Již v září by měly být známy výsledky veřejnosprávních kontrol ministerstev zdravotnictví a financí v tuzemských zdravotních pojišťovnách. Největší pozornost bude pak upřena na výsledky kontroly ve VZP ČR. Důvodů je hned několik.
Tím prvním je, že Všeobecná zdravotní pojišťovna [VZP ČR] ovládá více než 60 % trhu s veřejným zdravotním pojištěním. Tím druhým pak informace z policejního spisu „podnikatele“ Tomáše Horáčka obviněného v kauze korupčních nemocničních zakázek. Podle nich se měla část vedení VZP ČR v minulých letech obohacovat na úkor pacientů prostřednictvím nevýhodně uzavíraných smluv s poskytovali zdravotní péče.
Dle slov obviněného Tomáše Horáčka mělo dojít k uzavírání problematických smluv mezi regionálními pobočkami VZP ČR a nejmenovanou dermatologickou společností. A to výměnou za milionové úplatky. To nepřímo potvrdil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který před nedávnem v Lidových novinách uvedl, že závěry předběžné kontroly smluvního vztahu VZP ČR se zmíněnou dermatologickou klinikou ukazují na nestandardní procesy.
VZP ČR: Podle zákona a nikdy jinak
Ve chvíli, kdy výše uvedené informace unikly z policejních spisů, VZP ČR na svých stránkách oznámila, že jedná podle zákona a k případu se nebude vyjadřovat. Od začátku června ovšem uplynulo několik týdnů a ze spisů unikaly další informace. A to i například na adresu současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, které už ale nikterak nesouvisely s kauzou VZP ČR.
„Celá ta kauza se mi v tuto chvíli těžko hodnotí. Prošetřuje ji Policie ČR. Co se týče mého úřadu, tak my jsme společně s Ministerstvem financí ČR provedli ve VZP stejně jako v jiných pojišťovnách veřejnosprávní kontrolu. Celková kontrola by přitom měla být dokončena do konce léta,“ uvedl pro Zdravezpravy.cz ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Dodal, že jakkoli se veřejnosprávní kontroly podle něj zaměřovaly i na konkrétní ujednání pojišťoven s konkrétními poskytovateli péče, cílily hlavně na systémové problémy. Jak pojišťovny zajišťují v daných regionech časovou a místní dostupnosti zdravotní péče. Jak řeší problémy spojené s budováním funkční sítě zdravotnických zařízení. Nebo, jak řeší případnou nedostupnost zdravotní péče prostřednictvím nasmlouvání jejich nových poskytovatelů. Což neznamená v praxi nic jiného, než to, jak a za jakých podmínek pojišťovny uzavírají smlouvy s poskytovateli zdravotní péče.
Nechte se překvapit v září
Ministr Adam Vojtěch nechtěl předjímat výsledky aktuálních veřejnosprávních kontrol v pojišťovnách. A už vůbec ne ve VZP ČR. Přesto ale pro Zdravezpravy.cz potvrdil, že kontrola v tuzemské největší zdravotní pojišťovně byla již dokončena.
„Teď je tam nějaká možnost připomínek ze strany VZP ČR a do konce léta ty protokoly předáme,“ upřesnil se slovy, že věc zůstává v šetření Policie ČR, která je navíc jediným orgánem, který v ní může konat.
„Výsledky kontrol ve VZP ČR a dalších pojišťovnách oznámíme v září. Případně je předáme orgánům činných v trestím řízení,“ upřesnil.
Problémy tu jsou
Na to, že veřejnosprávní kontroly mohou v této souvislosti přinést mnoho zajímavých zjištění, neukazuje ale pouze aktuální kauza VZP ČR vyvolaná slovy Tomáše Horáčka. Jsou tu i další související informace. Skutečnost, že některé z pojišťoven nemusely vždy postupovat v zájmu pacientů, ale mohly upřednostnit i byznysové zájmy, potvrdil v minulosti například i prezident České stomatologické komory [ČSK] Roman Šmucler.
