Reforma primární péče byla jedním z témat jednání zástupců zemí Visegradské skupiny [V4], Světové zdravotnické organizace [WHO] a lékařů na Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Z diskuze vyplynulo, že primární péče je klíčová pro udržitelnost zdravotního systému v Česku, na Slovensku, v Polsku i Maďarsku.
Závěry jednání z konce minulého měsíce nepřekvapí – populace stárne a státy neufinancují péči o své obyvatele. Bez rozvoje primární péče zdravotní systém brzy zkolabuje. Na jednání zástupců V4 to dle předsedy Pracovní skupiny venkovského lékařství Společnosti všeobecného lékařství [SVL ČSL JEP] Davida Halaty potvrdili i zástupci WHO.
„Lidé z WHO nám vytknuli, že zdravotní sestry nemají v primární péči žádné kompetence. V jiných státech je běžné, aby sestry například předepisovaly zdravotnické pomůcky, jako jsou inkontinenční pleny. Chybí nám také systém pro jejich vzdělávání. Drtivá většina sester se školí v nemocnicích. Tam se ale v oblasti primární péče nemohou dostatečně vzdělat,“ říká David Halata.
Nedostatek lékařů na venkově
Jednání otevřelo i téma nedostatku lidských zdrojů. S nedostatkem lékařského i nelékařského zdravotnického personálu se podle MZ ČR potýkají všechny země V4.
„Migrační vlny [lékařů a zdravotnického personálu, pozn. red.] jsou často způsobeny nízkým finančním ohodnocením a zvýšenou administrativní zátěží v porovnání s některými sousedními zeměmi,“ stojí v materiálu MZ ČR, který určuje agendu Česka v oblasti zdravotnictví po dobu jeho předsedání Visegrádské skupině [1. 7. 2019 až 30. 6. 2020].
Dokument zároveň konstatuje, že pro zvýšení stability v oblasti lidských zdrojů a ke zmírnění dopadů faktorů podílejících se na migraci zdravotnického personálu je třeba systémové řešení. To nespočívá pouze ve výši platů, ale i v dalších faktorech.
S tím souhlasí i David Halata, který upozorňuje na to, že v oblasti primární péče jsou největší problémy na venkově. Odvolává se přitom na výsledky projektu Meadow, který mapuje motivaci lékařů působit ve venkovských praxích napříč celou Evropou.
„Výsledky šetření opakovaně ukazují, že kvalita života na venkově jako celku je velmi důležitá. V Česku bohužel velmi rychle klesá a takzvaný vnitřní dluh venkova roste. Nezbytné je, aby se vládní instituce a samosprávy spojily a začaly tento problém řešit. Netýká se to pouze lékařství, ale i dalších oblastí, které na venkově zaostávají,“ říká.
Jako příklad uvádí skutečnost, že pro mladé lékaře jsou důležité kvalitní školy v místě bydliště stejně jako vhodná práce pro jejich partnera. Ani jedno, jak vyplývá z výsledků dotazníků, na venkově nenacházejí.
Výdaje za léky i nízká proočkovanost
K dalším společným tématům představitelů V4 patřila i léková politika. Tu dokument vztahující se k agendě resortu zdravotnictví v době předsednictví ČR charakterizuje jako další problém pro udržitelnost zdravotnických systémů. A to ve smyslu stále rostoucích výdajů za léčivé přípravky.
„Polské předsednictví v letech 2016 až 2017 představilo návrh Memoranda o porozumění mezi státy V4, které by mohlo napomoci nalézt řešení v podobě společného vyjednávání o cenách. V návaznosti na tuto spolupráci bylo dne 15. května 2019 podepsáno další Memorandum o spolupráci v oblasti spravedlivého oceňování léčiv a jejich cenové dostupnosti, které kromě všech zemí V4 podepsala také Litva,“ uvádí se v materiálu.
Jiným společným problémem zemí V4 je klesající proočkovanost populace.
„Problematika velmi nízké proočkovanosti u nepovinných očkování, například proti chřipce či pneumokokům, zejména pak v rizikových skupinách populace, je společný problém zemí V4. V tomto segmentu jsou země V4 dlouhodobě pod průměrem EU,“ uvádí materiál.
Vakcinace tak podle něj má být předmětem jednání na úrovni hlavních hygieniků. Ti se mají věnovat otázkám sdílení informací, zkušeností a poznatků mezi zeměmi V4. A to i v oblasti přeshraniční spolupráce při řešení situací vztahujících se k volnému pohybu osob.
