Stoupá počet případů spalniček, ale především dramaticky roste počet případů černého kašle. Mimo to se u nás vlivem migrace objevují stále častěji nemoci, proti kterým už se v Česku plošně neočkuje, například tuberkulóza [TBC].
To a další konstatují zástupci Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] ve své aktuální zprávě, jíž mají Zdravé Zprávy k dispozici. Podle nich se Česko potýká hned s několika faktory, které zvyšují rizika návratu nemocí, které už prakticky zmizely.
„Podle posledních dostupných údajů Státního zdravotního ústavu klesla například proočkovanost dětí proti spalničkám pod 88 procent. Přičemž doporučenou hranicí pro zamezení výskytu nemoci je minimálně 95% proočkovanost zaručující kolektivní imunitu,“ říká zdravotní expertka SZP ČR Ludmila Plšková.
A protože se podle ní proti spalničkám očkuje kombinovanou MMR vakcínou zajišťující imunitu i proti příušnicím a zarděnkám, klesá obdobně proočkovanost i u těchto dvou onemocnění. Jako zásadní vidí Plšková tři faktory. Zanedbávání dětského očkování u sociálně problematických skupin, nárůst počtu lidí, kteří očkování nedůvěřují a například ho spojují s autismem. A patří sem i imigrace ze zemí s nízkou proočkovaností.
Zdravotní pojišťovny evidují nárůsty onemocnění
V posledních letech v Česku strmě narostly případy spalniček, černého kašle, a dokonce i tuberkulózy. V loňském roce se u nás potvrdilo 35 případů spalniček, více než 37 tisíc případů černého kašle a téměř 500 případů TBC, a to nejen mezi rizikovými skupinami.
Každá čtvrtá TBC připadá na Prahu. Nositelé jsou hlavně z Ukrajiny
Loni do konce října se v Česku navíc potvrdilo 648 případů příušnic. Což je více než za posledních pět let dohromady. Nejvíce nemocných je stejně jako u černého kašle ve skupině dospívajících a mladých dospělých ve věku 15 až 24 let.
„Ochrana proti černému kašli je dočasná, vydrží asi 4-12 let. Přeočkování není sice pro dospělé povinné, ale doporučovala bych je zvážit. Jednak může mít nemoc u dospělého vážný průběh, jednak může nemocný dospělý nakazit malé dítě do jednoho roku, které ještě nemá dokončený vakcinační cyklus. A právě pro malé děti je nemoc nejnebezpečnější,“ vysvětluje fungování kolektivní imunity Ludmila Plšková.
Nové doplatky za péči Sněmovna nepřijala, jsou tu ale jiné změny
Trend růstu již vymýcených infekčních nemocí podle Svazu souvisí mimo jiné s migrací z oblastí, kde jsou tyto nemoci stále běžné, a kde proočkovanost nedosahuje evropského standardu. Každý rok zdravotníci potvrdí několik úmrtí na černý kašel. Co se týče TBC, každý druhý pacient s tímto onemocněním je cizinec. Většinou jde o lidi žijící na okraji společnosti a bez zdravotního pojištění.
„Náklady na jejich léčbu [nepojištěných pacientů s TBC] jdou za námi. Zrovna teď máme na oddělení cizince bez zdravotního pojištění, který už nyní dluží 664 000 korun,“ uvedl nedávno prof. Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno.
Každý druhý pacient s TBC je cizinec, velice často i bez pojištění
Upozornil, že než takového pacienta s rozvinutou tuberkulózou vyléčí, dlužná částka se vyšplhá na jeden milion korun. V roce 2024 podle přednosty Sovy hospitalizovali na jeho klinice šestatřicet pacientů s TBC, to je o devět více než v roce 2023.
Co říkají o očkování v Česku zdravotní pojišťovny
Svaz zdravotních pojišťoven stejně jako ostatní subjekty v českém zdravotnictví upozorňuje na klesající proočkovanost populace.
Očkování šetří peníze všem, ale už ne tolik v Česku, říká David Kolář
„Bez dostatečné kolektivní imunity mohou hrozit přinejmenším lokální epidemie. Stačí se podívat na aktuální vývoj v některých oblastech USA. Tam jen za letošek mají hlášeno více jak 800 případů spalniček – cca jedenáct procent lidí muselo být hospitalizováno a tři lidé zemřeli,“ připomíná důsledky odmítání očkování Plšková.
Skutečností je, že v USA došlo ve státě Texas na rozšíření spalniček právě v komunitě lidí, kteří odmítají očkování. A zároveň jako lidé věřící mají hodně potomků. Nemoc si letos vyžádala dětské oběti.
Texas má další úmrtí dítěte na spalničky. Šíří se v komunitě mennonitů
V České republice je povinné plošné očkování dětí takzvanou hexavakcínou. Zahrnuje ochranné látky proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, virové hepatitidě B a Haemophilus influenzae typu b. A pak je povinné plošné očkování MMR vakcínou. Sem patří spalničky, příušnice, zarděnky. Ostatní očkování jsou indikována jen ve specifických případech. Jako je například rizikové prostředí v případě tuberkulózy.
„U očkování nejde jen o individuální ochranu, ale i o odpovědnost vůči celé společnosti. Lidé, kteří se z vážných zdravotních důvodů očkovat nemohou, jsou totiž závislí na tom, že je chrání kolektivní imunita,“ uzavírá Ludmila Plšková.
–RED–