Ten v rozhovoru pro Zdravezpravy.cz na otázku, proč v případě zubařů některé z pojišťoven raději dají lékařům novou smlouvu na novou ordinaci, než aby uzavřely novou smlouvu s novým zubařem na ordinaci stávající, jejíž provoz zaniká třeba kvůli odchodu stávajícího zubaře do penze, odpověděl: „Protože je to pro všechny zúčastněné větší byznys.“ [Více: Stomatologická péče se v ČR stává nedostupná pro milion lidí]
Někde je už jasno
Podle zjištění redakce většina pojišťoven již výsledky veřejnosprávních kontrol zná. To redakci potvrdila i Darina Ulmanová ze Zaměstnanecké pojišťovny Škoda [ZPŠ].
„Ano, už máme závěrečný protokol. Měli jsme jedinou výtku, která se týkala místní a časové dostupnosti zdravotní péče. Konkrétně pak té časové, protože narážíme na legislativní problém,“ říká Darina Ulmanová.
Výtkou a legislativním problémem pak myslí nedostatek informaci o krocích pacienta ve vazbě na zajištění časové dostupnosti zdravotní péče..
„Totiž, když pacient dostane například žádanku na magnetickou rezonanci, a zvolí si pracoviště, kde bude raději čekat delší dobu jen proto, že tam chce zrovna on sám, tak my to neovlivníme. Takže těžko kontrolujeme časovou dostupnost. Místní ano, jsme povinni zajistit pojištěnci péči podle trvalého bydliště. V tom problém není, problém je v té časové,“ uvedla pro Zdravezpravy.cz.
Hospodaření pojišťoven
Podle odborníků je kontrola role zdravotních pojišťoven včetně jejich přístupu k financím z veřejného zdravotního pojištění klíčová. A to už kvůli tomu, že jsou to právě zdravotní pojišťovny [VZP ČR jako největší a nejsilnější], které obhospodařují peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění. Do něj přitom jenom loni přiteklo [hlavně] od zaměstnavatelů a zaměstnanců více než 309,8 miliardy korun.
V tomto ohledu je pak jistě dobrou zprávou, že zdravotní pojišťovny loni hospodařily s přebytkem ve výši 14,5 miliardy korun [výdaje 295,3 mld. Kč]. Což je vůbec nejlepší výsledek od roku 2009, kdy naplno vypukla finanční krize, která se následně překlopila do hospodářské recese. To si ostatně pochvaluje i Ministerstvo financí ČR.
„Významný růst příjmů do systému zároveň umožnil i navýšení jejich celkových rezerv ve výši 45 miliard korun. Rezervy pojišťovny navyšují již třetí rok v řádě. Oproti roku 2015 je zvýšily téměř trojnásobně,“ stojí ve zprávě úřadu.
Loni tak dosáhl poměr těchto zůstatků na účtech zdravotních pojišťoven téměř 15,3 % celkových ročních výdajů. I tak se ale jedná o částku, kterou by bylo možné v případě výpadku příjmů financovat zdravotní služby přibližně po dobu pouhých 50 dnů. Což ovšem neodpovídá ani obecně doporučované finanční rezervě, která má být v případě firem i domácností v minimální délce tří měsíců z roku.
Odpovědné hospodaření pojišťoven
Na druhé straně je ale také fakt, že poskytovatelé zdravotní péče poukazují na to, že financování zdravotního systému v ČR je průběžné a zdravotní pojišťovny nemají co hromadit peníze na účtech. Což je ale v rozporu jak s názorem samotných pojišťoven, ale i třeba Ministerstva financí ČR.
„Dlouhodobě prosazuji, aby zdravotní pojišťovny v době hospodářského růstu hospodařily přebytkově. To znamená, aby v dobách dobrých vytvářely rezervy, které by bylo možné použít v dobách špatných. Tyto rezervy zajistí, aby se v době případného hospodářského útlumu, kdy klesá či stagnuje výběr pojistného, nesnižovala kvalita ani dostupnost zdravotní péče pro pacienty,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Zároveň dodává, že i proto Ministerstvo financí ČR podporuje odpovědné hospodaření pojišťoven.
