„Případná cla na léky ovlivní obě strany oceánu,“ říká Elisabeth Stampsová, předsedkyně představenstva španělské farmaceutické firmy Medichem, která se specializuje na výrobu generických i originálních léků.
Její slova cituje server Politico v článku Pharma braces for tariffs as Trump threatens to buck trade convention. Stampsová dále zdůraznila, že Evropa, která je hlavním dodavatelem léků a jejich substancí do USA, bude mít s jejich vývozem do této země zřejmě velké problémy. Další zástupci farmaceutických firem varují, že protiopatření ze strany Bruselu, kterými EU vyhrožuje, by mohla vyústit ve zhoršení zásobování léky.
„Všeobecný trend posledních několika desetiletí směřoval ke snižování cel na farmaceutické výrobky ve snaze usnadnit k nim přístup. Farmaceutické firmy nebyly v nedávných jednáních o clech ve hře,“ tvrdí Justine Fassionová, doktorka mezinárodního práva.
S příchodem staronového prezidenta Donalda Trumpa se časy ale mění. Na druhé straně výrobky farmaceutických firem jsou podle smlouvy Světové obchodní organizace [WTO] z roku 1994 od cel osvobozeny. Zavedení cel na vývoz evropských léků do USA by tak znamenalo vytyčení nových linií obchodní války.
V USA diskutují veřejnou úhradu léků na hubnutí. Čeká se na Trumpa
„Léky se z EU vyvážejí spíše do USA, které za ně platí více než Evropská unie,“ říká ekonom Dutch bank ING, který se specializuje na zdravotnictví, Diederick Stadig.
„To a jejich nedostatek bude mít vliv na rozhodování EU ohledně cel. Je to pro politiky velmi komplikovaná záležitost. Nechtěl bych za to být zodpovědný,“ dodává.
Jak vidí hrozbu cel na léky v Irsku
„Jeden by doufal, že protokol WTO zůstane i nadále v platnosti,“ říká šéf irské investiční firmy IDA Ireland Michael Lohan.
Irský průmysl je zvlášť ohrožený. V roce 2023 byly Spojené státy největším odběratelem irského zboží. Dovezly ho za 54 miliard eur [cca 1,36 bil. Kč]. Z nich 36 miliard eur [cca 905 mld. Kč] připadlo na farmaceutické a chemické výrobky.
Riziko zavedení cel na farmaceutické výrobky Lohan ale i poněkud zlehčuje, když říká, že záleží na tom, v které fázi dodavatelského řetězce se daň platí.
„Když máte rozpracovanou výrobu, je ji nutné dokončit, až pak se teprve promění v příjem a prodá se. Kdy tedy nastane okamžik, kdy se uplatňuje clo? V době prodeje, nebo už na cestě zásobovacím řetězcem? To je myslím dost podstatný rozdíl,“ tvrdí.
Mluvčí irského ministerstva zahraničních věcí v e-mailové odpovědi uvedl, že „bude spolupracovat s partnery z EU na snaze zmapovat dopady cel na všechna odvětví a na základě výsledků této spolupráce podá informace“.
Avšak i doplnil: „Zvyšující se protekcionismus není v zájmu podnikání, ani globálního hospodářského prostředí a neprospěje ani EU, ani Irsku a nakonec ani USA.“
Jak to vidí farmaceutické firmy
Velké farmaceutické společnosti, které hrají na evropském trhu rozhodující roli, na hrozící celní válku reagují. Některé z nich tvrdí, že jsou s to se se cly vyrovnat.
Šéf firmy Novo Nordisk, Lars Fruergaard Jorgensen, uvedl, že ačkoliv firma není proti vlivu cel „imunní,“ věří, že touto „bouří“ projde bez úhony. A to přesto, že se její lék na obezitu, Wegova, vyrábí v Evropě, odkud ho vyváží do USA.
Menší firmy se možného budoucího vývoje kolem cel ale docela obávají.
„Tato nejistota komplikuje investiční rozhodování a strategické plánování, neboť je nutné připravit se na různé scénáře,“ říká Jacopo Andreose, šéf italské firmy Angelini Pharma, která vyrábí mimo jiné oční kapky a hřejivé náplasti.
Spojené státy jsou největším vývozním trhem pro evropské farmaceutické výrobky, který se na jejich celkovém vývozu podílí 33 procenty.
„Každá obchodní bariéra by narušila obchodní řetězec, zvýšila náklady a omezila přístup Američanů k lékům,“ varuje Andreose.
„Cla by navíc zvýšila cenu léků na americkém trhu. Což by postihlo pacienty i celý tamní zdravotnický systém. Nejistá situace rovněž poškozuje EU, která se potýká s konkurencí,“ dodává.
„Výrobu nepřestěhujete lusknutím prstu,“ cituje list Politico právníka firmy Sidley. Podle něj farmaceutická výroba podléhá mnohým regulacím, omezením. A tak trvá dlouho, než je možné ji přestěhovat do jiné země.
Co může udělat Evropská unie
Otázka zní, zda může Evropa podniknout proti případným americkým clům na léky nějaká rozumná protiopatření. Komise nedávno oznámila, že bude reagovat „rozhodně a okamžitě“ na všechna cla. Avšak! Když půjde o léky, mohlo by to dopadnout na evropské pacienty.
„Jak EU, tak USA, nyní podnikají opatření, aby posílily domácí výrobu léků, ale obě strany jsou nyní velmi závislé na dodávkách léků či jejich ingrediencí z Asie, zvláště levných generik,“ uvádí bruselský list.
Podle něj Spojené státy ale mají jednu výhodu, pokud jde o dodávky z Číny nebo Indie. Podle Politico ale ani z evropského pohledu není vše ztraceno. Což platí jen tehdy, pokud dojde v oblasti cel ke spravedlivé dohodě. Medicines for Europe, lobbystická organizace výrobců generik v EU, chce příležitosti využít ke zlepšení spolupráce.
„Evropa nebo USA se budou snažit vybudovat konkurenceschopný farmaceutický průmysl,“ uvedl její ředitel Adrian van der Hoven.
„Rádi bychom spolupracovali s americkými výrobci a vládou a otevřeně diskutovali o obavě ze závislosti,“ řekl a dodal: „Evropa je hlavním dodavatelem generických léků a aktivních farmaceutických látek.“
Co udělá Evropská komise
Nicméně problém s nedostatkem léků v Evropě, jak píše Politico, komplikuje rozhodování Bruselu o tom, zda na americkou iniciativu odpovědět zvýšením cel.
„Řekl bych, že o tom Komise uvažuje a připravuje protiopatření,“ cituje list belgického ministra zdravotnictví Franka Vandenbrouckeho.
Ten se domnívá, že Evropská komise by měla být velmi opatrná kvůli možnému dopadu na zásobování potřebnými léky v Evropě.
„V mnoha evropských zemích je cena fixní, takže by clo zapříčinilo, že by lék z trhu zmizel. Proto bychom měli být velice opatrní,“ doplňuje.
V důsledku stárnutí populace v evropských zemích se stále zvyšuje poptávka po lécích, hlavně pak po těch levnějších variantách. A jakékoli clo by jejich cenu jenom zvýšilo.
Michal Achremenko
