Ženy se nesmějí dát, říká primářka Mamma center

„Ženy mají strach, aby se na něco nepřišlo. Přitom logika by měla být jinde. Když tam něco mám, tak ať se na to přijde co nejdříve,“ říká na téma preventivních vyšetření prsů primářka a zakladatelka sítě Mamma center Miroslava Skovajsová.

Kdy by měla zodpovědná žena začít s pravidelným samovyšetřením prsů?

Taková magická hranice pro samovyšetření prsu je kolem 30 let věku ženy. To je věk, kdy by si žena měla uvědomit, že pravidelná péče o prsa už musí opravdu nastat. Je super, pokud se žena začne sama vyšetřovat už ve dvaceti letech.

To platí obecně pro všechny ženy?

Výjimkou jsou případy, kdy karcinomem prsu onemocněla maminka, které bylo 40 nebo 45 let. Anebo děti Bellisek [pacientky po léčbě nádoru prsů]. Ty by se měly začít vyšetřovat dříve. Tedy od doby, kdy dospějí.

Odkdy?

Od těch 18 let až 20 let.

Znamená to, že ženy pod 30 let nejsou v riziku výskytu karcinomu prsu?

Do 30 let onemocní zhruba 25 až 27 žen ročně. Ale na různé leukémie, lymfomy jich do tohoto věku onemocní více… Dramatická změna ve výskytu rakoviny prsu nastává kolem třicítky. Křivka výskytu začne strmě stoupat.

Kolik žen onemocní do 45 let, než začnou být pravidelně screeningovány?

Do těch 45 let, než mají ženy nárok chodit na pravidelnou mamografii, jich ročně onemocní zhruba 500. To znamená, že ročně u nás onemocní karcinomem prsu přes sedm tisíc žen, z nichž zhruba 500 je mladších 45 let.

Říkáte, že pacientské organizace edukují o riziku nádoru prsů už dívky na středních školách. Není to příliš brzy?

Já jsem přesvědčena, že není. Děti na střední škole jsou schopny přijímat tu informaci jako zadání. Na vysoké škole už to není ono. Na středních školách jsou vzdělávány ve výukové hodině. Předstoupí mladá žena, která sama prodělala rakovinu prsu, a se samovyšetřením je seznámí. A navíc. Edukace pomáhá i nepřímo. Dívky se ptají maminek, jestli chodí na mamografii. To znamená, že to téma otevírají i doma. Ptají se svých matek, zda ctí prevenci rakoviny prsu. A to vše v době, kdy si velice dobře pamatují. Velmi dobře si na to vzpomenou, když samy začnou se samovyšetřením kolem svých 25 let.

Pomoc u gynekologa

Mohou se pacientky obrátit na pomoc s vyšetřením na gynekologa?

Gynekologové se více a více vzdávají vyšetřování prsou. Já si myslím, že je to tak správně.

Proč?

Představte si, že lékař sahá na prsa pacientky, která nezná. A také jí nemá v ordinaci v čase po menstruaci. Po menstruaci jsou prsa ochablá, nejsou tak hormonálně plná. Tedy se i lépe vyšetřují.

A co, když by tedy vyšetřoval ženy po menstruaci?

Představte si, že by gynekolog měl během dne několika ženám vyšetřit prsa. To je nereálné. On nemá v hlavě ten vzor, neví, jaká je norma té pacientky. Naopak sama žena tu svojí normu zná. Anebo ji znát může. Čím déle a pravidelně se žena vyšetřuje, tím lépe ví, jak její prsa vypadají, když jsou zdravá.

Proč jsou ženy mladší 45 let vyšetřovány ultrazvukem, nikoliv mamografem?

Mamografie není u mladých prsů účinná.

Nádor nemusí být vidět?

Ano. Může to být až tak.

Můžete to více vysvětlit?

Účinnost mamografie se láme mezi 40 až 45 lety věku ženy. Odpovídá to tomu, jak se biologicky prsa proměňují. Prsa začínají být čitelná pro mamograf až po té čtyřicítce. Naopak ultrazvukové vyšetření dobře čte mladá prsa.

