V létě roku 1982 přijali do kalifornské nemocnice sedm uživatelů heroinu. Byli naprosto paralyzovaní a němí. Bylo jim kolem 20 let a jinak byli úplně zdraví. Dokud jim syntetická droga, kterou si vyrobili, nezpůsobila Parkinsonovu nemoc.
Tématu se v článku ‘Parkinson’s is a man-made disease’ věnuje server Politico. A podle něj lékaři příčinu odhalili rychle. Šlo o MPTP, organickou sloučeninu fungující jako prekurzor neurotoxinu MPP. Ten v mozku poškozuje dopaminergní neurony v částech, které ovládají pohyb. To u narkomanů vyvolalo příznaky pozdního stádia Parkinsonovy nemoci, a to za jediný den.
Neurologové byli ze zjištění šokováni. Do té doby měli za to, že Parkinsonova nemoc je projevem stáří a má pozvolný nástup. Vyšetření uživatelů drog ale ukázalo, že ji může vyvolat i obyčejná chemikálie. Přičemž chemicky je MPTP podobná paraquatu, přípravku na potírání plevele, který se v USA a Evropě desetiletí rozprašuje na pole.
„Jednoduchá chemikálie napodobila tuto nemoc. Parkinsonova choroba není smůla. Může být vyvolána,“ říká holandský doktor Bas Bloem, který po ukončení studií odejel do USA, aby spolupracoval s Williamem Langstonem, neurologem, který objevil vztah mezi MPTP a Parkinsonovou nemocí.
Za boomem Alzheimerovy nemoci stojí i nanočástice olova v ovzduší
„To změnilo chápání té nemoci,“ říká Bloem, který vede uznávanou kliniku a výzkumný tým, a je přesvědčený o tom, že Parkinsonova nemoc je důsledek lidské aktivity.
„A tragédií je, že se tomu nesnažíme zabránit,“ dodává.
Co dál může za Parkinsonovu nemoc
Když anglický chirurg James Parkinson v roce 1817 poprvé popsal „třesavé ochrnutí“, považovaly se tyto problémy za kuriozitu. Bralo se to za vzácné postižení stárnoucích mužů. O dvě století později se nemoc rozšířila dvojnásobně. A za dalších 20 let se opět počet výskytu nemoci zdvojnásobí.
Parkinsonova nemoc se dnes stala nejrychleji narůstající neurodegenerací. Nemoc způsobuje odumírání neuronů produkujících dopamin a postupně lidi omezuje v pohybu, v řeči a jejich kognitivních schopnostech. Lék na ni neexistuje. Určitou roli v rozvoji nemoci hraje věk a genetika.
Bloem a širší neurologická komunita se shoduje v tom, že jen tyto dva faktory ale nemohou vysvětlit její rychle narůstající výskyt. V roce 2024 ji americký neurolog Ray Dorsey označil za nemoc způsobenou hlavně životním prostředím.
„Spíše než vliv genetiky je za ni odpovědné dlouhodobé působení toxinů – znečištění ovzduší, průmyslová rozpouštědla, a hlavně pesticidy,“ řekl.
S jeho slovy souhlasí doktor Bloem.
„Do počátku 20. století se Parkinsonova choroba vyskytovala jen velmi zřídka,“ říká a dodává: „Po nástupu zemědělské a chemické revoluce a využívání pesticidů se začal výskyt nemoci zvyšovat.“
Argumentuje tím, že většina z klientů jeho kliniky žije na venkově, kde se pesticidy hlavně používají. Z toho podle něj vyplývá závěr: Parkinsonova nemoc se vyskytuje více v oblastech, kde se praktikuje intenzivní zemědělská výroba.
Chemická látka, která páchá škody
V EU úřady látku paraquat, chemikálii podobnou MPTP, zakázaly v roce 2007. A další pesticidy se vztahem k Parkinsonově chorobě, rotenone a maneb, unijní úřady také zakázaly.
Paraquat se stále ale vyrábí ve Velké Británii a Číně. Používá se v USA, na Novém Zélandu a v Austrálii. Vyváží se do afrických a latinskoamerických zemí. To jsou oblasti, kde se výskyt Parkinsonovy nemoci nyní prudce zvyšuje.
USA zakáží barvení a dochucování potravin chemickými přísadami
Paraquat, kdysi celosvětově druhý nejvíce prodávaný herbicit po glyphosatu, se stal významným zdrojem zisku například společnosti Syngenta. Ta však popírá souvislost mezi jejím výrobkem a Parkinsonovou nemocí.
„Paraquat, pokud se používá podle návodu, je bezpečný,“ uvedl výrobce.
Avšak doktora Bloema evropský zákaz této chemikálie neuspokojuje.
„Zakázány jsou jen ty nejkřiklavější chemikálie, ale ty, co se používají dosud, jsou stejně nebezpečné. Možná si jen nepokládáme ty správné otázky a cíle,“ uzavřel.
–AM–
