Národní monitorovací středisko pro drogy a závislost jedná s Ministerstvem zdravotnictví ČR [MZ ČR] a zdravotními pojišťovnami o schválení akčního plánu na období 2019-2021. Předmětem plánu je hepatitida typu C v České republice a její včasná léčba u uživatelů drog.
Světová zdravotnická organizace [WHO] doporučila České republice vytvořit národní strategii eliminace virového onemocnění hepatitida typu C. Zároveň stanovila cíl v podobě odstranění nemoci hepatitida typu C do roku 2030. To může, jak tvrdí vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislost Viktor Mravčík, Česká republika stihnout. A dokonce i dříve.
„Při současných léčebných možnostech by bylo možné nemoc v České republice téměř zcela vymýtit během 10 let. Nyní jednáme s MZ ČR a zdravotními pojišťovnami o schválení akčního plánu na období 2019-2021. Plán nenahrazuje národní strategii eliminace žloutenky pro všechny cílové skupiny podle dokumentů WHO, ale může být její významnou součástí,“ říká Viktor Mravčík.
Dle jeho slov se pak plán zaměřuje na eliminaci hepatitidy C v epidemiologicky nejvýznamnější skupině. Totiž mezi uživateli drog. Podle odhadů jsou zhruba ze 60 % mezi nakaženými hepatitidy C injekční uživatelé drog. Odborníci přitom odhadují, že v Česku se pohybuje devět až dvanáct tisíc aktivních uživatelů drog, kteří je berou injekčně.
Většina nakažených o své nemoci neví. Projeví se totiž až 20-30 let od nákazy, celou dobu ale postupně ničí játra. A skončit může jejich selháním v důsledků cirhózy nebo rakoviny jater.
Co je hepatitida typu C a proč je nebezpečná
Chronická hepatitida C [HCV] je infekční onemocnění jater, které způsobuje závažné komplikace, jako jsou fibróza, cirhóza či hepatocelulární karcinom. HCV je nejčastější příčinou vysokého počtu transplantací jater, nákladného zákroku vyžadujícího nákladnou následnou péči. Důsledek hepatitidy C jsou také často předčasné úmrtí. Důsledná léčba HCV je přitom možná díky nástupu nových léčiv. Žloutenku je tak možné dnes už zcela vyléčit ústně podávanými moderními léky. A to – při včasné indikaci – již za dva měsíce. Podle odhadu odborníků v Česku ročně ovšem prodělá léčbu hepatitidy pouze 1 200 osob.
„Epidemie hepatitidy C se často označuje jako skrytá, protože infikovaní nemají žádné zjevné příznaky a o své nemoci neví i desítky let. Nákaza neznamená nebezpečí jen pro svého nositele, ale i pro jeho okolí. Hlavní cestou nákazy infekce virové hepatitidy tohoto typu je přenos krví, a to zejména při sdílení společného náčiní mezi lidmi, kteří užívají injekčně drogy,“ říká Viktor Mravčík.
Upozorňuje, že k nákaze dochází i sexuálním stykem. Ne výjimečné jsou pak i případy lidí, kteří se nakazili při krevní transfuzi v dobách, kdy se krev dárců na hepatitidu C netestovala.
Náklady na léčbu
Drogově závislí nejsou však rizikem jen sobě samým a okolí, ale zároveň i zvyšují náklady na léčbu. Za posledních pět let ubylo případů žloutenky o zhruba 15 %, za stejné období několikanásobně stouply celkové náklady na léčbu. Ze zhruba 150 milionů v roce 2014 na 1,2 miliardy loni.
Důvod je, že zatímco případů akutní žloutenky ubývá, u typu A o dvě třetiny, u typu B o asi 10 %, případů chronické nemoci typu B a C zůstává zhruba stejně. Vlivem zavedení nových léků mohou být třeba u typu C náklady na jednoho pacienta více než desetinásobné, okolo 100 tisíc ročně.
„I přesto se ovšem léčba novými léky z hlediska celkových nákladů na zdravotní péči vyplácí. Analýza nákladové efektivity prokázala, že okamžitá léčba pacientů s chronickou hepatitidou C je účinnější a méně nákladná než péče o pokročilejší stadia onemocnění,“ říká Viktor Mravčík.
Nízkoprahová centra a peníze pro ně
Klíčovou roli v tom podle něj hrají nízkoprahová centra, která s drogově závislými pracují. Zajišťují jim testování, výměnu použitých jehel a stříkaček za čisté a poskytují jim informace a pomoc při zprostředkování další léčby.
„V ČR žije přibližně 40 tisíc uživatelů pervitinu, z nichž podstatná část užívá drogu nitrožilně. Přesto je výskyt nakažených hepatitidou C a virem HIV poměrně nízký. A právě zásluhu na tom mají neziskové organizace, které do značné míry suplují činnost státu a s drogově závislými pracují,“ tvrdí například předseda pacientského sdružení Recovery František Trantina.
Zároveň ovšem upozorňuje i na to, že právě těmto nízkoprahovým centrům jsou v poslední době stále častěji kráceny finanční prostředky ze strany státních institucí a krajů. A to i přesto, že jsou z hlediska podchycení nemoci jako je hepatitida typu C u drogově závislých klíčové.
–VRN–
