Nádor z Merkelových buněk je agresivní forma rakoviny kůže. Nejčastěji se objevuje na obličeji, hlavě nebo krku. Běžný je i na dolních končetinách nebo pažích. Objevit se ale může kdekoliv na těle. Úspěšná léčba je podmíněna včasným odhalením nádoru a jeho co nejrychlejším odstraněním.
Karcinom z Merkelových buněk [Merkel = rychlá progrese onemocnění] zprvu vypadá jako běžný pupínek. Snadno zaměnitelný za akné. Rozdíl je, že nezmizí, ale naopak rychle nabývá na objemu. Nakonec se promění v červený až namodralý tuhý uzel, který ovšem nebolí. Nádorem bývají postiženi více muži než ženy. Nejčastěji ve věku 60 až 80 let. Většinou jde o osoby se světlou barvou kůže. Riziko výskytu tohoto karcinomu zvyšuje i dlouhodobé ultrafialové záření.
Riziko výskytu tohoto karcinom zvyšuje i snížená funkce imunitního systému a podávání imunosupresivních léků. U 80 procent karcinomů z Merkelových buněk byla zjištěna přítomnost lidského viru Merkelův polyomavirus.
Velice rizikový karcinom
Nádor z Merkelových buněk je přibližně čtyřicetkrát méně častý, než je mnohem známější melanom, ale je několikanásobně rizikovější.
„Pro úspěšnou léčbu karcinomu z Merkelových buněk je nutné nechat si podezřelý kožní nález vyšetřit dermatovenerologem. Ten provede nebo zajistí odstranění nádoru s mikroskopickým vyšetřením a v případě diagnózy Merkelova karcinomu odešle pacienta do dermatoonkologického centra,“ vysvětluje přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Petr Arenberger.
Jako příklad uvádí Dermatovenerologickou kliniku FN Královské Vinohrady, VFN v Praze 2 nebo FN Ostrava.
„Pokud je karcinom diagnostikován v lokálním stádiu, to jsou stádia I až II, nádor se odstraní chirurgicky. Při vysokém riziku recidivy nebo rozšíření do lokálních lymfatických uzlin, se po odstranění těchto uzlin nasazuje radioterapeutická léčba,“ upřesňuje.
Jednoznačná identifikace patologem
Lidská kůže se skládá z několika vrstev. Nejvíce nádorů vzniká v první kožní vrstvě. Oproti tomu karcinom z Merkelových buněk vzniká v poslední vrstvě pod kůží. Mikroskopický obraz tohoto karcinomu je velmi specifický a patolog ho vždy pozná.
„Problémem však bývá jeho ohraničení, které je nejasné a někdy nelze dobře odhadnout, jestli je v těle více ložisek. Případně, zda jde o první záchyt nádoru,“ upřesňuje přednosta Fingerlandova ústavu patologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové Aleš Ryška.
Podle něj jsou k bližší specifikaci nádoru nutná další vyšetření, která určí primární nebo sekundární výskyt nádoru v těle pacienta.
Nádor z Merkelových buněk je léčitelný
U osob s karcinomem z Merkelových buněk, který je menší než 2 cm a bez metastáz do regionálních lymfatických uzlin, se předpokládá přežití v pětiletém horizontu u 76 procent pacientů.
U osob s karcinomem z Merkelových buněk, který metastazoval do jedné regionální lymfatické uzliny, se předpokládá přežití [v časovém horizontu pěti let] u 50 procent pacientů. Pokud karcinom metastazoval do více než jedné lymfatické uzliny, míra přežití je nižší.
Léčba karcinomů z Merkelových buněk může být úspěšná. Pokud jsou ale odhaleny a léčeny včas. Primární léčba se provádí chirurgicky nebo radioterapií.
„Toto onemocnění je však agresivní a rychle postupuje. Zároveň existuje vysoká pravděpodobnost lokální nebo vzdálené recidivy, takže časná detekce a odstranění karcinomu jsou naprosto zásadní,“ říká Petr Arenberger.
Dodává, že právě včasné odhalení tohoto typu nádoru je velmi obtížné i pro samotného lékaře.
„Pacienti i lékaři mohou tyto nádory zpočátku zaměnit za nezhoubné léze. Jednou z nejčastějších chybných diagnóz je cysta nebo folikulitida. To je zduření způsobené zanícenými vlasovými váčky. Důležité je si uvědomit, že karcinom z Merkelových buněk je mnohem vzácnější než nezhoubné léze,“ říká.
Dostupná jsou [již] i biologika
Od 1. 1. 2019 je v ČR u karcinomu z Merkelových buněk dostupná léčba biologiky. Při jejich nasazení dojde ke zviditelnění buněk, které jsou organismu cizí. Tím je možné úspěšně bránit nádorovým buňkám poškozovat bílé krvinky a nádorové buňky likvidovat. Nové léky jsou účinnější a aktivnější v boji s nádorovým onemocněním.
Avšak bohužel léčba je hrazena z veřejného zdravotního pojištění dospělým pacientům pouze s metastatickým karcinomem z Merkelových buněk. Zhruba třetina pacientů s tímto nádorem metastazuje. Pacientům bez metastáz zbývá možnost léčby standardními léky, anebo využít výjimku prostřednictví paragrafu 16.
Veronika Táchová
