Charita ČR obvinila Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] a zdravotní pojišťovny v čele s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR [VZP ČR] z rozvracení zdravotnictví. Zároveň se ohradila proti výrokům ministra Adama Vojtěcha, které zazněly na její adresu v souvislosti s dohodovacím řízením o výši úhrad na příští rok.
„Ministr zdravotnictví napadá odbory z rozvracení zdravotnictví. Opak je ale pravdou,“ stojí ve zprávě Charity ČR.
Podle ředitele Charity ČR Lukáše Curyla [KDU-ČSL] odbory nebojují za pracovníky proti jejich zaměstnavatelům. Ale zaměstnavatelé se přímo spojili s odbory, aby pomohli dosáhnout nápravy v odměňování zdravotníků. Charita ČR se přitom na podporu Svazu pacientů ČR, Národní rady zdravotně postižených ČR, Rady seniorů ČR, Lékařského odborového klubu – svazu českých lékařů. A podporu České lékařské komory nebo Diakonie českobratrské církve evangelické.
Více: Ministr zdravotnictví odmítl navýšit platy v nemocnicích
Charita ČR: Zkušenost z minulého roku
V tiskové zprávě se Lukáš Curylo vrací do loňského roku, kdy segment domácí zdravotní péče [na rozdíl od letošního roku] uzavřel dohodu se zdravotními pojišťovnami o výši a způsobu úhrad.
„Ano, i my ji před rokem [dohodu, pozn. red] podepsali. A dosud toho litujeme. Je září a naše střediska ještě nemají ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny uzavřené vyúčtování z loňského roku. VZP se rafinovaným způsobem snaží s jednotlivými subjekty dosáhnout podepsání úhradového dodatku pro tento rok,“ stojí ve zprávě.
Lukáš Curylo argumentuje tím, že během letošního dohodovacího řízení VZP ČR nejprve poslala vyúčtování za loňský rok, kde dle jeho slov mnohde nedoplatila faktury za provedené výkony. Navíc i požadovala vratky za překročení průměrné úhrady stanovené na jednoho pacienta. A to často v řádu statisíců.
„Na odvolání proti vyúčtování, ve kterých byly předloženy pádné argumenty poskytovatelů o nutnosti provedené péče, VZP ČR nereagovala. Nyní ale zasílá takzvané bonifikační dodatky, kdy za náročné pacienty nabízí doplatek v řádu tisíců, maximálně desetitisíců. A to s podmínkou, že poskytovatel bude považovat toto vyúčtování za konečné,“ uvádí Lukáš Curylo.
„Jak můžeme přistupovat na takovouto dohodu, kde by subjekty obdržely místo statisíců tisíce,“ ptá se.
VZP ČR to odmítá
Jeho otázku, včetně argumentů, zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny ale kategoricky odmítli.
„Uvedené argumenty odmítáme jako naprosto nedůvodné,“ uvedl pro Zdravezpravy.cz mluvčí VZP ČR Vlastimil Sršeň.
Podle něj Všeobecná zdravotní pojišťovna naopak hledá v rámci svých možností co možná největší finanční objem na podporu segmentu domácí zdravotní péče, který významně doplňuje péči o klienty VZP ČR.
„V minulém roce rostly úhrady o rekordních osm procent a k tomu dostali v rámci bonifikací a vyúčtování předběžných měsíčních úhrad dalších několik desítek milionů navíc,“ upřesňuje Vlastimil Sršeň.
Pojišťovny zapomněly…
Stanovisko Charity ČR v tomto ohledu ovšem popisuje jiný obrázek. Zmiňuje problémy, které stanovení úhrad za poskytování domácí zdravotní péče letos provázely. Podle něj se segment domácí zdravotní péče snažil do úhradové vyhlášky prosadit vyšší cenu bodu, která by napravila, jak tvrdí, roky trvající podhodnocenou kalkulaci ceny domácí péče. Zároveň se i snažila dle jeho vyjádření odstranit protizákonné regulace.
„Chtěli jsme zcela jednoduchý vzorec má dáti – dal s podmínkou konečného vyúčtování do 120 dnů. To by se však zdravotním pojišťovnám zamezilo v neprůhledném doúčtování, kdy je poskytovatel vydán zcela všanc, co mu pojišťovna zaplatí a co ne,“ upřesňuje Lukáš Curylo.
Dodává, že právě toto bylo příčinou letošní nedohody mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci segmentu domácí péče. Dále uvádí, že zdravotní pojišťovny zapomněly, že jsou „jen“ správci finančních prostředků, které jim občané povinně odvádějí. Tvrdí, že při dohodovacím řízení se pojišťovny k zástupcům domácí zdravotní péče chovaly zcela diktátorsky.
