běžné chirurgii. Naopak vyžaduje zákrok ve vysoce specializovaném a kompletně vybaveném centru. A i stav po operaci vyžaduje následnou komplexní onkologickou péči o pacienta. Jinak je totiž podle Zdeňka Kršky zbytečná i operace.

Upozorňuje i na rizika spojená s operací. Míra úmrtnosti se i ve specializovaném centru během chirurgického zákroku pohybuje kolem tří procent. Míra komplikací vykazuje číslo ještě mnohem vyšší. Ta je kolem 40 procent.

„I přesto jsou ale šance na prodloužení života po operaci mnohem vyšší než bez ní. Bez resekce se doba přežití pohybuje 4 až 6 měsíců, u operovaných pacientů se prodlužuje na dva roky i déle. Zhruba 15 procent pacientů po operaci přežívá pět let,“ upřesňuje Zdeněk Krška.

Doba operativního výkonu se u slinivky břišní pohybuje kolem pěti hodin. Jde o fyzicky i psychicky velmi náročnou operaci. V některých případech je třeba vykonat i 120 stehů. K tomu se váže i další problém. Tím je klesající zájem o „velkou chirurgii“ ze strany lékařů. V praxi to znamená, že s přibývajícím počtem nových pacientů s rakovinou slinivky břišní nebude dostatek chirurgů, kteří budou moci pacienty operovat.

Za žádných okolností nevzdávat léčbu

Podle odborníků je jakýkoli pokus o léčbu rakoviny slinivky břišní šancí na prodloužení života nemocného.

„Systémová léčba má význam ve všech stadiích nemocí,“ upozorňuje Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK, VFN a ÚVN Praha.

Důrazně odmítá často slýchané tvrzení, že nemocné s rakovinou slinivky břišní ani nemá cenu léčit.

„Podat správnou léčbu s nejvyšší účinností správnému pacientovi je cílem všech onkologů, ale ani v éře cílené molekulární léčby se tento výběr ne vždy a zcela daří,“ uvádí Luboš Petruželka.

Důvod je ten, že jak nádor, tak i organismus každého nemocného je unikátní. U pacientů, kteří mají nádor omezený na slinivku, to znamená bez metastáz, se ale ukazuje, že správně zvolenou chemoterapií a radioterapií je ho možné úspěšně zmenšit. To potvrzuje i ředitel Všeobecné fakultní nemocnice a Onkologického centra VFN v Praze David Feltl.

„Metoda zářením nemůže pacienta s karcinomem slinivky břišní v žádném případě vyléčit, ale zlepšuje v některých případech jeho stav. Máme to ověřené a jde to,“ říká.

Podle něj je třeba, respektive se musí v systému léčby karcinomu slinivky břišní pracovat se vším, co mají lékaři k dispozici. A to je i využívat radioterapii. Tu lékaři v praxi využívají ve zhruba deseti procentech případů před samotnou chirurgickou operací. A to v kombinaci s chemoterapií. Daří se jim tím nádor zmenšit a poté lépe odoperovat.

Včasná diagnostika u praktických lékařů

Podle chirurgů hrají ve včasné diagnostice rakoviny slinivky břišní významnou roli praktičtí lékaři. A úsudek samotného pacienta. Je to však problém. Až šest pacientů z deseti má minimální příznaky. Odhalení nádoru slinivky břišní je proto velmi složité.

„Karcinom slinivky břišní se těžko diagnostikuje, příznaky jsou nespecifické, a právě praktický lékař je ten, který své pacienty zná dlouhodobě,“ vysvětluje výkonný ředitel spolku OnkoMaják Tomáš Kruber.

Také ale dodává, že pokud má být pacient úspěšně léčen i vyléčen, nedosáhne se toho jinak než včasnou diagnostikou. Jeho slova potvrzuje i Zdeněk Krška, který jako příklad dobré praxe uvádí největší centrum pro léčbu karcinomu pankreatu ve švýcarském Zurichu.

„Tam skutečně dokáží nádory včas odstranit. Ale ještě předtím je dokáží včas odhalit. Já to přičítám dobré funkčnosti systému rodinných praktických lékařů. Podstatný je syndrom malých příznaků, a právě ty by měl zachytit praktický lékař, protože je v blízkém kontaktu se svými pacienty,“ tvrdí.

Rakovina slinivky břišní a její příznaky

Příznaky rakoviny slinivky břišní jsou velice často zaměnitelné s méně nebezpečnými zdravotními problémy. Při přítomnosti alespoň dvou níže uvedených příznaků by měl každý člověk navštívit svého praktického lékaře a o problémech ho informovat. Při příznacích, jako je žloutenka a bolest břicha, totiž bývá už většinou pozdě.

• Žloutenka: Nejčastějším příznakem je žluté zbarvení pokožky v oblasti očního bělma. Žloutenku může provázet i svědění a tmavě zabarvená moč. Avšak pozor, příčinou může být i nenádorové onemocnění například žlučové kameny.
• Bolesti břicha: Často jde o bolesti břicha, které vystřelují do zad a zhoršují se po jídle nebo v leže. Zpočátku ustupují, ale po krátkém čase už přetrvávají.
• Bolesti v křížové části páteře: Zhruba u sedmy z deseti pacientů s karcinomem slinivky je prvním důvodem návštěvy lékaře bolest zad. Pokud se nádor nachází na chvostě slinivky, tak vyvíjí tlak na nervy.
• Rozvoj nebo zhoršení diabetes mellitus bez zvýšení tělesné hmotnosti: Nádor ve slinivce břišní ničí buňky, které produkují inzulin, a právě to může vést ke vzniku diabetes mellitus.
• Hluboká žilní trombóza: Dýchavičnost může být způsobena krevními sraženinami v hlubokých žilách na nohách, pánvi a v ramenou.
• Změny ve vyprazdňování [zácpa]: Příznakem může být světlá, mastná stolice s hnilobným zápachem.
• Změny ve vyprazdňování [průjem]: Vyprazdňování šestkrát a více denně.
• Ztráta hmotnosti: Tělo spaluje více kalorií než obvykle. Může být i snížená chuť k jídlu nebo preferování některých potravin.
• Nevolnost: Nádor může blokovat žlučovod nebo tlačit na dvanácterník, což způsobuje komplikace s trávením.
• Deprese: Při diagnóze rakoviny často následují pocity deprese. V případě karcinomu slinivky může být jediným ze symptomů této diagnózy.

–VRN–