Na dotace pro sociální služby půjde příští rok 27,8 miliardy korun

0
123
dotace
Foto: Freepik.com

Sociálním službám vyplatí Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] v roce 2025 na dotacích 27,8 miliardy korun. Letos i loni šlo o částku 26,4 miliardy. Podle MPSV dotace pokryjí 40 procent nákladů poskytovatelů sociálních služeb.

Většina vyhrazených peněz ze státního rozpočtu pro sociální služby půjde jako každý rok do kategorie A sítě sociálních služeb. Jde o podporu, kterou resort vyplácí krajům. Ty ji následně přerozdělují sociálním zařízením v jejich spádovém regionu. Touto cestou krajům rozdělí MPSV na dotacích v příštím roce celkem 26,007 miliardy korun.

Zbylých 1,8 miliardy korun dostanou takzvané nadregionální služby. Jde o takzvanou kategorii B sociálních služeb. Mezi ně patří například krizové linky, sociální a právní poradenství a sociální rehabilitace.

„Celková dotace od MPSV bude v roce 2025 opět vyšší než letos. Je to trend, který se nám daří udržet. Sociální služby však nejsou odkázány jen na tento zdroj financování,“ uvedl k dotacím pro sociální služby ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].

Státní dotace pro sociální služby v roce 2025

[Zdroj: MPSV]

I když v tiskové zprávě uvádí jeho resort, že na financování sociálních služeb vydá MPSV ze státních prostředků v roce 2025 „rekordních 28,5 miliardy korun“, ve skutečnosti ale půjde o částku o něco nižší. Zmiňovaná suma totiž zahrnuje i odhadovou podporu na opravu škod po povodních v odhadované částce 680 milionů korun. To znamená, že na dotace přímo pro provozy sociálních služeb vydá resort v příštím roce přesně 27,807 miliardy korun.

Služby si platí i sami klienti a je tu i příspěvek na péči

Podle ministra Jurečka prostředky vyplacené ze státního rozpočtu prostřednictvím MPSV pokryjí zhruba 40 procent celkových nákladů poskytovatelů sociálních služeb.

„Sociální služby však nejsou odkázány pouze na tento zdroj financování. Část příjmů pochází z plateb klientů, prostředků samospráv a z evropských fondů,“ vyjmenoval další zdroje financování sociálních služeb ministr.

Přičemž vyzdvihl především zvýšení příspěvku na péči ve 2., 3. a 4. stupni závislosti od letošního července. Dospělí ve 2. stupni závislosti dostávají 4 900 korun, ve 3. stupni 14 800 korun a ve 4. stupni 23 000 korun u lidí v pobytových zařízeních. Nezletilí s přiznaným 2. stupněm závislosti dostávají od letošního července 7 400 Kč, ve 3. stupni 16 100 Kč a ve 4. stupni závislosti pak 23 000 Kč, pokud pobývají v pobytovém zařízení.

Změny 1.7.: Příspěvek na péči, ceny a sociální služby i dohodáři

Stejně tak ministr Jurečka u financování sociálních služeb připomněl, že společně s příspěvkem na péči s výjimkou prvního stupně závislosti od července vzrostly cenové stropy u hodinově účtovaných sociálních služeb. To sice na jednu stranu značí vyšší výdaje pro jejich uživatele, na straně druhé, jak upozornil Jurečka, vyšší příjmy do rozpočtů poskytovatelů sociálních služeb.

Například hodinová sazba za zajištění úkonů péče se zvýšila o 10 korun z původních 155 korun na 165 korun. Pokud se pak služba osobě poskytuje v rozsahu vyšším než 80 hodin měsíčně dochází k navýšení ze 135 korun na 145 korun.

„Maximální celkový přínos tohoto navýšení pro systém sociálních služeb znamená 2,35 miliardy korun,“ vyčíslili zástupci resortu práce a sociálních věcí.

Dotace od státu i vyšší úhrady od klientů za stravu

Podle MPSV jsou tu ale i další peníze pro poskytovatele sociálních služeb. Mezi ně řadí loňské navýšení úhrad za stravu o 20 korun za poskytnutí celodenní stravy na 255 korun a za ubytování o 25 korun na 305 korun. To má rovněž pozitivní dopady podle MPSV na rozpočty sociálních služeb. Podle odhadu ministerstva činí přínos těchto změn dalších 1,135 miliardy korun za rok.

Nová sociálně zdravotní lůžka zaplatí pacienti, stát i pojišťovny

Další nikoli nevýznamnou položku v hospodaření poskytovatelů sociálních služeb zabírají dotace z evropských fondů, připomněl Jurečka. A nově se dle něj rozšířila i nabídka čerpání úhrad z veřejného zdravotního pojištění za poskytování zdravotních služeb v sociálním zařízení. Dalším podstatným zdrojem pro ně jsou příspěvky obcí a krajů, které jim na provozy rovněž přispívají nemalou částkou.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here