Slovenské zdravotnictví je v krizi. České se jí blíží, říká poslankyně Mádlová

0
547
zdravotnictvi
PhDr. Ivana Mádlová, Ph.D., MBA / Foto: Archiv Ivany Mádlové

Členka sněmovního Výboru pro zdravotnictví Ivana Mádlová z hnutí ANO říká, že aktuální situace ve slovenském zdravotnictví je kritická. Dobře si podle ní ale nevede ani české zdravotnictví. A ministr Válek podle ní umí jen dobře opisovat.

Slovensko opět zažívá krizi ve zdravotnictví. Chystaným zákonem tamější vláda nutí pod hrozbou vězení protestující lékaře proti výši platů k tomu, aby pracovali v nemocnicích, přestože podali výpověď. Jde skutečně o krizi?

Já bych tu situaci rozhodně označila za kritickou, za krizi. Je velmi nešťastné, když to dojde tak daleko, že tato krize dopadá i na pacienty, kteří potřebují akutně péči. Nicméně, jestliže vláda provedla škrty ve slíbeném růstu platů, mohla očekávat reakci nejvyšší intenzity. Současnou situaci považuji za vrchol ledovce. Strukturální problém má zřejmě celé slovenské zdravotnictví.

Nějakého nového Rudolfa Zajace na Slovensku nevidím

To ostatně potvrzují i data OECD nebo průzkum HealthCare Institute mezi slovenskými řediteli nemocnic z listopadu 2023. Z nich vyplývá, že slovenské zdravotnictví je podle všeho dlouhodobě podfinancované. A to se pak odráží na vnímání kvality péče ze strany veřejnosti. Spokojenost s poskytovanou péčí je na Slovensku pod průměrem OECD.

Je připravovaný zákon vlády premiéra Roberta Fica [SMER – sociálna demokracia] skutečně efektivní řešení? 

Já ten návrh považuji za nešťastný. Rozhodně bych pro takový návrh nehlasovala.

Proč?

Protože kriminalizovat kohokoli za to, že není spokojen se svými pracovními podmínkami jednoduše nelze. Navíc k výkonu povolání zdravotníka musíte mít čistý trestní rejstřík a odsouzením by tak lékař i sestra nemohli vykonávat svoje povolání.

Na druhou stranu slovenští lékaři již přidáno dostali

Ano, slovenská vláda ale je i pod extrémním tlakem a v listopadu už slovenský parlament pod tlakem lékařů částečně ze škrtů ustoupil. Ministr zdravotnictví tvrdí, že na dialog musí být dva, z čehož usuzuji, že ho konstruktivně povede. Veřejnost navíc zajímá především zajištění zdravotní péče, na což musí vláda reagovat.

Lékaři na Slovensku dosáhli svého. Zvýší jim platy

To, že návrh slovenské vlády napětí ale zhorší, je jasné. Já si především přeji, aby ten zákon nebylo třeba použít. Aby vláda našla se zdravotníky kompromis, který bude řešit zajištění zdravotní péče i optimální pracovní podmínky. Bude-li v krajním případě zákon použit, tak se obávám jeho dopadů na společnost.

Zákon o odměňování zdravotníků v Česku

Nemůže v krajním případě nastat obdobná situace také v ČR? Mám na mysli loňské protesty, výpovědi z přesčasů, platy sester a nižšího personálu?

Vyloučit se nedá nic. K dohodě o výši platů i zákonu o platu pro zdravotníky mezi ministrem Vlastimilem Válkem [TOP 09] a odbory nedošlo. Lékaři i takzvaní nelékaři v čele se sestrami ale jsou pro zajištění adekvátní péče klíčoví. Proto nás musí rozhodně zajímat jejich pracovní a platové podmínky, firemní kultura i kariérní management. Zmíním dva příklady.

Plus 1 400 Kč považují zdravotnické odbory za výsměch. Protesty plánují

Mladí lékaři jsou v nemocnicích pod velkým tlakem. Čelí velkému vytížení, ale za neadekvátní platy, které nedosahují ani průměrné mzdy. Z rozhovorů s nimi vím, že mnozí nedosáhnou na hypotéku v takové výši, aby si pořídili vlastní bydlení. Druhý příklad se týká všeobecných a dětských sester, které tvoří největší profesní skupinu ve zdravotnictví. Ani v tomto případě nedošlo k dohodě o platech. Sestry si přivydělávají při svém hlavním pracovním poměru.

