Za dva měsíce začíná ostrý provoz dlouho očekávané e-neschopenky. Ta má zásadně zjednodušit a snížit administrativní zátěž lékařům, zaměstnavatelům i zaměstnancům. Podle českých praktiků ale jde o nedotažený projekt a ukázku toho, jak nemá vypadat digitalizace zdravotnictví.
Praktici upozorňují například na to, že u e-neschopenky nelze technicky vystornovat její vystavení. Dále odmítají, aby část e-neschopenky vypisovali ručně a další část elektronicky. Dále se jim nelíbí, že i po skončení neschopenky budou muset tiskopis uchovávat v kartě pacienta. A vadí jim také, že není jasné, kdo jim za práci spojenou s vystavováním a vedením e-neschopenky zaplatí.
„Současné e-neschopenky jsou dalším typickým příkladem elektronizace na český způsob a rozhodně nejsou plně elektronické. Je to nedotažený projekt, který dva měsíce před svým spuštěním vykazuje značné nedostatky,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů [SPL] Petr Šonka.
Podle něj by e-neschopenka měla být plně elektronická. Pacient by měl dostat kód, pomocí kterého by se přihlásil do aplikace a měl svou neschopenku vždy k dispozici. K tomu podle něj ale má současně nastavený systém e-neschopenky dost daleko. Fakt, že lékaři budou muset část neschopenky tisknout a ručně vypisovat přináší jen další papírování navíc.
„Je také dost pravděpodobné, že přinesou chaos jak nemocným lidem, tak lékařům a ve finále i zaměstnavatelům. Žádáme proto Ministerstvo práce a sociálních věcí o rychlé jednání a nápravu,“ upřesňuje.
Jak e-neschopenka [ne]funguje
Lékař vyplní elektronickou neschopenku tak, že se přihlásí do aplikace ČSSZ s pomocí elektronického certifikátu. Po vyplnění informací o stavu pacienta odešle neschopenku na Českou správu sociálního zabezpečení [ČSSZ]. Lékař musí dále vytisknout poslední stranu neschopenky a ručně vepsat například údaje o příští kontrole či změně vycházek, stejné údaje ale musí ještě odesílat i elektronicky. Po skončení neschopenky má tiskopis zůstat založený v kartě pacienta.
„V době, kdy řada lékařů vede plně elektronickou dokumentaci, je to úsměvné,“ tvrdí Petr Šonka.
Takový polotovar postrádá smysl i podle předsedy Společnosti všeobecného lékařství [SVL] ČLS JEP Svatopluka Býmy. „Zásadním kritériem smysluplnosti jakékoli elektronizace je snížení administrativní zátěže. A to stávající e-neschopenka rozhodně nesplňuje. Je polovičatým řešením a dalším typickým příkladem toho, jak elektronizace nesmí vypadat.“
E-neschopenky nelze vystornovat
Lékaři dále upozorňují na problém, který řeší denně. Tím je stornování neschopenek, se kterým ale e-neschopenka vůbec ve své stávající podobě nepočítá.
„Je běžné, že pacientovi vystavíme pracovní neschopnost, ale ve firmě namísto ní nabídnou například náhradní volno. Pacient pak po nás chce ještě ten samý den neschopenku stornovat,“ upozorňuje Petr Šonka.
Dodává, že lékařům doposud nikdo ani neřekl, jak v takových případech postupovat.
„Papírovou verzi jsme mohli jednoduše roztrhnout a na ČSSZ vůbec neposlat. To ale s on-line neschopenkou, kde by to mělo být ještě snazší vůbec nejde,“ krčí rameny.
Kdo to zaplatí?
Lékařům vadí i to, že dva měsíce před spuštěním e-neschopenek není jasné, kdo jim uhradí vedení pracovní neschopnosti. Požadují, aby jim práci proplácelo Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV], stejně jako je tomu u ostatních administrativních činností, které stát lékařům ukládá.
„Nedostatečná komunikace ze strany MPSV a ČSSZ způsobí to, že e-neschopenku lékaři kvůli nejasnostem špatně přijmou. Poškodí to celou myšlenku elektronizace zdravotnictví, kterou lékaři jinak plně podporují,“ uzavírá Svatopluk Býma z odborné společnosti SVL ČLS JEP.
–RED–
