Odnošení dítěte náhradní matkou upraví zákony i v Česku. Tím se stane převzetí dítěte po porodu náhradní matkou zamýšlenými rodiči právně vymahatelné. Nyní platí, že matkou dítěte je vždy žena, která ho porodila. Což ale přináší nejistoty.
I přesto, že neplodná či nemocná žena či její partner darují své zárodečné buňky, tedy vajíčko nebo spermii, k oplození ženy, která jim slíbí dítě odnosit, porodit a předat k osvojení, k tomu nemusí vždycky dojít. V praxi se například děje, že se náhradní matka rozhodne si dítě po porodu nechat a takzvaně zamýšleným rodičům ho k adopci nepředá. Ale děje se i to, že zamýšlení rodiče, tedy dárci buněk, novorozence odmítnou. Například kvůli zdravotnímu postižení. A jelikož český právní řád náhradní mateřství nezná, potíže jsou na světě.
„Náhradní mateřství u nás je povolené, není nezákonné, ale prostě není nijak specificky upravené,“ vyjasnila na konferenci 1. LF UK a FN Bulovka s názvem „Rodíme se“ právnička Aneta Redlichová z Ministerstva spravedlnosti [MS ČR].
Jinak řečeno, v Česku není žádné ustanovení, žádná norma, která by náhradní mateřství, tedy odnošení dítěte náhradní matkou, upravovala. Což podle Redlichové ale přináší do praxe hodně problémů. A to jak náhradním matkám, zamýšleným rodičům, dítěti, tak i zdravotnickým zařízením, která o ně pečují.
„Jediné co máme, je zavedená praxe, že k tomu [náhradnímu mateřství] musí být zdravotní důvody,“ dodala odbornice na právo.
Náhradní mateřství u nás zcela vylučují například profesní či estetické důvody, které k odnošení a porození dítěte jinou ženou často vedou světové celebrity v zahraničí. V Česku dále pak vždy platí, že právní stránka náhradního mateřství se odvíjí od určení rodičovství.
„Převod rodičovství se děje po narození dítěte prostřednictvím osvojení,“ vysvětlila Redlichová, když popisovala, jak dnes získají zamýšlení rodiče dítě od náhradní matky do péče, a znovu zdůraznila: „To ale přináší velké nejistoty pro obě strany.“
Náhradní mateřství se netýká homosexuálů
Další navazující problém je vymahatelnost uzavřené dohody o poskytnutí náhradního mateřství. V ní se například upravuje úhrada nákladů spojených s těhotenstvím, porodem a poporodní péčí, ušlý výdělek.
„Ta dohoda není právně vymahatelná,“ upozornila Redlichová s tím, že důvodem je právě absence úpravy institutu náhradního mateřství v českých zákonech.
I náhradní mateřství se v Česku zřejmě ale brzy dostane do zákona, který nastaví jasnější mantinely pro jeho využití v praxi. Na ministerstvu spravedlnosti totiž vznikají zákonné návrhy upravující tento institut. Jim předcházelo vytvoření analýzy náhradního mateřství resortem spravedlnosti ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Analýzu loni v srpnu schválila vláda.
„Návrh stanovuje požadavky na zamýšlené rodiče,“ řekla k právnímu ukotvení náhradního mateřství Redlichová s tím, že úprava z náhradního mateřství vylučuje homosexuální páry.
„Na páry stejného pohlaví to nebude zatím dopadat. Tady šlo o politické zadání,“ uvedla.
Další z navrhovaných podmínek je, že alespoň jeden ze zamýšlených rodičů musí mít trvalé bydliště v České republice. To proto, aby se v Česku nerozvinul tento druh zdravotní turistiky ze zemí, kde je zakázané nebo nákladné.
„A důvodem musí být vždy zdravotní indikace na straně matky,“ zdůraznila Redlichová.
