Úhradovou vyhlášku, podle které se rozdělují peníze ze zdravotního pojištění, napadne u Ústavního soudu Asociace českých a moravských nemocnic [AČMN]. Důvod je meziroční pokles úhrad za zdravotní péči v AČMN sdružených nemocnic.
O podání ústavní stížnosti informoval v úterý [21.1.] na tiskové konferenci Michal Čarvaš, předseda AČMN. Podle něj má přislíbeno deset podpisů senátorů. Dalším důvodem pro podání stížnosti jsou rozdílné úhrady za stejné zdravotní výkony ve prospěch velkých, často fakultních nemocnic oproti regionálním nemocnicím.
„Rozdíl musí být opodstatněný. Chápali bychom, kdyby byl třeba deset nebo 15 procent,“ řekl Čarvaš v Senátu, kde se k tématu konal kulatý stůl pořádaný senátorem Janem Václavcem [ANO], jenž je zároveň ředitelem nemocnice v Krnově.
Podle Michala Čarvaše menší nemocnice, které obvykle zřizují kraje nebo města, na rozdílných úhradách tratí až 18 miliard korun. A v některých případech se úhrady za stejné výkony liší i násobně.
V úhradách nejsou velké nemocnice vítězi, tvrdí jejich zástupci
Vedení regionálních nemocnic kritizují, že fakultní nemocnice dostávají od pojišťoven více peněz nejen za vysoce specializovanou péči, ale hlavně za běžné zdravotní výkony. V případě zmíněné krnovské nemocnice s ročním rozpočtem zhruba 1,6 miliardy korun činí podle Václavce rozdíl asi 150 milionů korun. Úhrady za některé výkony podle Čarvaše pak nepokryjí ani náklady na ně, tedy mzdy či platy, materiál, energie a další položky.
Ústavní soud se k úhradové vyhlášce ale vyjadřoval v letech 2013 a 2017. Tehdy rozhodl, že úhrady za výkony nesmí meziročně klesnout. Což se podle Asociace letos ale stalo.
„Ústavní soud v roce 2013 říká, že ministerstvo zdravotnictví by mělo být jeho nálezem vázáno i do budoucna,“ upozorňuje ředitel Oblastní nemocnici Náchod zřizované Královéhradeckým krajem Jan Mach.
I specializovaná centra dostávají více za stejné výkony
K centralizaci některých oblastí péče a jejich finančního zvýhodnění zástupci Asociace tvrdí, že například za péči o nekomplikovaného pacienta s vysokým krevním tlakem dostane nemocnice, která má specializované centrum, dvojnásobnou částku.
„Materiál, léky a energie ale platíme za stejné ceny jako fakultní nemocnice,“ řekl ředitel Oblastní nemocnice Kolín Petr Chudomel.
Náklady na zaměstnance podle něj tvoří 60 procent nákladů nemocnic. Menší nemocnice musí v odměnách konkurovat fakultním, aby si personál udržely.
Důvody vyšších úhrad za stejnou zdravotní péči z pojištění ve prospěch velkých fakultních nemocnic vysvětlila loni na podzim na tiskové konferenci Asociace nemocnic ČR Helena Rögnerová, ředitelka Institutu klinické a experimentální medicíny [IKEM] a vrchní ředitelka sekce pro ekonomiku a zdravotní pojištění na MZ ČR.
Pro příklad uvedla, že porod v malé nemocnici nemůže být hrazen stejnou sazbou jako ve velké fakultní nemocnici jako třeba v Motole. To proto, že zázemí takové nemocnice je úplně jiné. Zmínila další specializovaná přidružená pracoviště. Jako jsou neonatologie, dětská kardiochirurgie a další.
„A ta matka, když se něco stane, má úplně jinou šanci se s tím vypořádat než v nějaké jednoduché nemocnici,“ vysvětlila důvody pro odlišné úhrady za výkony ve velkých a malých nemocnicích.
Stejně tak je podle ní třeba zohledňovat počty daných výkonů, například porodů.
„Je těžké říci, že to má být na korunu stejné. Ale ten trend je sbližovací,“ řekla s tím, že sazby za zdravotní výkony v nemocnicích se postupně sbližují.
Podle ní se tedy rozdíly v úhradách neprohlubují, ale naopak odbourávají.
„A je otázkou, jak stejné ty sazby mohou být,“ dodala.
AČMN ale má své argumenty
AČMN pokračování současné praxe ale odmítá. Upozorňuje na to, že se výrazně liší základní sazba, od které zdravotní pojišťovny úhradu v jednotlivých nemocnicích odvozují. Některé ji mají stanovenu kolem 50 000 korun, jiné více než 100 000 korun.
Podle poslance Jiřího Maška [ANO], který je náměstkem hejtmana Královéhradeckého kraje pro zdravotnictví, kraje na provozy svých nemocnic každoročně doplácejí vysoké částky, které navíc rok od roku rostou. Což je další z dopadů toho, jak v Česku aktuálně vypadá dohodovací řízení a jakou roli hraje úhradová vyhláška z dílny ministerstva zdravotnictví. Nynější praxi přitom nekritizují jenom nemocnice, ale i další segmenty zdravotní péče.
„Královéhradecký kraj svým nemocnicím ročně přispívá 150 až 200 milionů korun,“ uvedl Mašek.
Spadá pod něj pět nemocnic, a sice v Náchodě, Trutnově, Jičíně, Dvoře Králové nad Labem a Rychnově nad Kněžnou.
V podobné situaci je ale většina městských, krajských i soukromých nemocnic. Většinu z nich sdružuje Asociace českých a moravských nemocnic, která vznikla v roce 1991 pod názvem Asociace nemocnic středního a malého typu ČR. Od roku 1995 funguje pod současným názvem jako zájmové sdružení 125 nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. Zastupuje nemocnice krajů, měst a soukromé nemocnice.
–ČTK/VRN–
Vážení,
je mi sedmdesát roků. Dost toho pamatuji. Je zajimavé z hlediska práva učinit podání k Ústavnímu soudu. Napadnout úhradovou vyhlášku. Nesmíte mít žádná očekávání od vládních podržtašek z Brna. Vím ze zkušeností, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Uvedený brněnský sbor se předvedl nám důchodcům už dávno. Prvním výrokem jejich předsedy. Předvedl jak se okrádá za bílého dne. Porušuje zákon, ohýbá výklad. Ten sbor soudců je mi dnes k smíchu. Necítím k nim potřebu mít úctu. Nečekám od něho spravedlnost. Hezký den.