Hlavní výzvou pro kardiologii na následujících deset let je udržení akutní péče a zasíťování regionů ambulantní péčí. Ta v nich už nyní chybí. V následujících 15 až 20 letech pacientů s nemocemi srdce a cév jenom přibude.
To částečně díky prodlužující se střední délce života, kvalitní a široce dostupné akutní kardiologické péči, ale i vlivem změn ve věkovém složení populace.
Totiž podle predikcí Českého statistického úřadu [ČSÚ] má v ČR v roce 2030 žít zhruba 2,4 milionu lidí starších 65 let, přes 1,2 milionu lidí ve věku 75 a více let a pětaosmdesátníků a starších pak kolem 300 tisíc. Seniorních lidí má v Česku přibývat až do 50. let. A na tento trend se připravují i kardiologové. Nemoci srdce a cév totiž patří mezi ty nejčastější diagnózy mezi lidmi a jejich výskyt roste s věkem.
„Velkou výzvou do budoucna je ambulanční péče, tlak na ni bude růst. A s tím se ten systém musí vypořádat,“ uvedl na tiskové konferenci Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] místopředseda České kardiologické společnosti [ČKS] prof. Aleš Linhart.
Na ní rovněž představili zástupci resortu společně s kardiology Národní kardiovaskulární plán [NKVP] pro období 2025-2035. V něm především popisují opatření k tomu, jak zvládnout rostoucí tlak na léčbu kardiovaskulárních nemocí.
V ambulantní péči je na tom nejhůře Jihočeský kraj
Podle profesora Linharta má Česko plošně velmi dobře sanovanou dostupnost akutní péče. To i v regionech a díky fungující záchranné službě s návazností na komplexní kardiovaskulární centra [KKC]. V nich se centralizuje specializovaná péče o pacienty s nemocemi srdce a cév.
V čem ale spatřuje mezeru jsou ambulantní pracoviště kardiologie, která nejsou v Česku rovnoměrně dostupná tak, aby se dokázala postarat o pacienty už za stávající situace.
„A to je výzva, na které budeme v následujících letech pracovat,“ uvedl s tím, že i v tom jim bude NKVP jakousi cestovní mapou na příštích deset let.
Umíráme na srdeční selhání i poruchy srdečního rytmu, říká profesor Linhart
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] v Česku připadá v průměru na 100 tisíc obyvatel šest míst [k 2021, pozn. red.], pracovišť, poskytování ambulantní kardiologie. Podle tohoto měřítka je na tom nejhůře Jihočeský kraj, kde je průměr 3,8 místa na 100 tisíc obyvatel. Za ním je Středočeský kraj [4] a tradičně Karlovarský [4,2] a Pardubický [4,3] kraj. Naopak nejvíce pracovišť v přepočtu na 100 tisíc obyvatel připadá na Prahu [11], dále na Královéhradecký [7] a Moravskoslezský [6,9] kraj.
S nemocemi oběhové soustavy se léčí tři miliony lidí
Podle předsedy ČKS profesora Petra Ošťádala se už nyní v Česku léčí s některou z nemocí oběhové soustavy kolem tři milionů lidí.
„Ta čísla se nadále zhoršují a těch pacientů stále přibývá,“ uvedl.
I když v posledních letech úmrtí na kardiovaskulární onemocnění ubývá, to i díky široce dostupné péči, stále zůstávají tato onemocnění nejčastější příčinou úmrtí. Ročně na ně zemře kolem 40 tisíc osob. Podle ČSÚ v Česku v roce 2023 zemřelo 112,8 tisíce osob.
S nemocemi srdce a cév se v ČR léčí 3 miliony lidí. Péče se prodražuje
Při srovnání s ostatními státy EU je Česko na 8. místě v úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. Hůře na tom jsou Rumunsko, Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko a Pobaltské státy.
„I to je jeden z důvodů, proč vznikl NKVP. […] Jeho vizí je zajistit každému obyvateli prevenci vzniku onemocnění. A když už k němu dojde, pak i jeho správnou léčbu,“ uvedl prof. Ošťádal.
Digitální transformace uvolní ruce i kardiologii
Jenom posílení ambulantních kardiologických pracovišť v regionech k zajištění péče o pacienti s nemocemi srdce a cév ale nepostačí. Zásadní roli v péči i o tyto pacienty sehrávají podle předsedy České asociace preventivní kardiologie prof. Miloše Táborského všeobecní praktičtí lékaři.
„Základem je spolupráce se všeobecnými lékaři. My ji prakticky podporujeme opravdu dlouhodobě,“ uvedl s tím, že pro ně vypracovávají doporučené postupy a prosazují rovněž delegování preskripce.
Kateřina Kopečková: Širší preskripce pro ROS zlepší onkologickou péči
To znamená, že kardiolog pacienta vyšetří, zvolí vhodnou terapii a při stabilizaci nemoci předává pacienta do péče praktického lékaře. Ten je i oprávněn předepisovat pacientovi zvolené léky.
Dalším nikoli zanedbatelným nástrojem v péči o tyto pacienty jsou podle profesora Táborského moderní technologie. A to jak v komunikaci, přenosu informací, tak i v samotné léčbě a sledování pacienta.
Digitalizace zdravotnictví ukáže tu pravdu online, říká Petr Foltýn
„Digitální transformace je nedílnou součástí dalšího rozvoje a udržitelnosti českého zdravotnictví,“ uvedl prof. Táborský.
Nyní se podle něj testují softwary pro sledování některých diagnóz, pracuje se na zavedení elektronické žádanky k vyšetření a rozšiřuje se i využití EZ karty. Díky využití IT nástrojů i v kardiologii se podle prof. Táborského zajistí kontinuální péče pro všechny pacienty.
Veronika Táchová