„Návrhy zástupců segmentu vůbec nepřijímaly a trvaly pouze na svém. Věcné argumenty je vůbec nezajímají,“ uvádí.
To však znovu odmítá Vlastimil Sršeň: „I přes permanentní mediální výhrůžky a stížnosti některých poskytovatelů domácí péče, musí VZP ČR konstatovat, že jsou pro ni důležití všichni poskytovatelé zdravotní péče.“
Upřesňuje, že povinností VZP ČR je zajistit trvale udržitelný systém zdravotní péče pro její klienty i v dalších, a to klíčových oborech lékařské péče, kde je pojišťovna vnímána jako solidní a předvídatelný partner.
Střelba na ministra
Charita ČR se opírá i do ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Vytýká mu, že se zaštiťuje vznikem pracovní skupiny pro domácí zdravotní péči, která ale ovšem finance tohoto segmentu aktuálně vůbec neřeší.
„Ještě více nám vadí ministrova nepravdivá tvrzení. Pro dohodovací řízení udělilo plné moci 203 poskytovatelů domácí péče napříč republikou celkem čtyřem subjektům. Nikdo z těchto zástupců navrženou dohodu neodsouhlasil,“ přidává Lukáš Curylo.
Navíc dodává, že tvrzení ministra zdravotnictví, že dohodu zablokovala právě Charita ČR, přičemž ostatní zástupci segmentu souhlasili, je matoucí.
„Charita disponovala celkem 70 plnými mocemi, takže by byla lehce ostatními přehlasována. O hlasování existuje písemný protokol,“ upřesňuje.
Podle něj není pravdivá ani ta část prohlášení ministra zdravotnictví, která uvádí, že se většina domácí péče v rámci dohodovacího řízení dohodla. Podle něj se dohody podařilo dosáhnout pouze s provozovateli mobilní specializované paliativní péče – odbornosti 926. To je však dle jeho slov pouze zlomek péče, kterou čerpají pacienti v rámci domácí péče.
Kde je většina
Lukáš Curylo ale i tak drtivou většinu domácí péče jmenuje péči o chronicky nemocné pacienty, pacienty po operacích, imobilní pacienty, ale i umírající pacienty. Tedy ty pacienty, kteří nesplňují kritéria pro ošetření v rámci mobilní specializované paliativní péče.
„Argumentace většinovou dohodou, která zajišťuje úhradu pouze zlomku péče, je buď zjevně účelová, nebo svědčí o neznalosti pana ministra. A také argument, že jde o růstový segment, tedy, že přibývá poskytovatelů domácí péče, je nepravdivý,“ vysvětluje.
Podle něj přibývají pouze poskytovatelé mobilní specializované paliativní péče. Tedy odbornosti 926. Ti ale jsou součástí segmentu domácí péče.
Další podpásovka, říká ministr
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch kritiku Charity ČR vnímá jako neoprávněnou. Podle něj se naopak jedná o „další podpásovku Charity“.
„I když jsme se nedávno potkali a společně s pojišťovnami se snažili najít řešení, představitelé Charity dávají přednost mediálním útokům před věcným řešením. Toto jednání mě mrzí, zvláště od Charity, kterou uznávám jako velmi důležitou organizaci,“ zareagoval na svém twitterovém profilu.
Dle jeho vyjádření byla domácí péče před jeho příchodem na ministerstvo popelkou.
„Všichni moji předchůdci ji upozaďovali a dávali přednost nemocnicím. My jsme tuto nespravedlnost narovnali a děláme maximum pro to, abychom domácí péči podpořili. Domácí péči rostou úhrady a řeší se její problémy jako nikdy dřív,“ dodal.
Petice na závěr
Charita ČR dále upozorňuje na spuštění petiční akce kvůli nevstřícnosti Ministerstva zdravotnictví ČR, v níž informuje občany o kritickém stavu domácí péče a žádá je o vyjádření podpory.
Cílem petice je dle Lukáše Curyla dosáhnout veřejného slyšení v Poslanecké sněmovně, které by ovlivnilo navržené parametry úhradové vyhlášky pro příští rok. Ta je nyní ve vnitřním připomínkovém řízení. A právě do něj byly potřebné připomínky a návrhy změn zaslány.
„Petičnímu výboru Poslanecké sněmovny byly přitom již koncem srpna předány archy s celkem 36 261 podpisy a další archy podle Charity ČR stále přicházejí,“ uzavírá.
