Jde o diagnostickou novinku, která by po uvedení do klinické praxe pomohla bez zdlouhavé kultivace pomocí pachů přesně diagnostikovat infekce způsobné plísněmi. Tím by došlo i k cílenému podání účinných antimykotik.
Nová diagnostická metoda je dílem vědců z laboratoře Genetiky a metabolismu hub v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Ve své studii analyzovali těkavé organické látky, takzvané volatily, které produkují patogeny, tedy škodlivé látky, po napadení kůže nebo jiného orgánu v těle i na těle. Vědci hovoří o zápachu „zapařených nohou“, který do ovzduší uvolňují tyto těkavé látky při infekci. A právě toho využili ve vývoji svého know-how, kterému se dostalo publikace v prestižním časopisu Mycopathologia.
„Zjistili jsme, že různé druhy dermatofytů produkují unikátní spektra volatilů. Toto poznání by mohlo umožnit diagnostiku přímo na těle pacienta bez nutnosti zdlouhavé kultivace. Látky by mohl detekovat například takzvaný „elektronický nos,“ popisuje vedoucí laboratoře Miroslav Kolařík.
Jím zmiňovaný elektronický nos je zařízení známé z letištních kontrol. S jeho pomocí tamní kontroly zachytí i pouhá stopová množství chemických látek. Například v zavazadlech nebo oděvech cestujících.
Dermatofyty jsou houby způsobující kožní infekce
Dermatofyty jsou houby způsobující kožní infekce. Ty nejenže nepěkně vypadají, ale především představují i zdravotní rizika. Při jejich léčbě je jeden ze zásadních problémů právě jejich diagnostika, která bývá kvůli nutnosti dlouhé kultivace vzorku zdlouhavá.
„Každý druh dermatofytů má svůj specifický pachový profil. Díky tomu můžeme nejen rozlišit jednotlivé druhy, ale dokonce i kmeny rezistentní vůči běžně používaným antimykotikům,“ upozorňuje na další výhodu této diagnostiky spoluautorka článku Lenka Machová.
Vědecký objev by podle ní mohl výrazně přispět i ke zmírnění dopadů stále častější rezistence na léčiva. A to tím, že přesná diagnostika umožní lékařům nasadit nejvhodnější léčbu již na začátku infekce.
Elektronický nos jako přístroj v diagnostice plísní
V diagnostice kožních infekcí se tradiční metody, jako jsou mikroskopická vyšetření nebo kultivace vzorku, používají spíše vzácně. Jsou totiž komplikované, nákladné a obvykle si pro dosažení výsledku žádají sledování po dobu několika dnů až týden. Kožní specialisté proto pacientům nasazují léčbu podle příznaků infekce a pokud ta nezabere, zvolí jiný léčební přípravek. Což není ideální postup.
„Například kortikoidy, které se běžně používají k léčbě zánětlivých kožních onemocnění, mohou u houbových infekcí problém ještě zhoršit. Bez rychlého potvrzení diagnózy je však těžké zvolit cílenou léčbu,“ vysvětluje Miroslav Kolařík [vpravo: Rozsáhlá dermatofytóza trupu u dětského pacienta po kontaktu s nakaženou kočkou. Autoři: J. Stará a M. Skořepová].
Upozorňuje, že nejde o neodbornost specialistů na léčbu kožních infekcí, ale o logický léčebný postup v případě, kdy jim chybí rychlé a spolehlivé diagnostické nástroje. Což by mohla v budoucnu zvrátit nově vyvinutá metoda, kdy by dané kožní onemocnění rozpoznal přístroj pracující s analýzou v úvodu zmiňovaných těkavých látek, volatilů, které vylučují houbové infekce.
„Tato metoda má obrovský potenciál. Ale je nutné ji dále technologicky rozvinout. Naším cílem je vytvořit přístroj, který bude použitelný v klinické praxi, což by zásadně zrychlilo diagnostiku a zlepšilo léčebné postupy,“ říká k výsledkům analýzy vedoucí výzkumné skupiny Adéla Wennrich.
Podle ní výsledky studie otevírají možnosti dalšímu výzkumu a vývoji přístrojů schopných využít těkavé látky pro diagnostiku přímo u pacienta. A podobné přístupy by se daly využít i na další mikroorganismy.
–VRN–