Co se v prsu ženy na přelomu čtyřicítky mění?

Prs ženy stárne. Podpůrná elastická vaziva začnou rychle ubývat. Ve chvíli, kdy ta prsa začnou padat dolů, ubývají ty obaly, které obalují prsní žlázu. Prsa ztrácejí na kráse. I když, co je krásné… Na druhou stranu zase získávají na přehlednosti. Najednou mizí ty slupky, skrz které se mamograf jen obtížně dostává k zobrazení prsní žlázy.

A ultrazvuk?

U ultrazvuku začne klesat jeho výpovědní hodnota u žen nad 40 let. Mamografické a ultrazvukové vyšetření se velmi dobře doplňují. A i proto se obě metody u starších žen kombinují. Například ze 30 % něco vidí ultrazvuk, ze 70 % už pouze mamograf. Proto se u některých starších žen obě metody i kombinují. On proces stárnutí běží u každé ženy trošku jinak, což je částečně dáno i geneticky.

Prevence žen nad 45 let

Nebylo by na místě, aby se preventivně vyšetřovaly všechny ženy mladší 45 let?

My to můžeme doporučit, ale v podstatě je to nezorganizovatelné.

Jak to?

Ultrazvukové vyšetření je poměrně náročná záležitost. Provádí ho lékař, trvá 15 minut a prakticky se to nedá zorganizovat. U mladých žen rostou nádory rychleji než u starších. To znamená, že ten dvouletý interval by nestačil. A když budeme hledat efektivní interval, dostali bychom se na půl roku u žen mezi 25 lety a 40 lety.

Jaké řešení těmto ženám navrhujete?

Já říkám ženám, že se o tu prevenci musíme podělit. Jednou já, mezitím několikrát vy a pak zase já. Když od nás ženy odcházejí po vyšetření, tak jim říkáme: A teď víte, že jste zdravá, teď se začněte vyšetřovat. Všechno, co si v prsech najdete je normální. A to tam patří. To je velmi důležité. Spousta žen říká, že se bojí si na prsa sáhnout, protože nachází všelijaké boule. A já odpovídám: Ano, seznamte se se svými boulemi.

Znamená to, že prsa jsou přirozeně boulovitá?

Ano, prsa jsou boulovitá hlavně u mladých žen. Boule to jsou jednotlivé lalůčky žlázy. Seznamte se se svými bouličkami a kontrolujte, aby ty bouličky zůstaly stejné.

Podezřelý nález při samovyšetření

Co má dělat žena, která si nahmatá bulku? Jak nejrychleji se dostane na vyšetření?

Nejrychlejší cestou je zavolat přímo do screeningového centra. Praktický lékař nebo gynekolog vystaví pacientce žádankou, kterou pak předkládá při vyšetření kvůli úhradě z veřejného zdravotního pojištění.

Jaké jsou objednávací lhůty na vyšetření prsů?

Záleží, jak kdy a jak kde. Obecně platí, že když žena do screeningového centra zavolá s tím, že je jí 30 let a v prsu jí roste boule, tak se bude každá recepční snažit najít nejbližší termín. Žena se musí při objednávání i prosadit. Musí říci, že nejde o prevenci, ale říci: Já se fakt bojím, něco mám, najděte mi, prosím nějaký termín. Ta žena se zkrátka nesmí dát!

Například v Praze je asi pět screeningových pracovišť. Některá v soukromém vlastnictví a některá ve fakultních nemocnicích. Které z nich má žena navštívit?

Soukromá zařízení budou asi ta pružnější.

Čím to?

Fakultní nemocnice mají jiné úkoly. Jejich vlajkovou lodí nejsou prevence. Úkolem fakultních nemocnic je velká medicína. Ta prevence patří spíše screeningovým centrům.

Jak je to s úhradou za vyšetření?

Některé ženy si vyšetření hradí. Samozřejmě teď mluvíme o preventivních ultrazvukových vyšetřeních žen ve věku před mamografickým screeningem. Ten je pak plně hrazený až do konce života. Ve chvíli, kdy se ale zjistí, že jsou nemocné, tak to pojišťovna i zpětně zaplatí.

