Praha 6, katastrální území Hradčany. Co byste chtěli od dobré adresy víc. Strávil jsem tam dětství odehrávající se za totality. Z nedalekých uhelných skladů se šířil prach a okenní parapety jsme mohli utírat každý den. Vzduch byl plný mouru.
Typický obrázek socialistické Matky měst. Opět bydlím na stejné adrese. Uhelné sklady odnesl čas a parapety stejně jako okna vydrží čisté mnohem delší dobu. Sláva! Ovzduší už máme v Praze čisté.
Z omylu mě až vyvedl článek serveru Politico Want to breathe Europe’s cleanest air? Move to Estonia. Podle něj má Praha, spolu s Bukureští a Varšavou, nejznečistěnější ovzduší ze všech hlavních měst členských zemí Evropské unie. V porovnání s minulostí je to zjevně nebe a dudy, ale ideální to stále, jak z článku vyplývá, není.
Estonsko, které leží na východní výspě Evropské unie, patří k méně než polovině členských zemí, kde obsah polétavého prachu, částic PM2,5 v ovzduší vyhovuje normám Světové zdravotnické organizace [WHO]. Jde o částice menší než 2,5 mikrometru – čím jsou tyto částice menší, tím snáz pronikají do plic a v současnosti jsou v Česku největším problémem znečištění ovzduší. Tyto částice jsou jednou z hlavních příčinou vzniku smogu. Dalšími jsou oxid siřičitý, oxid dusičitý a ozón.
V těchto dnech se prudce snižuje množství ozonu nad územím Česka
Aktivní přístup Estonska při omezování průmyslových zplodin a zvláště pak na pokračující přechod na čistější obnovitelné zdroje energie potvrzuje i organizace IQAir. Podle ní Tallin, hlavní město Estonska, patří mezi deset hlavních měst na celém světě s nejméně znečištěným ovzduším.
„Země je v oblasti regulace a zavádění opatření na čistotu ovzduší a jejího sledování velmi aktivní,“ říká šéf IQAir Frank Hammes.
Estonsko je navíc řídce osídleno. Což samo o sobě už přispívá ke snižování znečištění ovzduší. Rovněž k tomu přispívají i rozsáhlé lesy. Je docela možné, že to je ten hlavní důvod, proč je z hlediska čistoty ovzduší „top“.
K nejvíce znečištěným městům patří i Praha
Mezi nejznečištěnějšími hlavními městy zemí EU jsou Bukurešť, Varšava a Praha, byť ani zdaleka tam není situace tak katastrofální jako v Bagdádu, Hanoji a New Delhi, které má vůbec nejšpinavější ovzduší.
„Tyto informací jsou odpovědí na stížnosti na unijní zelenou legislativu a na tlak na Evropskou komisi, aby zmírnila ochranu životního prostředí v zájmu ochrany průmyslových podniků,“ uvádí Politico.
Například silná průmyslová lobby, BusinessEurope, podle něj tlačí na znovuotevření unijní direktivy o průmyslových emisích, legislativních opatřeních, která regulují znečišťující emise průmyslové výroby. A třeba Francie požádala, aby se zrušila ohlášená směrnice o průmyslových emisích IED. A i chystaný zákaz Evropské komise spalovacích motorů se ocitá pod palbou kritiky.
„Když se snažíme o tak ambiciózní cíle, musíme mít také na paměti, že lidé jsou ohroženi zejména znečištěným ovzduším a často jsou proti tomu bezmocní,“ říká Frank Hammes.
Nejhůře jsou na tom v EU Rumuni
Kvalita ovzduší v Rumunsku je nejhorší ze všech zemí EU. Zčásti kvůli průmyslovým a automobilovým emisím zvláště ve velkých městech, jako je Bukurešť. Ale není třeba zoufat. Situace se i tam zvolna zlepšuje. Koncentrace PM2,5 tam byla loni na nejnižší úrovni od doby, co se tam měří.
„V sousedním Maďarsku se stav ovzduší ve srovnání s předchozím rokem trochu zhoršil, ale ve srovnání s obdobím před několika léty se naopak zlepšil,“ tvrdí Hammes.
Podle něj toto se ukazuje jen jako součást širšího pohledu. Stav ovzduší se v unijních zemích postupně zlepšuje a mnohé z nich jsou země s nejméně znečištěným ovzduším na celém světě. Částečně kvůli zpřísnění emisních pravidel a přechodu na obnovitelné energetické zdroje.
Podstatné zlepšení loni zaznamenalo například Řecko. Což Hammes přičítá zaměření na obnovitelné zdroje a také menšímu počtu lesních požárů.
„Podstatné snížení emisí skleníkového plynu, podpora obnovitelných zdrojů, odklon od fosilních paliv, odpovědný přístup průmyslových podniků k životnímu prostředí a propagace udržitelného zemědělství. To jsou hlavní důvody omezení znečišťování ovzduší,“ říká a dodává: „Dokázala to většina zemí, které se řídí doporučením WHO.“
Čisté ovzduší není „vzduch“, propaguje WHO
WHO stanovila jako bezpečnou maximální koncentraci PM2,5 na méně než pět mikrogramů na krychlový metr. To splňuje ale pouze dvanáct zemí – Estonsko, Island, Austrálie a Nový Zéland. Ostatními jsou ostrovní státy v Karibiku a v jižním Pacifiku. A tamní Bahamské ostrovy pak mají vůbec nejčistší vzduch na světě.
Naopak střední a jižní Asie i nadále trpí nejznečištěnějším ovzduším. Nalézá se tam pět z deseti nejvíce postižených zemí a devět z deseti nejvíce znečištěných měst na světě. V New Delhi, nejvíce postiženém městě na světě, překračuje znečištění ovzduší koncentraci doporučenou WHO hodnotu ukazatele PM2,5 více než desetkrát.
Ve Spojených státech, kde Donald Trump politiku ochrany životního prostředí ignoruje, je skoro nejčistší ovzduší na světě, lepší než v pěti nejlepších zemích z 27 členských zemí Evropské unie. Byť stále ještě nad úrovní, kterou doporučuje WHO.
Michal Achremenko