To znamená, že zamýšlená matka, které odnosí dítě náhradní žena, nemůže z prokazatelných zdravotních důvodů odnosit a porodit dítě sama. Třeba kvůli absenci dělohy, nemoci, jako je diabetes 1. typu, roztroušená skleróza nebo opakované těhotenské ztráty.
Omezení věku náhradní matky
V legislativním návrhu je i omezení věku náhradní matky na 18-40 let. Výjimka stanoví, že pokud půjde o matku jednoho ze zamýšlených rodičů, pak je horní limit věku 49 let. I náhradní matka musí mít trvalý pobyt v České republice.
Zvažovanou zákonnou podmínku pro náhradní matku je, že za sebou má alespoň jedno těhotenství ukončené porodem a alespoň jedno žijící dítě. Takové opatření zdůvodňuje Redlichová tím, že se tak snižuje touha náhradní matky si dítě po porodu ponechat.
„A každá žena se může stát náhradní matkou maximálně dvakrát,“ upozornila na další omezení.
Přičemž oplozené embryo musí být tvořeno alespoň jednou buňkou zamýšleného rodiče. Zákon rovněž počítá se zachováním práva náhradní matky na interrupci, umělé přerušení těhotenství. K provedení náhradního mateřství bude podle Redlichové zapotřebí i povolení soudu. To ještě před oplozením náhradní matky. O platnosti takového rozhodnutí se podle ní vedou diskuze, zvažuje se doba platnosti na jeden nebo dva roky, uvedla.
O pohlaví dítěte „rozhoduje“ výhradně muž, říká prof. Trávník
Zákon pomýšlí i na dávky nemocenského pojištění týkající se těhotných, žen po porodu a těch, co pečují o malé děti. Podle stávajícího návrhu se peněžitá pomoc v mateřství rozdělí mezi obě ženy – náhradní a zamýšlenou matku. Přičemž náhradní matka bude mít mateřskou dovolenou 14 dnů a jeden ze zamýšlených rodičů ji bude čerpat po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte do péče.
Zákon stejně jako dnes vyloučí komercializaci náhradního mateřství a mimořádné odměny a zisky z něj. Počítat se bude stejně jako nyní například s kompenzací přiměřených výdajů spojených s těhotenstvím, porodem a ušlého výdělku z práce ve prospěch náhradní matky.
Zákonnou úpravu náhradního mateřství vítají i lékaři
Se zakotvením náhradního mateřství do zákona souhlasí i lékaři z oboru asistované reprodukce. Právě ti pečují o neplodné páry a řeší s nimi i možnosti náhradního mateřství. Podle gynekoložky a specialistky na asistovanou reprodukci Radky Jarošové již před několika lety stanovila Sekce asistované reprodukce ČGPS JEP několik doporučení pro zahájení cyklu náhradního mateřství, včetně podmínek na náhradní matku. Nicméně legislativa dá náhradnímu mateřství i podle ní jasné mantinely.
Zátěž těhotenství zhoršuje vyšší věk žen i civilizační choroby
Mezi již nyní v praxi uplatňovaná pravidla podle doktorky Jarošové patří například to, že embryo vždy podléhá genetickému testování. Anebo, že jedna ze zárodečných buněk musí vždy pocházet od jednoho ze zamýšlených rodičů.
„Další podmínkou je, že budeme dávat jen jedno embryo, kdy je nižší riziko komplikací,“ říká doktorka Jarošová.
Náhradní matka i zamýšlení rodiče na reprodukční kliniku i dnes doručují doporučení od praktického lékaře a gynekologa. A podstupují psychologické testy.
„To proto, aby náhradní matka nelhala o svém zdravotním stavu,“ vysvětluje důvody s tím, že v minulosti se jí v praxi stal případ, kdy náhradní matka zapřela epilepsii, dítě při záchvatu vážně poškodila a byl z toho vleklý soudní spor.
Za optimální dnes lékaři považují, když není náhradní matka vdaná a má již dítě nebo děti.
Veronika Táchová
