Ve věku 75 let zemřel Cyril Höschl, uznávaný psychiatr, zakladatel a do roku 2021 ředitel Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ] v Klecanech. Na podzim 2023 mu lékaři odhalili multisystémovou atrofii, vzácnou neurodegenerativní nemoc.
Profesor Höschl se věnoval také popularizaci vědy. Snažil se o to, aby se lidé nebáli o svých duševních problémech hovořit otevřeně. A aby vyhledali pomoc odborníka, pokud cítí psychické onemocnění.
„Snažil jsem se lidem říci, že psychiatričtí pacienti – až na výjimky – nekoušou a nevraždí. Do určité míry se to snad povedlo, ale pořád do toho musíte foukat,“ uvedl ke své celoživotní práci loni na podzim při přebírání ceny Neuron za celoživotní přínos vědě.
Ve svých slovech tehdy podtrhl, že věda, ač se to nemusí vždycky tak zdát, kultivuje celou atmosféru. Ať jde o studenty, vzdělávací instituce, nebo dopady samotného výzkumu.
„Kdo zkoumá, ten nezlobí,“ vysvětlil prof. Höschl.
Založení NUDZ a reforma 3. LF UK
Profesní dráha Cyrila Höschla nebyla na svém počátku úplně jednoznačná. Jak v minulosti několikrát řekl, psychiatrie na něj “tak trochu zbyla“. Po promoci nemohl najít uplatnění a své místo našel až ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Bohnicích. V oboru nakonec zůstal celý život. Po pádu komunismu v Československu se stal prvním prezidentem Evropské psychiatrické asociace ze středo- a východoevropských zemí.
„Dal jsem si za cíl otevřít dveře všem zemím, na které se koukalo, že tam včera slezli ze stromů. Ano, na Západě měli mnohem víc možností, robustnější výzkum a byli metodologicky daleko před námi. Ale tady se zase mnohem víc četlo, v mnohém jsme byli vzdělanější,“ vzpomenul loni na podzim na dobu po převratu prof. Höschl.
Díky jeho práci se podařilo reformovat 3. LF UK a vybudovat z ní respektovanou instituci. Jeho zásluhou dnes dobře funguje, to i na mezinárodní úrovní, NUDZ. Ústav spojuje výzkum, vzdělávání a léčbu v oboru psychiatrie. Ve své práci využívá nejmodernější technologie – a ve střední a východní Evropě se jedná o naprostý unikát.
Ve své výzkumné práci se prof. Höschl věnoval biologické psychiatrii, psychofarmakologii, neuroendokrinologii a neurovědám. Jeho zásluhou došlo k založení odborného časopisu Psychiatrie. Byl člen redakčních rad prestižních světových oborových časopisů. Věnoval se vzdělávání, vedl nespočet přednášek a je autorem populárně-naučných textů v médiích srozumitelně vysvětlující psychiatrii a její koncepty široké veřejnosti.
Prof. Höschl: Záleží, jak lidé čtou realitu kolem sebe
Přednášky profesora Höschla vždycky přitahovaly pozornost široké veřejnosti. Na jedné z nich konané k příležitosti Týdne mozku hovořil na téma: Stres, naučená bezmocnost, syndrom vyhoření a jak jim předcházet. Tehdy zdůraznil, že není ani tak důležité, co se nám v životě děje, ale to, jak takové dění „čteme“.
Pro lepší pochopení použil příklad jednoho ze zakladatelů kognitivně-behaviorální psychoterapie Paula Salkovskise. Totiž člověka, který ráno při cestě do práce šlápne do psího výkalu. Tuto událost lze přitom vnímat hned několika způsoby, připomněl na přednášce v roce 2019 Cyril Höschl.
- Pesimisticky: Jsem nemožný, takový já mám vlastně celý život.
- Úzkostně: Jsem to ale smolař. Musím si „to“ očistit, ujede mi autobus, přijedu pozdě do práce, budou mne chtít vyhodit. Když si to neočistím, přijedu sice včas, ale šéf mi řekne, že mám problémy s hygienou. A bude mne chtít vyhodit stejně.
- Paranoidně: To je určitě ten sousedovic pes, nástraha, schválně mi „to“ sem nastrčili.
- Optimisticky: Jaké štěstí, že jsem si dnes nezapomněl vzít boty.
Podle Cyrila Höschla je výše uvedený příklad docela klíčový. V této souvislosti uvedl, že z hlediska toho, jak čteme, co se nám děje, je důležitá také role výchovy a rodiny.
–VRN–
