Zdravotní následky po nemoci covidu nemusí být zdaleka u konce, upozorňují neurologové. Připomínají období po španělské chřipce, kdy po jejím překonání obyvatelstvo zasáhla další pandemie neurodegenerace.
Až sto milionů životů po celém světě si vyžádala v minulém století pandemie španělské chřipky. Ta se začala šířit na jaře 1918. I když současné vědecké studie neprokázaly jasnou kauzální souvislost mezi španělskou chřipkou a následnou vlnou neurologických poruch, tak ji vědci zvažují, a i s takovým rizikem pracují.
„Trošku se pozapomíná na to, že po tomto virovém onemocnění [španělská chřipka, pozn. red.] přišla do 3 až 10 let druhá epidemie, a to byla epidemie neurodegenerace,“ uvedl [13.3.] ve Sněmovně na Kulatém stolu Tichá epidemie: dramatický vzestup neurologických a neurodegenerativních onemocnění v ČR prof. Robert Jech.
Ten působí jako zástupce ředitele a předseda vědecké rady NEURIN a přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Podle něj mnoho odborných prací příčinnou souvislost mezi španělskou chřipkou a následným strmým nárůstem neurologických poškození naznačuje. A to i proto, že žádná další taková vlna neurodegenerací už nepřišla.
„Byla to vlna, na kterou zemřelo něco kolem 10 milionů lidí, protože v té době se neuměla Parkinsonova nemoc ještě léčit,“ uvedl.
V této souvislosti zmínil pandemii covidu-19 z let 2020 až 2023, která, jak uvedl, není zcela zažehnána. I tato nemoc postihla kolem 600 milionů lidí. Díky vyspělé medicíně s menším počtem obětí na životech.
„To naznačuje, zda nás náhodou nečeká další vlna neurodegenerací, která se může projevit, a nemusí projevit,“ uvedl na Kulatém stolu profesor Jech.
Zároveň připomněl jeden z podobných příznaků nemoci, kterým je porucha, případně dočasná ztráta čichu.
„To je jeden z prvních příznaků Parkinsonovy nemoci,“ uvedl s tím, že SARS-CoV obecně je neurotropním virem [napadají buňky nervové tkáně, pozn. red.].
Riziko neurodegenerace po virové nákaze
K neurologickým onemocněním, konkrétně skupině neurodegenerací, profesor Jech uvedl, že jejich výskyt mezi lidmi v posledních třech desetiletí narůstá. Mezi nejčastější neurodegenerativní onemocnění patří Alzheimerova nemoc a Parkinsonova choroba.
„Ale není neurodegenerace jako neurodegenerace,“ upozornil zároveň.
Vysvětlil, že zatímco Alzheimerova nemoc je hlavně o ztrátě mentálních funkcí, orientace, tak u Parkinsonovy nemoci [PN] zůstávají mentální schopnosti do jisté míry zachovány. Na druhou stranu u PN převažují pohybová omezení, ztuhlost, těžký třes a neschopnost pohybu.
Při sledování vývoje výskytu těchto onemocnění odkázal na data Světové zdravotnické organizace [WHO]. Podle nich mezi roky 1990 až 2021 narostla Parkinsonova nemoc o 274 procent.
„Když se očistí toto číslo o efekt stárnutí, tak je to o 60 procent. […] To nevysvětlíme pouhým stárnutím,“ uvedl s tím, že vliv na přibývání pacientů s PN má znečištěné ovzduší a další mnohé faktory.
Covid proniká do mozku i svalů. Následky vyřazují z běžného života
Vývoj výskytu nemoci tak podle profesora ukazuje na daleko dramatičtější vzestup Parkinsonovy nemoci než Alzheimerovy nemoci. U ní data ukazují na velký vliv stárnutí populace.
Peníze na vědu a výzkum jsou v Česku stále problém
I to jsou argumenty pro širší podporu vědy a výzkumu nejen v neurologii, ale i dalších medicínských oborech. V následujících letech bude lidí s neurodegeneracemi, jako jsou demence, jenom přibývat. To bez ohledu na to, zda se naplní, či nenaplní obavy neurologů z rizika následků covidu-19 na nervový systém lidí.
Dobrou zprávou je, že od července roku 2022 u nás s podporou financí z Národního plánu obnovy [NPO] vznikl Národní ústav pro neurologický výzkum [NEURIN]. Ten propojuje jedenáct odborných pracovišť napříč republikou. Jak ale upozorňuje prof. Jech, financování provozu má Ústav zajištěné pouze do letošního listopadu.
„Mám i velké obavy, že se tady vynaložilo 5,4 miliardy korun na vznik národních ústavů, které mají skutečně ambici fungovat jako autority národní, ale trošku mě mrazí z toho, že stát nezajistil pokračování následné výzvy, aby tato konsorcia dále fungovala,“ uvedl na Kulatém stolu prof. Jech.
Těžký třes u ženy s Parkinsonem odstranili unikátním zásahem
Zmínil i ohrožení provozu dalších ústavů financovaných z evropských fondů, které stejně jako NEURIN nemají zajištěné prostředky na další roky.
„Peníze skončí letos v listopadu a není žádná návaznost,“ dodal s tím, že zajištění financování je v rukou zákonodárců.
Na jeho slova reagovali zástupci Ministerstva zdravotnictví [MZ ČR]. Podle nich se počítá s otevřením výzvy pro další financování s rozpočtem 150 milionů korun na rok na pětileté období. Nicméně také dodali, že není jisté, že se peníze dostanou ke všem pěti takto zřízeným ústavům. Úřad vypíše tendr. A v něm budou o přidělení podpory na další období instituce soutěžit.
Veronika Táchová
