Za první tři čtvrtletí roku 2024 se v Česku narodilo 64,2 tisíce dětí. Meziročně je to o osm procent méně. Loni se za prvních devět měsíců narodilo meziročně skoro o šest tisíc dětí méně. Data o porodnosti zveřejnil Český statistický úřad [ČSÚ].
Podobný trend vykázalo i první pololetí roku 2024. Za jeho prvních šest měsíců se v Česku živě narodilo 41 574 dětí. To bylo v meziročním srovnání o 4 503 dětí méně. Meziročně šlo o 10% celkový pokles. V podobném tempu klesaly počty nově narozených i v předchozích letech. Přitom ještě například v roce 2019 nebo 2021 se v Česku narodilo až 115 tisíc dětí.
Ve třetím čtvrtletí roku 2024 se podle dat ČSÚ opět nejvýrazněji snížil počet narozených dětí ženám ve věkové skupině 25 až 29 let. A to jak absolutně [-2,6 tisíce], tak relativně [-13 %]. Ve druhém kvartále činil pokles v této věkové skupině 15 procent [-1,9 tisíce].
Zátěž těhotenství zhoršuje vyšší věk žen i civilizační choroby
U žen ve věkových skupinách 20 až 24 let / 30 až 34 let / 35 až 39 let poklesl ve třetím čtvrtletí 2024 počet narozených dětí o šest až devět procent. Jako vhodný reprodukční věk ženy udávají lékaři období kolem 25. roku, s přibývajícími léty šance na zdárné oplodnění a těhotenství pomalu klesají.
Avšak z dat ČSÚ dlouhodobě vyplývá, že se v Česku stejně jako v ostatních vyspělých zemích zvyšuje průměrný věk ženy při narození prvního dítěte. Pohybuje se kolem 28 let a stále se zvyšuje. S neplodností se u nás potýká přibližně 20 procent párů.
Světová zdravotnická organizace [WHO] o neplodnosti hovoří jako o stavu, kdy po roce nechráněného pohlavního styku, jež probíhá alespoň dvakrát týdně, nedojde k otěhotnění.
Počty zemřelých jsou vyšší než počty nově narozených
Oproti prvním třem čtvrtletím roku 2023 bylo ve stejném období roku 2024 výrazně méně živě narozených dětí [64,2 tisíce], zatímco počty zemřelých [82,6 tisíce] v podstatě stagnovaly.
Živě narození, čtvrtletní data 2019 až 2024
[Zdroj: ČSÚ]
Mezi 1. lednem až 30. zářím roku 2024 se tím snížil počet obyvatel Česka o 3,3 tisíce. Nad kladným přírůstkem obyvatel vlivem zahraniční migrace [15 tisíc] převážila právě ztráta obyvatel přirozenou měnou.
Loni od ledna do září došlo v každém měsíci k převaze zemřelých obyvatel nad živě narozenými. Populace České republiky tak touto přirozenou měnou své obyvatele soustavně ztrácela.
„V úhrnu za tři čtvrtě roku šlo o úbytek v rekordní výši 18,3 tisíce obyvatel,“ doplnila údaj Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Pohyb obyvatel: 1. až 3 čtvrtletí / 2019 až 2024
[Zdroj: ČSÚ]
Jediným místem v Česku, kde nedošlo loni ve třetím čtvrtletí k úbytku obyvatel, byla Praha. Všechny ostatní okresy hlásí pokles. Za přírůstkem v metropoli stálo zejména stěhování, ale částečně i fakt, že se v Praze narodilo více osob, než jich zemřelo. Praha oproti ostatním krajům za toto období vykázala takzvaný přirozený přírůstek. To znamená, že počet narozených převýšil počet zemřelých. V metropoli za první tři čtvrtletí roku 2024 přibylo bezmála 7 400 obyvatel.
Průměrný věk zemřelých v Česku
Zemřelých bylo v 1. – 3. čtvrtletí roku 2024 celkem 82,6 tisíce. Oproti stejnému období roku 2023 je to o 0,3 tisíce méně. Zatímco loni v prvních dvou čtvrtletích počet zemřelých meziročně klesl, ve třetím čtvrtletí tomu bylo naopak. Nejvíce mužů zemřelo ve věku 75 až 79 let a žen ve věku 80 až 84 let.
Zemřelí: čtvrtletní data / 2019 až 2024
[Zdroj: ČSÚ]
Statistiky o úmrtnosti obyvatel Česka dlouhodobě ukazují, že za zhruba 30 procenty úmrtí stojí onemocnění srdce, nejčastěji ischemické choroby. Ty podle ČSÚ stojí za polovinou z celkového počtu úmrtí v kategorii nemocí srdce. Další častou příčinou úmrtí jsou cévní nemoci mozku. Mozkové příhody se rovněž umisťují na předních příčkách.
–RED–
