Národní rozpočtová rada [NRR] v aktuálním stanovisku k vývoji veřejných financí varuje před prohlubujícími se deficity zdravotních pojišťoven. Největší finanční problémy očekává u Vojenské zdravotní pojišťovny [VoZP].
Členové NRR ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku jako problematické uvádějí z hlediska vývoje veřejných financí prohlubující se deficitní hospodaření zdravotních pojišťoven.
Konstatují, že jejich zdravotně pojistné plány letos předpokládají deficit ve výši okolo dvanácti miliard korun. To je zhruba 0,15 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Přičemž schodek zdravotní pojišťovny pokryjí z finančních rezerv minulých let, které však postupně docházejí.
„Největší problémy lze podle zdravotně pojistných plánů na rok 2025 očekávat u Vojenské zdravotní pojišťovny, u které se předpokládá navýšení hodnoty závazků po splatnosti na 2,9 miliardy korun. NRR proto zdůrazňuje, že pro dosažení udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění bude nezbytné snížit tempo růstu výdajů,“ uvádí ve svém stanovisku Národní rozpočtová rada.
O tom, že finanční kondice zdravotních pojišťoven se zhoršuje, nedávno otevřeně promluvil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].
„Tady jsou dvě pojišťovny, které dlouhodobě hospodaří špatně,“ uvedl loni [11.12.] před poslanci Výboru pro zdravotnictví k hospodaření zdravotních pojišťoven.
Dvě zdravotní pojišťovny se potápí. Už to potvrdil i ministr Válek
Údajné finanční problémy Vojenské zdravotní pojišťovny tento týden na diskuzi o zdravotnictví se zástupci pacientů, odborné veřejnosti a experty na zdravotnictví z politických stran kandidujících v podzimních volbách zmínil i ředitel VoZP Josef Diessl.
„Mluví se o tom, že dvě pojišťovny jsou na tom teď velice špatně a stojí před krachem. Tou první jsme my, zatímco ta druhá zůstává stále dál neznámá. Která to je, to se prozatím stále neví,“ řekl v nadsázce Diessl.
Jak se k věci staví ministerstvo financí a ministr Stanjura
Ministerstvo financí ČR [MF ČR] problémy zdravotních pojišťoven v plnění státního rozpočtu prozatím neakcentuje. Naopak ve zprávě o plnění státního rozpočtu za letošní první dva měsíce uvedlo, že zvýšení měsíčních plateb za takzvané státní pojištěnce z 1 900 korun na 2 127 korun by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 procenta.
„Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o procento,“ uvádí MF ČR ve své zprávě s tím, že se jedná o nárůst o 300 milionů korun.
Na druhé straně ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] nyní narychlo prosazuje návrh změny nákupu léků ze strany nemocnic, který ve svém důsledku pojišťovnám ušetří miliardy korun, které ale vezme nemocnicím. Ve Sněmovně ministr Stanjura dokonce sám nadvakrát načetl pozměňovací návrh do novely zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Ministr Stanjura prosazuje návrh, jímž nemocnice ztratí miliardy korun
Návrhem ministr Stanjura usiluje o to, aby zdravotní pojišťovny hradily nemocnicím takové ceny za léky, za které je i vysoutěžily, a ne za maximální ceny stanovené Státním ústavem pro kontrolu léčiv [SÚKL], jak je to podle současné praxe. Z jeho vyjádření ve Sněmovně vyplynulo, že změna má vést hlavně ke zlepšení hospodaření zdravotních pojišťoven.
„Všechny zdravotní pojišťovny jsou v červených číslech, ale zdravotnická zařízení jsou v černých číslech, to je fakt,“ uvedl.
Senátor Kraus nahrává miliardy navíc Vojenské zdravotní pojišťovně
Tento krok podle něj přinese větší stabilitu a odolnost zdravotnímu systému. Přitom podle ně ale nijak nedopadne na dostupnost, kvalitu a rozsah zdravotní péče pro pacienty.
„Je to více otázka ekonomická než samotné zdravotní péče,“ doplnil Stanjura, aniž už by ale vysvětlil, čím nahradí výpadky miliard korun v rozpočtech nemocnic, které jim plynou ze současného systému úhrad léků.
Systém funguje totiž tak, že nemocnice vysoutěží ceny za léky od dodavatelů za nižší ceny, než je maximální cena SÚKLu, kterou účtují pojišťovnám. Avšak rozdíl mezi vysoutěženou cenou a maximální cenou následně využívají na své provozy a poskytování péče.
Jak vidí situaci ministr zdravotnictví Válek
Ministr zdravotnictví Válek na zmíněném jednání Výboru pro zdravotnictví uvedl, že letos bude jeho resort řešit dlouhodobě špatné výsledky dvou ze sedmi zdravotních pojišťoven. O které zdravotní pojišťovny konkrétně jde, ale tehdy neuvedl.
„Ale bez ohledu na to, jak hospodaří ty ostatní pojišťovny, ty dvě mají horší výsledky. A bude potřebovat diskutovat o tom, jak dál. Protože jim klesá počet pojištěnců. A zájem pojištěnců je u těch pojišťoven nižší,“ vysvětlil na jednání výboru ministr další důvody, proč je nutné řešit nedobrou situaci dvou pojišťoven.
Pojišťovny odmítají platit úředníky ze zdravotního pojištění
Možností k řešení se podle něj nabízí více. Jednou z cest i je, že daná pojišťovna zkrachuje, jak řekl. To znamená, že se dostane do situace, kdy nebude mít prostředky na úhrady poskytovatelům zdravotní péče. Což je právě ta situace, před kterou nyní varuje NRR v případě Vojenské zdravotní pojišťovny. Pak podle Válka přecházejí pojištěnci takto nefunkční pojišťovny automaticky k Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR [VZP ČR].
„To si ale úplně nemyslím, že je ta správná cesta. Byť se to v historii stalo,“ zhodnotil Válek tento scénář.
Za vhodnější považuje, aby se jedna nebo dvě zdravotní pojišťovny sloučily s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou. Otázka do diskuze podle něj i je, zda by nemělo být v Česku méně zdravotních pojišťoven, než je současných sedm.
„Obecně přecházejí pojištěnci k VZP ČR. A tato pojišťovna sílí,“ dodal v této souvislosti.
Jako správné a dobré řešení podle něj ale není ani dosáhnout takového rozložení na trhu, kde by VZP ČR, která nyní pokrývá asi 60 procent trhu, získala 95% tržní podíl.
Daniel Tácha