Ministr Válek předložil odborům v posledních měsících tři varianty návrhu zákona na odměňování zdravotníků. Třetí návrh odbory odmítly. Je navrhovaná kompenzace zdravotníků z vašeho pohledu v rámci těchto návrhů dostatečná?

Rozhodně není. Pan ministr se podle informací od České lékařské komory jednáním měsíce vyhýbal. Tančil kolem toho jako nad propastí a dnes je situace taková, že v parlamentu ten návrh není. Jednání po nedohodě s odbory ukončil. Ta kompenzace dostatečná není, pokud mladý lékař nedosáhne ani na průměrnou mzdu a sestry si musí přivydělávat.

Průměrný plat praktika je 98 300 korun, mzda 58 700 korun

Současný stav účtu veřejného zdravotního pojištění nějaké větší kompenzace neumožňuje. Proč? Protože pan ministr si nechal na začátku svého období sebrat 14 miliard korun. Pak přišel s nějakou valorizací, která tomu systému skutečně nepomohla. A dnes jsme v situaci, že tam ty peníze chybí. Vždycky musíte hledat nějaký kompromis, ale ministr Válek dnes nemá peníze na to, aby ten kompromis hledal. Vzkaz českému zdravotnictví je asi takový, že my sice máme peníze na elitní stíhačky, na rekordní armádní výdaje nebo tanky Leopard, které má pan ministr tak rád, ale už nemáme na důstojné platy především pro mladé lékaře a nelékaře.

Problémy v českém zdravotnictví

Jaké neřešené hlavní problémy trápí české zdravotnictví?

Největší problémy našeho zdravotnictví vyplývají jak z vývoje populační křivky, tak z nárůstu chronických nebo onkologických onemocnění. To na jedné straně klade velké nároky na poskytování zdravotní péče, ale zároveň dochází k přirozenému stárnutí zdravotníků. Což může způsobit našemu zdravotnictví kritické problémy. Za 10 až 15 let odejde do důchodu 30 000 sester. A to se mi zdá, že zatím ministerstvo zdravotnictví ignoruje. Dopady vidíme už dnes v nedostatku praktických a dětských lékařů.

Přidání praktikům je zrada pacientů, říká Edita Müllerová z Revma Ligy

U dětí zase sledujeme významný rozvoj psychických onemocnění, přičemž trpíme nedostatkem dětských psychologů i psychiatrů. Toto všechno vyvolá další tlak na náš systém zdravotní péče, který to, pokud nezačneme realizovat důležité změny, nemusí ustát. Za další problémy bych označila dlouhé čekací lhůty na konkrétní vyšetření nebo zákroky, jako je magnetická rezonance nebo výměna kolenního kloubu. Velkou výzvou zůstává zavádění telemedicíny, umělé inteligence a elektronizace zdravotnictví.

Jedním z problémů je i stárnutí lékařů. Průměrný věk praktického lékaře pro dospělé například v Praze je 54 let. Lze toto v dohledné době změnit k lepšímu?

Tento problém kopíruje populační křivku. Nastupující generace má také řadu možností ve formě zahraničního angažmá, chtějí work-life balance, skloubit pracovní a osobní život. Jak jsem již říkala, demografická křivka bude mít v budoucnu negativní dopad na počet uchazečů o zdravotnická povolání. Tomu musí vlády věnovat zvýšenou pozornost. Je třeba využít silných populačních ročníků a přijmout více studentů.

Lékařům ve specializačním vzdělávání se zúží povinné praxe napříč obory

To se podařilo vládním programem přijatým v roce 2018. Vláda tehdy vyčlenila necelých sedm miliard korun na navýšení kapacit pro studenty medicíny. To již nese ovoce. Stejný vládní program potřebujeme pro sestry. V regionech, kde je nedostupná primární péče, je jednou z možností zapojit více sestry. Připravit je ve spolupráci s praktiky v novém magisterském programu pro práci v primární péči, v ordinaci praktického lékaře. Sestry by pomáhaly například s kontrolami u chronických onemocnění, indikují určitá vyšetření, mají na starosti očkování, provádějí určitá vyšetření apod. V zahraničí se osvědčují.

Poplatky ve zdravotnictví

Stále se připomíná možné zavedení poplatků ve zdravotnictví, které kdysi zavedla vláda Mirka Topolánka [ODS]. Vyřešily by částečně nedostatek peněz ve zdravotnictví?

Regulační poplatky tehdejšího ministra Tomáše Julínka [ODS] řešením financování zdravotnictví nebyly a nejsou. Zaznamenala jsem diskusi nad zvýšením poplatků na pohotovosti z důvodu nezanedbatelného zneužívání. To je jiný druh poplatku. Nejdříve ale musíme dobře nastavit fungování pohotovostí a urgentních příjmů a s tím související zajištění primární péče.

