Ukončení americké humanitární pomoci Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj už má své hmatatelné dopady. A bohužel z humanitárních programů odcházejí i další donátoři. Upozorňují na to Lékaři bez hranic.
Podle Organizace spojených národů loni financovaly USA 40 procent veškeré zahraniční humanitární pomoci. Mezi země, které dostávají největší objem americké pomoci, patří Konžská demokratická republika, Ukrajina, Afghánistán nebo Etiopie.
To všechno jsou místa, kde pomáhají i Lékaři bez hranic. Ti jsou aktuálně ve více než 70 zemích. Od americké vlády peníze nečerpají, ale v místech, kde působí, vidí, že americké peníze citelně chybějí. Což se často přímo dotýká i jejich misí.
„Jednak najednou končí podpora určitých ohrožených skupin, kterým se humanitární programy věnovaly, a jednak mnoho lidí přišlo ze dne na den o práci,“ popisuje dopady ukončení americké podpory Silvestr Tkáč, manažer zásobování Lékařů bez hranic na území Jižního Súdánu.
Tom Brown živí miliony podvyživených dětí, ale i tak to nestačí
Podle něj rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení programů Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj [USAID] obecně přidalo více nejistoty do již tak nestabilního prostředí.
„Lze očekávat, že škrty značně ovlivní život tamních obyvatel,“ vrací se Tkáč do Jižního Súdánu a dodává: „Socioekonomické změny mohou přerůst i ve společenské nepokoje a násilí.“
Na rizika v Jižním Súdánu upozorňuje i farmaceut Stanislav Havlíček, který tam momentálně působí.
„Pokud je léčba HIV přerušena nebo není dodržována, může se virus přizpůsobit lékům a stát se rezistentním. To snižuje její účinnost. Při opětovném zahájení léčby je u takových pacientů riziko, že nebude účinná. Ještě horší může být situace u tuberkulózy. Pokud pacient přestane užívat léky, bakterie si vyvinou rezistenci. Rezistentní formy tohoto onemocnění se pak mohou šířit na další osoby, které budou obtížněji léčitelné,“ vysvětluje.
Co se nyní děje v oblasti humanitární pomoci
Silvestr Tkáč neskrývá, že spolu s koncem americké finanční podpory v různých oblastech světa, se situace nezlepší. Zastavení financování naopak ohrozí posilování systémů veřejného zdraví. A to i pro Lékaře bez hranic znamená nové výzvy.
„Ačkoli se celá škála dopadů stále vyhodnocuje, týmy Lékařů bez hranic začínají pozorovat jasné známky narušení křehkých zdravotnických systémů v různých zemích světa,“ uvádí organizace ve zprávě Humanitární sektor se hroutí, dopady na veřejné zdraví mohou být katastrofální.
USA stoply zahraniční humanitární pomoc a svět mluví o katastrofě
Upozorňuje na to, že po 20. lednu, kdy Donald Trump nastoupil do úřadu, skončilo mnoho programů financovaných USAID zaměřených na HIV/AIDS, tuberkulózu, péči o sexuální a reprodukční zdraví, včetně bezpečné potratové péče, očkovací kampaně a malárii.
„Peníze z USA se často alokovaly na boj proti epidemiím a na jejich prevenci,“ říká vedoucí komunikace Lékařů bez hranic Tomáš Bendl.
Tvrdí, že zatímco některé programy technicky přece jen pokračují, jiné byly zcela ukončeny nebo nedostaly plné povolení k obnovení činnosti.
„Škála, čeho se to [ukončení pomoci] může dotknout, je velmi široká. Nebavíme se ´jen´ o HIV nebo ebole, ale zcela určitě i o horečce Lassa, o tuberkulóze, celé řadě opomíjených tropických nemocí,“ dodává.
Trump vypnul azylovou aplikaci. Migranti na mexické hranici si zoufají
Podle něj rozhodnutí amerického prezidenta nevyhnutelně povede k úmrtím, kterým lze předejít, vyloučení lidí ze zdravotní péče a šíření jinak léčitelných nemocí. Ovlivní především lidi žijící v konfliktních zónách a těžko dostupných oblastech, včetně uprchlíků a vnitřně vysídlených osob. Dotkne se i dětí ohrožených podvýživou, starších lidí s chronickými onemocněními.
„Vliv škrtů v humanitárním sektoru se projevuje po celém světě. Například v táborech v Cox’s Bazar v Bangladéši. Více než milion rohingských uprchlíků, tedy lidí bez státní příslušnosti, kteří nemají právo na práci, půdu ani jiné legální prostředky k obživě, přijde o příděly potravin,“ říká ředitelka nizozemské kanceláře Lékařů bez hranic Vickie Hawkins.
Financování a Lékaři bez hranic
Hawkins upozorňuje na to, že zástupci Světového potravinového programu vydali oznámení, že kvůli nedostatku finančních prostředků sníží pomoc na polovinu.
Většinu příjmů Lékařů bez hranic [98 %] poskytuje více než 7,3 milionu soukromých dárců z asi 40 různých zemí. To zajišťuje jejich nezávislost na veřejných prostředcích. Poskytování pomoci ze strany Lékařů bez hranic se vždy odehrávalo v obtížných podmínkách. Nyní ale bude ještě dražší a nebezpečnější.
„I když se snažíme přizpůsobit své operace tak, abychom podporu dostali ke zranitelným komunitám, vzhledem k rozsahu financování ze strany USA nemůže žádná jednotlivá organizace zaplnit tak obrovský výpadek,“ říká Tomáš Bendl.
„Budeme se nadále snažit nabídnout maximální pomoc, ale není v našich silách stoprocentně ztrátu vykompenzovat, to nejde,“ dodává.
Za příklad dává několikrát zmíněný Jižní Súdán, kde nyní našlo úkryt mnoho súdánských uprchlíků. Podle něj je to země, která byla z 45 procent závislá na humanitární podpoře ze Spojených států.
„Všechny ty peníze zmizely přes noc. Dokážeme vykompenzovat možná jednotky procent, ale vůbec ne tolik, kolik by bylo potřeba, abychom lidem poskytli adekvátní pomoc a zachránili jim život,“ tvrdí.
Není tu ale jenom Jižní Súdán, ale třeba i Nigérie.
„Desítky let jsme žili v domnění, že když jeden mezinárodní dárce přestane přispívat, objeví se nový. Tato krize se ale může stát existenciální,“ říká Tereza Wyn Haniaková, manažerka komunikace Lékařů bez hranic v Nigérii a dodává: „Rozsah a rychlost škrtů v USA jsou šokující.“
Na císařský řez nigerijské ženy nemají peníze, a tak umírají
Podle ní se jedná už o součást širšího trendu. Výrazné škrty ve svých rozpočtech provedlo Spojené království, Francie, Švýcarsko, Belgie a také Nizozemsko. A očekává se, že jejich příkladu brzy následuje i Německo.
