Ohniska klíšťat přenášejících encefalitidu se v zemích Evropské unie soustředí do střední a východní Evropy a zčásti do severských zemí, především Norska a Švédska. Česko a Pobaltí pak patří mezi země s nejvyšším výskytem nemoci.
Na místa s vysokým výskytem klíšťat infikovaných encefalitidou ukazují nově publikované mapy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC]. Mapy vycházejí z údajů zaslaných jednotlivými zeměmi EU za rok 2023.
„Nové mapy publikované ECDC ukazují, že ohniska klíšťové encefalitidy v EU jsou soustředěna hlavně ve střední, východní a severní Evropě,“ shrnují zástupci ECDC.
Jak ukazuje aktualizovaná mapa, Česká republika patří společně s pobaltskými státy mezi země s vysokým výskytem infikovaných klíšťat. Vůbec nejhůře na tom ale jsou Litva, Lotyšsko a Estonsko, kde vychází v místech s nejnižším výskytem nemoci na 100 tisíc obyvatel 5-15 případů nákazy. Na větší části jejich území ale jde o více než 15 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Pro představu, za loňských prvních sedm měsíců v Česku vycházela průměrná nemocnost klíšťovou encefalitidou na 3,3 případu na 100 tisíc obyvatel.
Česko a Pobaltí mají hodně klíšťat. Mají rádi teplo a vlhko
Vyšší než průměrná čísla vykazuje i jižní část švédského území. V Česku je nejvyšší riziko nákazy klíšťovou encefalitidou v Jihočeském, Libereckém a Zlínském kraji a na Vysočině. Nicméně celé území Česka vychází na mapě ECDC co do rizika nákazy klíšťovou encefalitidou pozitivně [mapa vpravo, zdroj: ECDC]. Infikovaná klíšťata se vyskytují v celém regionu. Obdobně je na tom Slovensko.
Oproti tomu se nakažená klíšťata objevují podstatně méně na západ od České republiky. V případě Německa se nejvíce takových klíšťat vyskytuje při hranici s Českem. Čím více na západ a sever Německa, tím méně infikovaných klíšťat. Nízkou incidenci pak mají země jako Francie, Itálie, Belgie. Mírně vyšší čísla, nikoli však vysoká jako například Česko a Pobaltí, má Nizozemsko. Mezi země s velmi nízkým až nulovým výskytem nákaz klíšťovou encefalitidou patří Španělsko a Portugalsko.
Rozložení výskytu klíšťat souvisí s klimatickými podmínkami na daném území. Ideální je pro ně teplé a vlhké počasí, naopak nejhůře snášejí klíšťata sucho.
„Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, kde se udržuje optimální vlhkost po celý den,“ popisují meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu [ČHÚ] na svém webu sledující aktivitu klíšťat na území ČR.
Klíštěti se daří i na okrajích vodních toků a ploch, v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách, dodávají výčet.
Oproti tomu nemají rádi jehličnaté lesy, hlavně ty bez podrostu. Stejně tak se moc neobjevují v kamenitém terénu opět s minimem porostu.
„Díky specifickým nárokům na vlhkost prostředí klíšťatům nesvědčí osluněná a výrazně suchá a holá místa,“ doplňují meteorologové.
Podobně nevhodné jsou pro jejich život trvale podmáčené biotopy. Stejně tak se prakticky nevykytují ani v zemědělských kulturách.
Klíšťová encefalitida probíhá ve dvou fázích
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, které zasahuje centrální nervový systém. Nemoc přenášejí virem infikovaná klíšťata kousnutím. Příznaky infekce obvykle přicházejí do sedmi dnů od nákazy, to ve dvou fázích. První fáze zahrnuje horečku, únavu, bolesti hlavy, svalů a nevolnost. Podstatné zhoršení zdravotního stavu přichází s druhou fází infekce, kdy dochází k postižení nervového systému a hrozí zánět mozkových blan.
Příznaky encefalitidy lidé na podzim zamění za chřipku i nachlazení
Riziko infekce snižuje používání repelentů proti hmyzu, vysoké obuvi při návštěvě lesů a luk a očkování. Základní schéma zahrnuje tři dávky a poté přeočkování obvykle v pětiletém intervalu. V Česku hradí očkování proti klíšťové encefalitidě zdravotní pojišťovny pouze lidem starším 50 let, ostatní si jej platí sami. Jedna dávka stojí kolem tisíce korun, za podání vakcíny si poskytovatelé účtují další jednotky stovek korun.
Veronika Táchová
