Na dentální hygienu už v Česku chodí polovina obyvatel, z nich necelá pětina pravidelně, to je dvakrát do roka. Zatímco péče o ústní zdraví se zlepšuje u dospělých, děti mají stále hodně kazů. Zubních lékařů je u nás téměř devět tisíc.
Včera [13.3.] to uvedl na tiskové konferenci konané ke Světovému dni ústního zdraví prezident České stomatologické komory [ČSK] Roman Šmucler.
Podle něj platí, že i když v péči o ústní zdraví nepatří obyvatelé Česka k evropské špičce, tak se o své zuby starají stále lépe. A nejde jenom o dodržování pravidelné jednoroční prevence u stomatologa, ale především o čištění zubů a návštěvy dentální hygieny.
„Polovina obyvatel si u nás zvykla chodit na dentální hygienu,“ uvedl.
19 procent pacientů pak navštěvuje dentální hygienu pravidelně, to je zhruba dvakrát do roka. A něco málo přes 30 procent populace zubního hygienika navštěvuje, ale například jednou za dva až tři roky.
„Ne každý ale musí chodit na dentální hygienu,“ upozornil v této souvislosti Šmucler a zdůraznil, že zubař, který podmiňuje ošetření návštěvou dentální hygieny, „páchá delikt“.
Češi si zuby čistí 90 vteřin, Japonci 120 vteřin
Podle doporučení stomatologů si mají lidé čistit zuby alespoň po dobu 120 vteřin, tedy dvou minut. Ani v tomto parametru si Češi nevedou v evropském, ale i světovém srovnání podle šéfa ČSK vůbec špatně.
„My patříme do oblasti, kde si čistí dospělí lidé zuby v průměru 90 vteřin,“ řekl s tím, že stejnou dobu stráví čištěním zubů Dánové.
Vůbec nejlepší výsledky v péči o ústní zdraví vykazují Japonci. Ti stráví jedním čištěním zubů v průměru odborníky doporučovaných 120 vteřin. Naopak v rozvojových zemích se pohybuje doba čištění zubů, pokud už si je tam lidé čistí, kolem 40 vteřin. Jmenovitě jde například o Nigérii nebo Indonésii.
Nicméně čištění zubů zanedbávají spíše děti a mládež. Podle průzkumu ČSK si děti čistí zuby zhruba 70 vteřin, což ale nestačí. Šmucler uvedl, že je tedy hlavně na jejich rodičích, aby na ně při čištění zubů dohlédli.
Obecně pak šéf stomatologů vidí mezery v prevenci zubního kazu u dětí. Podle něj by zubní zdraví dětí zlepšilo, pokud by zubní hygienistky a zubaři mohli děti s prevencí kazu seznámit přímo ve školách. Jako je tomu ve vyspělých zemích, například v sousedním Německu a Rakousku nebo severních státech.
„Česká republika jako jedna z mála zemí nepouští zubní hygienistky a zubaře do škol,“ říká šéf stomatologů s tím, že to ale považuje za chybu.
Vysvětlením jsou podle něj zkušenosti z období minulého režimu, kdy dětem zuby ošetřovali lékaři na školách často pod tlakem a stresem. Ke zlepšení ústního zdraví dětí by podle něj vedlo i to, pokud by se vzdělávací akce na jeho podporu financovaly z fondů prevence zdravotních pojišťoven.
9 tisíc zubařů v Česku, z nich zhruba tisícovka cizinců
Rozhodně špatná není podle dat ČSK v Česku ani situace kolem dostupnosti zubních lékařů. Podle údajů Komory u nás vykonává profesi bezmála devět tisíc zubařek a zubařů. Nejvíce jich je má:
- Praha: 2013,
- Jihomoravský kraj: 1184,
- Moravskoslezský kraj: 871.
Naopak nejméně zubařů mají Karlovarský [172] a Liberecký [275] kraj, jde však o nejmenší kraje v republice.
„Zubních lékařů přibývá dramaticky a my jsme nečekali, že se to stane,“ uvedl Šmucler s tím, že je to dáno dostupným vzděláváním.
Obor zubní lékařství se u nás studuje na šesti veřejných fakultách. Na druhou stranu šéf ŠK i dodal, že studijní kapacity fakulty ale nevyužívají naplno. Přednost podle něj dávají výuce oboru v anglickém programu. Tedy pro cizince, který jim přináší více peněz.
V počtu lékařů na počet obyvatel jsme podle něj v evropském srovnání na druhém místě, to za Švédskem. Blížíme se k tomu, že brzy budeme mít dvojnásobek zubařů, co má Rakousko, uvedl.
Mezi zubaři přibývá podle Šmuclera cizinců. Ze zmiňovaných zhruba devět tisíc jich má 980 cizí státní příslušnost. Před deseti lety, v roce 2014, jich bylo zhruba o polovinu méně. Z unijních států jich pochází něco málo přes 500 a ze zemí mimo EU asi 460 zubařů.
„Těch lékařů ze zahraničí je poměrně velké množství,“ uvedl Šmucler, který si dlouhodobě „stěžuje“ zejména na zubaře z Ukrajiny, kteří dle něj často nemají dostatečné kompetence, ale přesto u nás působí.
Zubaři z ciziny půjdou do praxe i bez aprobace, schválili poslanci
Navíc se podle něj v praxi nijak zvlášť nevyužívá možnost zaměstnávat zubaře z třetích zemí bez složené aprobace pod dohledem zkušeného zubaře s alespoň pětiletou praxí. Tuto změnu loni do zákona prosadila skupina senátorů.
Nejenže zubaři z ciziny dávají přednost složení zkoušky a samostatné práci, ale problém je podle Šmuclera i to, že se za práci těchto zubařů – bez aprobace – nechtějí zkušení stomatologové příliš zaručovat. Navíc i zubaři z třetích zemí se u nás chtějí usadit a počítají s tím, že si v budoucnu otevřou vlastní praxi.
Veronika Táchová
