Preventivní dezinfekční opatření na hranicích, která mají zamezit zavlečení slintavky a kulhavky [SLAK] do Česka, stojí desítky milionů korun. Státní veterinární správa [SVS] proto žádá o další finance ze státního rozpočtu.
Letos hospodaří SVS s rozpočtem ve výši 1,45 miliardy korun. Kvůli nečekaným výdajům na prevenci zavlečení slintavky a kulhavky ze Slovenska a Maďarska žádá o navýšení rozpočtu prostřednictvím svého zřizovatele, kterým je ministerstvo zemědělství.
„Předpokládá se, že z prostředků rozpočtu ministerstva financí, vyčleněného na tyto mimořádné události, bude rozpočet SVS posílen,“ uvedl tiskový mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Ministerstvo zemědělství potvrdilo, že mimořádné náklady spojené s preventivními opatřeními vyrovnají finanční prostředky poskytnuté ministerstvem financí.
„Ministr zemědělství je dohodnut s ministerstvem financí i vládou,“ tvrdí zástupci resortu.
Výdaje na nákup dezinfekcí, rohoží a rámů odhaduje správa ve výši desítek milionů korun. To v případě, že mimořádná opaření k zamezení zavlečení nákazy do Česka potrvají nanejvýš čtyřicet dnů. První dezinfekční opatření na několika hraničních přechodech zavedli veterináři 7. března.
Mimořádné výdaje ze státního rozpočtu na SLAK
Veterináři dosud kvůli slintavce a kulhavce nakoupili dezinfekci za 4,5 milionu korun. Ve všední den se jí spotřebuje zhruba 300 litrů. Dosavadní zásoby vydrží na dalších zhruba deset dnů. Poté veterináři nakoupí další stovky litrů. Dezinfekční rohože na hraniční přechody dodává Správa státních hmotných rezerv [SSHR] a předává je dále hasičům.
„Zatím SSHR nakoupila rohože za 600 000 korun,“ přiblížil Vorlíček.
Na hranicích se podle něj dosud spotřebovalo téměř 300 rohoží. Připravených k použití je ještě dalších asi 450 rohoží dodaných Správou státních hmotných rezerv.
„Jedna rohož vydrží přejezd zhruba 1000 aut, přičemž na průjezd auta se používají čtyři kusy rohože,“ uvedl mluvčí SVS.
Dezinfekční rámy instalovali hasiči na třech přechodech, Lanžhot, Starý Hrozenkov a Mosty u Jablunkova. Po ukončení mimořádných opatření se nespotřebované dezinfekční prostředky, rohože i rámy vrátí na sklady správy hmotných rezerv. Spotřebované rezervy ale musí veterinární správa nahradit.
Z mléka ani výrobků z něj se člověk nenakazí
Slintavka a kulhavka [SLAK] patří mezi rychle se šířící infekční onemocnění sudokopytníků včetně skotu, prasat, ovcí a koz. Nákaza se nedávno objevila na Slovensku a v Maďarsku, v Česku se zatím nepotvrdila. Virus nakažená zvířata vylučují slinami, močí, výkaly a také v mléce. K jeho přenosu stačí kontakt s nakaženým zvířetem, šíří se vzduchem a kontaminovaným povrchem. V Česku se nemoc naposledy zachytila v roce 1975.
Riziko přenosu slintavky a kulhavky na člověka je velmi nízké až zanedbatelné, celosvětově jde o jednotky případů.
„U pacientů se onemocnění projevilo jako mírně probíhající horečnaté onemocnění s výsevem puchýřů v ústech a na končetinách,“ uvedl přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN v Motole Milan Trojánek.
Potenciálně by podle něj nemoc mohla být zaměněna za infekci vyvolanou enteroviry. Takzvaným syndromem ruka-noha-ústa, který je velmi častý a s viry slintavky a kulhavky nemá nic společného. Tento syndrom, zvaný i jako sedmá nemoc, postihuje nejčastěji děti do deseti let věku.
Pasterizované mléko je bezpečné
I podle ředitele odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáše Fošuma, který je členem Ústřední nákazové komise, není virus pro člověka nebezpečný.
„V letech 1921 až 2007 bylo na celém světě hlášeno pouze asi 40 případů podezření na nákazu člověka virem slintavky a kulhavky. Během velké epidemie ve Spojeném království v roce 2001, kdy se vyskytlo více než 2000 ohnisek u hospodářských zvířat, nedošlo k onemocnění člověka,“ popsal.
Lidé se podle Fošuma nakazili po přímém kontaktu s nakaženými zvířaty. Následně se u nich objevila mírná horečka, později puchýře v ústech a na prstech rukou a nohou. Tyto příznaky se zahojily za několik dnů.
Případy přenosu nákazy z člověka na člověka se dosud nepotvrdily. Stejně tak nejsou podle Fošuma známé případy, že by se nemoc šířila konzumací potravin z infikovaných zvířat. Například pasterizovaného mléka a výrobků z něj, jako jsou jogurty nebo zmrzlina, nebo důkladně tepelně upraveného masa. Maso by se mělo ohřívat tak, aby všechny jeho části byly ohřáté nejméně na 70 stupňů Celsia alespoň po tři minuty.
–ČTK/VRN–
