Mnohočetný myelom, druhá nejčastější rakovina krve v ČR, se v začátcích nijak zvlášť neprojevuje. Pacienti mají bolesti v zádech, žebrech. Jelikož činí průměrný věk pacienta 70 let, přisuzují často příznaky myelomu stárnutí. A to je problém.
Mnohočetný myelom totiž umí dnešní i v Česku dostupná a hrazená moderní medicína v některých případech i vyléčit.
„Nemoc se neprojevuje nijak dramaticky, a právě proto bývá často odhalena pozdě. Pacienti tak přicházejí v pokročilých stadiích, kdy už myelom vážně poškodil jejich zdraví,“ říká prof. Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie FN Ostrava.
Příčinu vzniku mnohočetného myelomu lékaři neznají. Statistická data o pacientech ale ukazují, že zhoubné onemocnění častěji propuká u mužů než žen a další rizikový faktor je věk. Průměrný věk pacienta s mnohočetným myelomem je 70 let. Dalším rizikem je obezita a častý kontakt s některými jedovatými chemickými látkami. Určitou roli sehrávají vrozené nebo získané poruchu imunity, tvrdí specialisté.
Mnohočetný myelom vzniká z jednoho druhu bílých krvinek – plazmatických buněk. Nádorově změněné plazmatické buňky se nazývají myelomové buňky. Plazmatické buňky běžně sídlí v kostní dřeni, proto nemoc postihuje kostní dřeň a okolní kosti.
Mnohočetný myelom vzniká u starších lidí
Ročně se v Česku mnohočetný myelom potvrdí přibližně u 700 pacientů. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] připadá nejvíce pacientů na věkovou skupinu 65 až 74 let.
„Toto onemocnění je již vyléčitelné u limitovaného počtu nemocných. Především však moderní léčba dokáže jeho průběh výrazně zpomalit a prodloužit pacientům život,“ říká ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Pětileté přežití pacientů s mnohočetným myelomem se podle něj blíží k 50 procentům. A to, jak říká, díky léčebným metodám, jako jsou imunoterapie a biologická léčba.
„Vidíme, že díky nim postupně roste podíl pacientů schopných pracovat. A současně ubývá těch, kteří musí využívat invalidní důchod nebo příspěvky na péči,“ uvádí David Kolář, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP].
Což, jak říká, i přes o něco nákladnější léčebné terapie snižuje výdaje veřejného zdravotnictví, ale i závislost pacientů na sociálních podporách.
„A v neposlední řadě má léčba pozitivní vliv na kvalitu života pacientů a jejich rodin,“ dodává Kolář.
Léčba myelomu je úspěšná, ale ne vždy dobře dostupná
Nyní zdravotní pojišťovny hradí pacientům s tímto zhoubným onemocněním krve moderní účinnou terapii s využitím geneticky upravených bílých krvinek. Ne každému se tato terapie ale dostává ve chvíli, kdy ji potřebuje. Problém vidí odborníci v nerovnoměrném rozložení center, v nichž specialisté tyto terapie předepisují. V současnosti mohou nemocní podstoupit léčbu v sedmi univerzitních a deseti regionálních centrech.
„Každý pokrok v léčbě znamená delší a kvalitnější život, klíčové ale je, aby se k pacientům dostal včas. Nestačí mít nové možnosti léčby, musíme zajistit, aby byly dostupné pro všechny, kteří je potřebují,“ upozorňuje v této souvislosti prof. Hájek z FN Ostrava.
Podle Alice Onderkové, koordinátorky pacientské organizace Klub pacientů mnohočetný myelom, se v důsledku nerovnoměrného rozložení specializovaných center pro léčbu myelomu dostávají převážně lidé z regionů k inovativní léčbě později. Což se nedobře odráží v úspěšnosti jejich léčby.
„Pokud by se podařilo tuto situaci zlepšit, počet úspěšně léčených pacientů by mohl být mnohem vyšší,“ říká Onderková.
–RED–
Vylecitelne? Pouze ve vyjimecnych pripadech. Zalezi od genetiky (typu) myelomu.
Transplantace kostni drene u starsich lidi 70+ se navic casto nedela.
Kazda drasticka chemoterapie spojena s lecbou nese riziko umrti – muze nastat sepse a pod.