Zatím na 90 dnů pozastavily Spojené státy svou humanitární pomoc do zahraničí. A nejde jenom o léky a potraviny. Opatření se týká i Ukrajiny. Její prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že čeká na analýzu dopadů takového kroku.
Podle Donalda Trumpa je pozastavení humanitární pomoci USA do rozvojových zemí světa zatím dočasné. Za dobu 90 dnů se má prošetřit efektivita poskytované pomoci. A to, zda je v souladu se zahraniční politikou Spojených států. Ty jsou největším dárcem pomoci na světě. Spojené státy ve finančním roce 2023 rozdělily na zahraniční pomoci 72 miliard dolarů [cca 1,73 bilionu Kč].
Pozastavení humanitární pomoci do zahraničí se dotklo i Ukrajiny. Její prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že nechá vypracovat zprávu o dopadech pozastavení zahraniční pomoci USA na ukrajinské humanitární programy.
„Určíme, které z nich jsou klíčové a vyžadují okamžité řešení,“ nastínil své plány, jak vyřeší pozastavení financování humanitárních programů ve své zemi, Zelenskyj.
Zároveň ale zdůraznil, že doufá, že Spojené státy stejně radikálně nezastaví vojenskou pomoc zemi, která se již třetím rokem brání ruské vojenské agresi na svém území. Na druhou stranu ukrajinské zdravotnictví i sociální služby jsou nyní na zahraniční pomoci v mnoha ohledech zcela závislé.
Agentura USAID má stopku a její manažeři dovolenou
V předchozích dnech reagovala na zákaz poskytování veškeré humanitární pomoci do zahraničí vládní Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj [USAID]. Její partneři a dodavatelé od ní dostali tento týden výzvu k tomu, aby okamžitě přestali vykonávat svoji práci. To až do odvolání. Tedy doby, než se přezkoumají všechny programy zahraniční pomoci, jak přikázal Donald Trump. Agentura USAID poskytla 42 procent veškeré humanitární pomoci, kterou OSN vykázala za rok 2024.
Administrativa Donalda Trumpa nařídila také dovolenou 60 vysokým úředníkům USAID, sdělil agentuře Reuters zdroj obeznámený se záležitostí.
Jednu z výzev k ukončení činnosti obdržela i americká poradenská společnost Chemonics, která s USAID spolupracuje na dodávkách léků do rozvojových částí světa. Jde o zajišťování léčivých prostředků na HIV, malárii a tuberkulózu. Dále se stará o nákupy a distribuci antikoncepčních přípravků a zdravotnických potřeb.
„Je to katastrofa,“ prohlásil někdejší ředitel pro globální zdraví v USAID Atul Gawande, který z agentury odešel tento měsíc.
„Darované léky udržují naživu 20 milionů lidí, kteří žijí s HIV. A to dnes končí,“ dodal.
Přerušení léčby podle něj pro pacienty znamená riziko, že onemocní. A zejména v případě HIV vzniká riziko přenosu viru na další osoby. Podle Gawandeho nedostupné léky na tato onemocnění představují i vážné riziko vzniku kmenů virů, které jsou odolné vůči lékům.
Humanitární pomoc USA pomáhá většině světa
I další z partnerů USAID obdrželi v předchozích dnech oznámení, že nemají dodávat léky na kliniky v rozvojových regionech. I když je mají třeba na skladě. Zákaz se vztahuje i na otevírání zdravotnických zařízení financovaných z pomoci Spojených států. Podle Gawandeho mezi nimi jsou organizace, které se starají o 6,5 milionu sirotků a dětí s HIV ve třiadvaceti zemích světa.
Humanitární organizace a agentury OSN tvrdí, že pokud bude zmrazení americké zahraniční pomoci trvalé, dojde k podstatnému omezení distribuce kromě zdravotní péče, také přístřeší a potravin.
Ředitelka Světového potravinového programu [WFP] v Afghánistánu Hsiao-Wei Lee sdělila Reuters, že počínání USA jí velmi znepokojuje. Její organizace už nyní dostává jen asi polovinu pomoci, kterou pro Afghánistán potřebuje. Více než šest milionů lidí v zemi podle ní doslova přežívá „jen o chlebu a čaji“.
Příkaz k zastavení programu pomoci dostala i francouzská organizace Action Against Hunger na pomoc těžce podvyživeným dětem v uprchlických táborech v Etiopii. Loni tam humanitární pracovníci léčili kolem tří tisíc dětí trpících těžkou akutní podvýživou. Organizace dohlíží na potravinovou pomoc pro 400 tisíc lidí žijících v těchto táborech na hranicích Etiopie s Jižním Súdánem.
Ve válce a ozbrojených konfliktech žije nejvíc dětí v historii
Na americkém dárcovství ale nejsou závislé pouze organizace zajišťující léky, potraviny a základní zdravotní péči. Podpora USA, která je nyní pozastavena, se dostává i programům na boj proti nášlapným minám. Podle Mezinárodní kampaně za zákaz nášlapných min [ICBL] byly Spojené státy v roce 2023 největším dárcem v této oblasti. Celkem do programů poslaly 310 milionů dolarů [cca 7,45 mld. Kč]. To představovalo 39 procent veškeré mezinárodní podpory. Mezi země, kde si neodstraněné miny vyžádaly nejvíce obětí, patřily Sýrie, Barma, Ukrajina a Afghánistán.
–ČTK/RED–