 Ženy mají strach…

Je stále mnoho žen, které na vyšetření jít nechtějí a nepůjdou. Jak je přesvědčit?

Tím si lámeme hlavy ve screeningové komisi Ministerstva zdravotnictví ČR už léta. Vymýšlíme, jak nejlépe naformulovat zvací dopis v projektu adresného zvaní. V něm se zvou ty ženy, které na preventivní mamografii zatím nechodí. Je to těžké, tím se zabývají celé týmy ve světě. Je to psychologie, jak je nejlépe oslovit.

Jaké mají podle vás důvody k absenci na vyšetření?

Ženy mají strach, aby se na něco nepřišlo. Přitom logika by měla být jinde. Když tam něco mám, tak ať se na to přijde co nejdříve.

Jaké přesvědčovací metody navrhujete?

Motivaci. Ať pozitivní nebo negativní. S ní budeme muset více pracovat. Totiž, i když má žena svá demokratická práva a právo na svobodu, vždycky se v těchto situacích bude chovat jako dítě.

Je pravda, že ČR je výjimka, která hradí screening prsů bez věkového omezení?

Je to tak. U nás máme screening od 45 let do konce života a bereme to jako úplnou samozřejmost. Přitom to bylo docela těžké prosadit. Od roku 2003 začal ten užší screening a od roku 2010 začal i screening pro seniorky. Bere se to jako norma a v Evropě se tomu diví.

Znamená to, že se riziko výskytu karcinomu prsů po 70 letech snižuje?

Naopak! Křivka výskytu roste celý život. V ostatních zemích se více hledí na finanční zátěž. Ženy po 70 roku věku se vyřazují ze screeningu nejspíše kvůli tomu, že nádor v pozdějším věku roste pomaleji a žena na něj přijde sama pohmatem. V Čechách to vnímáme tak, že i seniorka má nárok na včasnou diagnózu.

Kojení jako prevence není prokázaná

Je léčba nádoru v pokročilém stadiu o dost nákladnější než toho v raném stadiu?

Když přijde žena s propásnutým nádorem, tak od prvního dne je ta léčba drahá. A hradí to všechny ty, které na ten screening poctivě chodí. To si musíme uvědomit. Lidé totiž stále žijí v pocitu, že zdravotnictví je zadarmo. A to není pravda, protože si ho platíme. Celý život si ho platíme. A ty peníze by měli jít pro ty, kteří přistupovali ke svému zdraví zodpovědně, anebo těm, kteří měli obrovskou smůlu. Ale ne těm, kteří čekali a říkali si, když mám umřít, tak ať umřu. A když začnou mít velké potíže s velkým nádorem, tak přijdou a žádají o pomoc a v tu chvíli denně tečou desítky tisíc korun.

Jak jsou na tom ženy v sousedním Slovensku?

Slováci ještě nemají ani nastavený screening. U nás je to dobře nastavené. A to i ta dolní hranice.

Ta se také od ostatních zemí liší?

Většina zemí začíná se screeningem v 50 letech, a u nás v 45 letech. A na té křivce výskytu se to mezi 45 a 50 lety velmi láme. Nástup je tam opravdu veliký. Říkám, že máme naprosto luxusní hranici screeningu prsů.

Na závěr otázka k stále diskutovanému tématu. Je kojení prevencí vzniku karcinomu prsu?

Kojení rakovině nebrání. Prevence není prokázaná. Žena se čtyřmi dětmi se pak v ordinaci podivuje, jak to že má nádor, když odkojila čtyři děti. To je prostě blud, fake, který se předává desetiletí.

Veronika Táchová

—

MUDr. Miroslava Skovajsová Ph.D. je zakladatelka sítě Mamma center BREAST UNIT PRAGUE, mamodiagnostice se věnuje od roku 1994. Členka Komise pro screening nádorů prsu MZ ČR, předsedkyně Komise odborníků pro mamární diagnostiku RS ČLS JEP, předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR, předsedkyně Správní rady Aliance žen s rakovinou prsu, předsedkyně Okresního sdružení ČLK.