Novým motorem farma průmyslu se stávají léky na hubnutí. Jsou to diabetes, obezita a nadváha, jež pohání expanzi těchto léků. Akcelerují je natolik, že tyto prostředky dohání v tržbách i léky na onkologická a imunologická onemocnění.
Vyplývá to z analýzy společnosti Allianz Trade. Stejně jako to, že letošní prodeje léků na hubnutí a cukrovku dosáhly meziroční nárůst o 92 procent. Z analýzy Allianz Trade dále vyplývá, že boom léků na hubnutí by mohl v následující dekádě přinést celosvětově úspory ve zdravotních systémech ve výši 3,3 bilionu eur [cca 83 bil. Kč].
„Spouštěč této změny nastal po úspěšném vývoji agonistů receptoru GLP-1, kteří dokáží potlačit chuť k jídlu a zároveň snížit hladinu cukru v krvi,“ říká analytik české pobočky Allianz Trade Jan Tůma.
Tržby GLP-1 bestsellerů Semaglutidu a Tirzepatidu podle něj vzrostly ze 4,5 miliardy eur [cca 113 mld. Kč] v roce 2021 na 21,2 miliardy eur [cca 530 mld. Kč.] v roce 2023. Rychlý růst tržeb dobře dokumentuje graf vpravo, který ukazuje rozdělení celosvětových tržeb v roce 2023 ve farma sektoru [Zdroj: Bloomberg a Allianz Trade].
„Letošní prodeje GLP-1 léků jsou na rychlém vzestupu a dosahují meziroční nárůst o 92 procenta. Zejména u přípravku Ozempic se očekává, že v roce 2024 bude celosvětově druhým nejprodávanějším lékem s tržbami v přepočtu za 425 miliard korun,“ říká Tůma.
Význam léků na hubnutí
Podle analýzy mezinárodní pojišťovny se léky na hubnutí nejspíš stanou klíčovým faktorem pro celosvětový zdravotnický systém. A důvod je nasnadě. Tím je prostupující obezita a nadváha ve vyspělých zemích. Analytici Allianz mají za to, že tyto léky by mohly zdravotním systémům po celém světě přinést úspory v přepočtu za 80 bilionů korun.
V USA diskutují veřejnou úhradu léků na hubnutí. Čeká se na Trumpa
A to přesto, že společným znakem zmiňovaných léčivých přípravků je, že po jejich vysazení se pacienti rychle dostávají na svou původní hmotnost. Zhubnutí je tedy dočasné a podmiňuje ho právě užívání těchto léků.
„Na druhé straně ale obezita postihuje 884 milionů dospělých na celém světě. To je 16 procent světové dospělé populace v roce 2022, oproti sedmi procentům ještě v roce 1990. A to značí více cukrovky a srdečních onemocnění,“ vysvětluje Tůma.
Veřejné zdravotnictví v USA povede Robert F. Kennedy, rozhodl Trump
Podle něj tyto zdravotní potíže ročně vyvolají přímé náklady ve výši 698 miliard eur [cca 17,5 bil. Kč]. To je 7,8 procenta všech celosvětových výdajů na zdravotnictví. Další ekonomické ztráty přináší vyřazení pacientů z práce.
Roční prodeje léčivých přípravků s GLP-1 a potenciální růst, v mil. eur
[Zdroj: Bloomberg a Allianz Trade]
„Rozšířené užívání léků GLP-1 by mohlo ušetřit 2 bilionu eur [cca 50 bil. Kč] na zdravotních nákladech v příštím desetiletí, pokud se míra obezity ustálí. Anebo 3,3 bilionu eur [cca 83 bil. Kč], pokud poklesne na úroveň roku 2010,“ vyčísluje Tůma.
Doplňuje, že největším adeptem na úspory jsou Spojené státy, kde žije vůbec nejvíc lidí s obezitou a nadváhou v přepočtu na obyvatele. Tam by podle jeho názoru nové léky mohly přinést úsporu v přepočtu 45 bilionu korun [1,8 bil euro].
„V USA, kde i nadále pozorujeme nejvyšší míry obezity, by tyto úspory mohly dosáhnout až 1,8 bilionu eur,“ potvrzuje analytik.
Trhu kraluje společnost Novo Nordisk a Eli Lilly
K výsadním výrobcům léků na cukrovku, případně hubnutí, patří především dánská společnost Novo Nordisk a americká firma Eli Lilly. Novo Nordisk patří z hlediska tržní kapitalizace k nejhodnotnějším evropským firmám. Oba výrobci vykazují růst tržeb, a tak i růst ceny jejich akcií.
Vývoj cen akcií společností ve farmaceutickém průmyslu
[Zdroj: Bloomberg, Allianz Trade]
„Výrobci těchto přípravků by měly podle prognóz v roce 2024 zaznamenat růst tržeb o 24 procent a 33 procent,“ tvrdí Tůma.
Podle něj už tento odhad vyvolává očekávání, že trh s GLP-1 by se mohl do roku 2030 dostat až na 92 miliard eur [cca 2,3 bil. Kč]. Jedničkou na trhu, jak dodává, nejspíš zůstane dánská Novo Nordisk, ale posílí i pozice americké Eli Lilly, která se díky tomu stane silnější vůči sedmi největším světovým farmaceutickým firmám.
Novo Nordisk investuje do výroby doma v přepočtu 200 mld. Kč
Tůma připomíná význam Novo Nordisku, celého farmaceutického průmyslu, pro dánskou ekonomiku. Příspěvek společnosti k růstu reálného hrubého domácího produktu [HDP] Dánska se v roce 2022 zvýšil o 90 procent a v roce 2023 o 50 procent.
Vedlejší účinky léků na hubnutí nejen na pacienty
Analýza Allianz Trade ale zmiňuje i rizika spojená s užíváním léků na hubnutí. Jsou to například vedlejší účinky, které brání tomu, aby je vybraní pacienti užívali dlouhodobě. Mezi ně patří nevolnosti, průjmy a jiné.
Do situace promlouvají i poměry na trhu a nově chystaná legislativa. To platí zejména pro Evropu, která uvažuje o zkrácení patentové ochrany u léků.
„Ano, rozhořívá se konkurenční boj s vypršením patentů. A mohou se objevit generické alternativy, zejména u semaglutidu v Číně, a to už v roce 2026. Napodobeniny již nyní ukusují z tržních podílů a ohrožují ceny a ziskovost zavedených hráčů. Pro udržení se v nabídce budou muset společnosti reagovat snížením cen,“ vysvětluje Tůma.
Rovněž připouští, že nárůst obliby léků na hubnutí jistě dopadne na jiná odvětví. Platí to podle něj pro potravinářský průmysl. Odvolává se na analýzu své firmy, která uvádí, že do roku 2030 se očekává téměř 15 milionů uživatelů, kteří budou pravděpodobně potlačovat chuť na vysoce kalorické a zpracované potraviny pomocí léků. Tento posun v chuti k jídlu by mohl jen v USA do roku 2035 snížit velikost trhu s potravinami o 40 miliard dolarů [cca 953 mld. Kč]. Přičemž trend nejvíce podle Tůmy pocítí právě americké obchody s rychlým občerstvením a cukrovinkami.
–DNA–