SZP ČR: Zdravotnictví se musí změnit. Stárnutí populace nezvládne

Při negativní demografické křivce se zaměřme na hledání zdrojů formou zvýšení efektivity, využívání telemedicíny i umělé inteligence. Podporujme prevenci, která šetří nejen lidské životy, ale i peníze. Zapojit bychom také mohli více pacientské organizace, ale i soukromé subjekty a spolupracovat s nimi na zefektivnění naší zdravotní péče. Já se nedomnívám, že jsou výdaje našeho zdravotního systému vždy vynakládány efektivně.

Připsala byste k dobru ministru Válkovi vůbec nějaké pozitivní kroky?

Budu trochu jízlivá a řeknu, že oceňuji, jak umí pan ministr opisovat. Můžete se přesvědčit o tom, že jsem do systému Poslanecké sněmovny nahrála návrh novely zákona č. 96/2004, který má umožnit studentům ošetřovatelství a záchranářství na vysokých školách pracovat po 4 nebo 5 semestrech v případě záchranářů jako praktická sestra. Ten návrh pomůže nemocnicím i studentům. Pan ministr ho opsal a předložil do Sněmovny na podzim letošního roku. Jsem ráda, že tento zákon projde. Jinak je to asi rozšíření preskripce léků pro praktické lékaře nebo to, že konečně umožňuje posun transplantačního zákona, který připravila paní poslankyně Věra Adámková [ANO].

Zůstaňme u ministra Válka, za co byste ho naopak zkritizovala?

Kritiku by sklidil za mnoho věcí, respektive především za to, že promarnil příležitosti měnit zdravotnictví k lepšímu. Pro sestry neudělal vůbec nic, vzdělávání lékařů je dvojkolejné, administrativně složité a chaotické, nepřipravil klíčovou reformu psychiatrické péče, nechal systému veřejného zdravotního pojištění sebrat 14 miliard korun. Mají v parlamentu stabilní většinu, ale diskuse nad potřebnou reformou našeho zdravotnictví ani neotevřel. Bohužel.

Recept na úspěch českého zdravotnictví i pacienta

Kdybyste byla ministryní zdravotnictví, kam byste chtěla dostat české zdravotnictví, dejme tomu, za deset let?

České zdravotnictví za deset let musí mít konečně prst na tepu doby. Zdravotnictví vidím jako zdravý fungující organismus. Dobře provázaný systém od primární péče po dlouhodobou péči. Moje vize jako zdravotníka i pacienta je, aby bylo předvídatelně nastavené dlouhodobé financování zdravotní péče. Už jsem řekla, že je třeba modernizovat vzdělávání a změnit kompetence sester tak, aby v kritických regionech mohly poskytovat primární péči.

A další kroky?

Chci systém, kde spolupráce odborníků na všech úrovních péče zajistí pacientovi hladkou cestu naším zdravotnickým systémem. Každý pacient bude mít svoji elektronickou kartu, kde bude mít pohromadě vše, co se týká jeho zdravotního stavu. Ubyde administrativní zátěž. Zdravotníci budou mít nastavené pracovní podmínky tak, aby mohli dobře skloubit osobní a pracovní život. Pojišťovny musí posílit systém bonifikace těch, kteří se prevence pravidelně účastní.

Dvě zdravotní pojišťovny se potápí. Už to potvrdil i ministr Válek

Aby toto vše za těch deset let fungovalo, měla by se co nejdříve zahájit otevřená platforma s odborníky, pacienty, veřejností a politiky o podobě budoucího českého zdravotnictví. Reformy naše zdravotnictví nutně potřebuje. Není totiž možné, aby se dobře nastavené změny měnily pouze z politických důvodů. To by zdravotnictví, a zejména našim pacientům velmi uškodilo.

Petr Duchoslav

PhDr. Ivana Mádlová, Ph.D., MBA: Česká politička, zdravotní sestra, ale i vysokoškolská pedagožka a od roku 2021 poslankyně za Plzeňský kraj a hnutí ANO. V minulosti pracovala jako zdravotní sestra ve Fakultní nemocnici Plzeň nebo jako ředitelka pražského centra Alzheimer Home Modřany. V politice se specializuje na problematiku zdravotnictví, veřejnou správu a regionální rozvoj. Ivana Mádlová je místopředsedkyně Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny PČR a členkou Výboru pro zdravotnictví PČR.

 

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here