Náklady na zdravotní péči nepojištěných pacientů s tuberkulózou [TBC] jdou za nemocnicemi. Zhruba každý druhý pacient s TBC je cizinec. Většinou jde o lidi žijící na okraji společnosti a bez zdravotního pojištění.
I když je v Česku zdravotní pojištění povinné pro všechny, tedy i cizince s dlouhodobým pobytem, tak se zdravotnická zařízení stále potýkají s vysokými náklady vydanými na péči o nepojištěné pacienty. Příkladem je léčba pacientů s tuberkulózou.
„Náklady na jejich léčbu [nepojištěných pacientů s TBC, pozn. red.] jdou za námi. Zrovna teď máme na oddělení cizince bez zdravotního pojištění, který už nyní dluží 664 000 korun,“ říká prof. Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno.
Upozorňuje, že než takového pacienta s rozvinutou tuberkulózou vyléčí, dlužná částka se vyšplhá na milion korun. V roce 2024 podle přednosty Sovy hospitalizovali na jeho klinice šestatřicet pacientů s TBC, to je o devět více než v roce 2023.
Každá čtvrtá TBC připadá na Prahu. Nositelé jsou hlavně z Ukrajiny
„Už dlouho upozorňujeme na zásadní problémy v léčbě tuberkulózy. Tato nemoc postihuje především sociálně slabé a okrajové skupiny. Léčba je povinná, ale není plně hrazena,“ říká předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti [ČPFS] doc. Vladimír Koblížek.
Podle dat Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou loni do registru TBC přibylo 454 nových případů tuberkulózy. Z nich 337 připadá na muže a 117 případů na ženy. Podíl TBC u osob narozených mimo ČR činí 48 procent, to je 218 případů.
Z toho na Ukrajince připadá 133 případů, na Slováky 16 případů. Třináct pacientů s loni potvrzenou TBC pochází z Vietnamu, osm z Bulharska a osm z Rumunska. Na tuberkulózu u nás loni zemřelo podle dat registru jednadvacet osob.
Lidí s TBC přibývá kvůli migraci z východu, opatření chybí
Podle prof. Martiny Koziar Vašákové, přednostky Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK patří Česká republika stále k zemím s nejnižším výskytem tuberkulózy.
„Počet nově nemocných se pohybuje kolem 4,8 na 100 000 obyvatel ročně. Nízká čísla jsou výsledkem pečlivé a systematické práce českých pneumologů,“ říká s tím, že tato čísla se ale mohou měnit k horšímu. To především kvůli migraci ze zemí s vyšším výskytem TBC.
„To jsou v podstatě všechny země na východ od nás. Například Ukrajina s incidencí 112/100 000, Rumunsko 55/100 000 nebo Bulharsko 16/100 000,“ dodává.
Za zásadní v udržení nízkého výskytu TBC považuje zavedení opatření, aby nově příchozí cizinci absolvovali zdravotní prohlídku včetně zjištění základních infekčních onemocnění.
„Pokud chtějí v Česku zůstat, měli by být vyšetřeni na základní přenosná onemocnění, zejména na tuberkulózu. A v případě dětí je třeba nechat doplnit všechna povinná očkování,“ říká prof. Koziar Vašáková.
Uzavřená psychiatrie pro agresivní pacienty
Další potíž je podle pneumologů nedostatek pravidel pro zadržení pacientů, kteří odmítají léčbu nemoci. Tito lidé jsou navíc často agresivní. A je jen na nemocnicích, aby si s nepojištěnými a často i agresivními pacienty s TBC poradily. Stát jim v tom příliš opory nedává. Agresivního pacienta loni řešili například zdravotníci na uzavřeném oddělení pro léčbu TBC v nemocnici v Žamberku.
„Přijali jsme pacienta s tuberkulózou. Neuměl se smířit s izolací, opakovaně slovně napadal personál, ostatní pacienty, kradl, utíkal, poškozoval majetek nemocnice,“ popisuje Mária Michalovičová, primářka oddělení Pneumologie a ftizeologie odborného léčebného ústavu Albertinum.
Počet bezdomovců v Česku je čtvrtý nejvyšší v EU. Trpí tím i zdravotnictví
Pacient s TBC vyhrožoval personálu znásilněním a zabitím, rozbil dveře a útočil na další pacienty.
„Tehdy jsme na doporučení policie zakoupili paralyzéry a policie musela být na oddělení přítomna nonstop několik dnů,“ dodává primářka s tím, že pacient nebyl odsouzený, proto ho nešlo předat do vazby.
„O radu a pomoc jsme žádali ministerstvo zdravotnictví, Českou lékařskou komoru, právníky. Nikdo nám ale nebyl schopen pomoci, protože dle současné legislativy může být infekční pacient umístěn pouze do izolace ve zdravotnickém zařízení,“ vysvětluje primářka Michalovičová.
Zhruba po třech měsících hospitalizace takového pacienta už potřebovali někteří zdravotníci oddělení krizovou intervenci a pomoc psychologa. A jak potvrzují pneumologové, takovýchto pacientů přibývá. Podle profesorky Koziar Vašákové by pomohlo psychiatrické uzavřené zařízení. Dříve takové fungovalo v Dobřanech, dnes je však mimo provoz.
–RED–
Všechny deportovat ať se léčí doma
Nebyl by to důvod k nepřijetí cizince jako uprchlíka, když má TBC ? Přece se tu nebudou léčit na náklady našich daňových poplatníků, kteří si platí zdravotní pojištění celý život a (např. objednání k neurologovi 8 měsíců), to je pro ně nepochopitelné požehnání a pro nás jen náklady.
MV a další politici jsou naprosto mimo realitu. Rakušan a jeho podepsání migračního paktu raději nebudu komentovat. nechápu lidi, kteří jsou schopni vlit tuto partaj.
Jedná se bezpečnostní riziko,což by měl řešit Rakušan z MV a premiér Fiala a jeho pravá ruku
Decroix a ne kecat nesmysli ,tak jak se předvedla na Primě s Okamurou.Jak vůbec je možné
že jsem vláda a MV pouští nakažené osoby,nechá je chodit volně,aniž by provedla zdravotní
prohlídku přímo na hranicích,když tak hezky sděluje národu že Schengen je plně funkční že.
Zároveń, jak je možné že nejsou uvedené osoby zdravotně pojištěné pane Válku z MZ že. To okrádáte naše zdravotnictví,v nemocnicích atd.Jak je také možné že tím zde dělají dluhy Ukrajinci a proč to neřešíte .Jste skutečně nejhorší vládou a vy sami jste bezpečnostním rizikem pro naše lidi a stát. Proč také k tomuto nesvoláte všechny politické strany v PS a Senátu.