Návrh na doplatky pacientů za péči a materiál Sněmovna nepřijala. Stejně tak neprošla změna na centrální nákupy léků zdravotními pojišťovnami. Poslanci naopak přijali rychlejší stanovení úhrad očkování a změny nezákonné sterilizace.
Novelu o veřejném zdravotním pojištění [Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění] dnes [23.4.] poslanci s některými úpravami schválili v závěrečném 3. čtení. Novelu tak poslali k jednání do senátu.
Největší diskuze panovala kolem pozměňovacího návrhu poslanců ODS a TOP 09 na zavedení doplatků za nadstandardní péči a materiály. Tento návrh poslanci v závěrečném čtení zamítli. Nejčastějším argumentem, to i od koaličního hnutí STAN, bylo, že návrh nezaručuje zachování plně hrazené, tedy standardní péče, ze zdravotního pojištění.
„To připlácení, kdybych chtěla věřit, že je děláno s dobrým úmyslem, tak ono ale není dodělané…,“ uvedla ve Sněmovně například opoziční poslankyně a místopředsedkyně Výboru pro zdravotnictví Věra Adámková [ANO].
Dodala, že za často uváděnou plastovou sádru, která nespadá do úhrad z pojištění, si nakonec připlatí všichni pacienti. To proto, že ta hrazená, standardní, nikde nebude. To je jeden z hlavních důvodů odmítnutí přijetí této úpravy. Obavy, že poskytovatelé budou nabízet už jen tu doplatkovou péči nebo ty doplatkové materiály.
Návrh ministra Stanjury na centrální nákupy léků neprošel
Stejně tak poslanci zamítli pozměňovací návrh poslankyně Romany Bělohlávkové [KDU-ČSL] týkající se povinného uvádění odkazu na web ministerstva zdravotnictví na krabičky těhotenských testů. To jako prevence umělého přerušení těhotenství. Přijetí se nedostalo ani navrhované úpravy poslance a předsedy Správní rady VZP ČR Toma Philippa [KDU-ČSL], aby mohlo ministerstvo zdravotnictví vyhláškou upravovat financování pacientských organizací z nově vznikajícího fondu obecně prospěšných činností zdravotních pojišťoven.
Poslanci zamítli i přijetí pozměňovacího návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] předloženého z pozice poslance. Podle něj by léky pro zdravotnická zařízení nově soutěžily a nakupovaly zdravotní pojišťovny. Nikoli samotné nemocnice, jako je tomu nyní.
Ministr Stanjura prosazuje návrh, jímž nemocnice ztratí miliardy korun
Neprošel ani pozměňovací návrh poslance Milana Brázdila [ANO] na zachování povinných výběrových řízení na poskytovatele zdravotní péče. Ta mají podle novely skončit a pojišťovny tak uzavřou smlouvy na lékařské praxe i bez výběrových řízení. Stejně tak se zamítnutí dostalo návrhu pirátských poslankyň Kláry Kocmanové a Olgy Richterové na zavedení úhrad z pojištění za domácí péči porodních asistentek o ženu po porodu.
Rychlejší stanovení úhrad očkovacích látek
Naopak došlo k přijetí úpravy poslankyně Zdenky Němečkové Crkvenjaš [ODS] na volbu zdravotní pojišťovny pro bývalé vojáky. A dále návrhu poslance Petra Fifky [ODS] na zavedení rychlejšího procesu stanovení úhrad u očkovacích látek. Díky této změně se dostanou modernější a účinnější očkovací látky k pacientům rychleji. A nepůjde o záležitost trvající v mnoha případech i několik let.
Očkování šetří peníze všem, ale už ne tolik v Česku, říká David Kolář
Zdravotním pojišťovnám pak zákon nově dovolí zvyšovat základní kapitál svých dceřiných společností, které nabízejí komerční pojištění. Pozměňovací návrh podaný Tomem Philippem Sněmovna rovněž přijala. Dále přijala pozměňovací návrh poslance Ivana Adamce [ODS] na zachování úhrad péče v dětských léčebnách.
Přijetí ve Sněmovně v závěrečném čtení novely o zdravotním pojištění se dostalo návrhu poslankyň Heleny Válkové [ANO] a Evy Decroix [ODS] na prodloužení doby, po níž se lze domáhat odškodnění za nezákonnou sterilizaci. A to ze současných tří nově na pět let.
Pojištění pokryje nejen péči, ale i úřady a praxe lékařů
S účinností novely se počítá od ledna příštího roku. Mezi významné změny, které novela přináší, patří zrušení rezervních fondů zdravotních pojišťoven. Nově mají pojišťovny zakládat fondy obecně prospěšných činností, do kterých můžou přesunout až 0,5 procenta svých příjmů. Z tohoto nového fondu jim zákon dovolí financovat činnost zmiňovaných pacientských organizací, ale třeba i Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS].
Resort zdravotnictví chce ze zdravotního pojištění platit už i úřady
Této úpravě se dostalo ostré kritiky od opozičních poslanců především kvůli tomu, že z vybraného zdravotního pojištění se má financovat výhradně zdravotní péče pojištěnců. Nikoli provoz a činnost ministerských úřadů, jako je ÚZIS. Jejich výdaje mají krýt prostředky ze státního rozpočtu, argumentovali opoziční poslanci ve Sněmovně.
Z fondu obecně prospěšných činností ale mají pojišťovny nově přispívat i na rezidenční místa pro lékaře ve specializačním vzdělávání. Nyní se financují z rozpočtu ministerstva zdravotnictví formou dotací.
Dětských praktiků už mohlo být víc, ale peníze míří do nemocnic
Novela dále mění podmínky pro pojišťovny týkající se uzavírání smluv se zahraničními poskytovateli péče. Nově jim dovolí uzavřít takové smlouvy, pokud není v zákonném dosahu zdravotní praxe na českém území. I když se hovoří o navazování této smluvní spolupráce převážně v pohraničí, tak odborníci upozorňují, že za výši úhrad platnou pro poskytovatele v Česku budou například němečtí nebo rakouští lékaři jen těžko zdravotní výkony poskytovat.
Novela reaguje i na požadavky Evropské unie, která zakazuje amalgámové plomby. Pro Česko od poloviny roku 2026. Proto úprava stanovuje úhrady za bílé ekonomicky nejpřijatelnější bílé výplně.
Veronika Táchová
