Na dnešním jednání [3.12.] Rady ministrů zdravotnictví EU v Bruselu chce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] projednat i změny u limitů EU pro národní investiční pobídky pro farmaceutické firmy.
Unijní regulace podle něj brání například i často zmiňované výrobě penicilinu na českém území. Pobídky státu k investicím do farmaceutické produkce přitom mají vrátit výrobu některých léků či látek nutných pro jejich výrobu na území EU. Jako problém se ale ukazují unijní limity pro národní investiční pobídky. Jde o výši přímé či nepřímé podpory, kterou může daný stát výrobci léčivého přípravku nebo některé z jeho komponent poskytnout. Příkladem je ministrem Válkem často zmiňované zahájení produkce penicilinu v Česku.
„U všech typů průmyslu je limitace pro národní podporu. A byť se jedná o částky relativně malé, řádově v desítkách milionů, tak je to podpora té vlastní výrobní linky z 90 procent. A to Komise odmítá povolit,“ řekl Válek, v čem je problém u znovuzahájení výroby nejpoužívanějšího antibiotika.
Penicilin se nemá v Česku vyrábět, ale balit, upřesnil ministr Válek
I proto chce v Bruselu projednat možnosti poskytování národních podpor pro farmaceutický průmysl. Zvlášť, když na zajištění lepší dostupnosti především generických léků, to je nejužívanějších přípravků, se zaměřuje v EU projednávaný takzvaný farmaceutický balíček. I ten má přinést změny do oblasti poskytování investičních pobídek pro farmaceutický průmysl tak, aby se přesunula část výroby na evropský kontinent.
„Evropská unie musí udělat maximum pro svoji konkurenceschopnost a soběstačnost v oblasti léčiv. K jejich zlepšení předložíme v rámci projednávání farmaceutického balíčku návrh k pobídkám pro farmaceutický průmysl, ve kterém zdůrazňujeme podporu výroby léčiv v Evropě,“ uvedl Válek.
Národní podpora a jaká je současná praxe
Aktuální stav je takový, že Evropská komise [EK] povoluje výjimky pro národní podporu, která přesáhne maximálně stanovených 30 procent z plánované investice. Ne vždy ji ale schválí, jak ukazuje příklad ministrem přislíbené výroby penicilinu v Česku. Jakkoli by šlo, jak uvedl, o národní podporu v řádu několika desítek milionů korun, EK ji neschválila. To přesto, že v jiných případech jdou na podporu soukromých firem v Česku i stovky milionů.
„Je to komplikovanější. Pokud se bavíme o přímých dotacích, skutečně jsme limitovaní maximální 30% výší státní podpory, a problém je, že pokud se jedná o výrobu některých kriticky důležitých léků, které jsou levné a negenerují vysoké zisky, i 30% podpora může být pro danou firmu nedostačující. Prostě se jí i za této podpory nevyplatí státní podporu využít a rozjet s ní na našem území výrobu daného léku,” říká pro Zdravé Zprávy výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.
V tomto případě podle jeho názoru nemá smysl srovnávat investiční pobídky v řádu stovek milionů korunu, které vláda poskytuje například výrobcům čipů a dalších technologií, u nichž jsou celkové investice podstatně vyšší a národní podpora pak skutečně – třeba i ve výši přes půl miliardy korun pro jednu firmu – může činit zmíněných maximálně 30 procent.
„Pan ministr Válek má do určité míry pravdu, když například v případě výroby penicilinu na našem území říká, že jejímu rozjetí brání podmínky povolené národní podpory. A je to proto, že ani maximální 30% podpora není motivující pro firmu, aby takovou výrobu rozjela,” vysvětluje.
Podle něj nyní v EU skutečně sílí tlak na to, aby se v případě farmaceutického průmyslu podmínky povolených limitů státní podpory upravily. Aby byly volnější a vycházely více vstříc farmaceutickým firmám.
„Na druhé straně i toto je třeba ale dobře zvážit, protože v praxi se může stát, že státní podporou deformujete unijní trh. A to třeba tím, že podpoříte jednu firmu u léku, který vyrábí více firem, a to může být výroba jak na území dané země, nebo třeba jiné unijní země. A příklad se závodem na výrobu penicilinu u nás je toho podle mě docela pěkným příkladem,” vysvětluje pro Zdravé Zprávy.
Správná cesta podle Vrubela spočívá v tom, aby se na evropské úrovni udělala pečlivá revize toho, co a která země vyrábí. A výhodnější národní podpora mířila jen do těch oblastí, které nejsou v rámci zemí EU dostatečně pokryté.
„I zde je ale třeba postupovat velice obezřetně, aby se nestalo, že některé firmy v zemích EU získají národní podporu na výrobu léků, které se ale vyrábějí i v jiných zemích EU bez národní podpory. Jde o to, aby podpora výrobcům byla rozložena spravedlivě, účelně a sledovala ten cíl, že Evropa se stane soběstačná ve výrobě všech potřebných léčivých prostředků, které potřebuje,” doplňuje pro Zdravé Zprávy.
Investiční pobídky se prováží s podmínkou výzkumu v EU
S poskytnutými investičními pobídkami by podle ministra Válka měla nově souviset podmínka realizace výzkumu a klinických studií léků na území členských států.
„My bychom rádi, aby podpora Evropské unie pro farma firmy, které vyrábí léky nebo produkují účinné látky na území Evropské unie, byla provázána s tím, že tyto firmy musí tuto svou činnost vykazovat na území Evropské unie,“ vysvětlil Válek.
Politici se mýlí, když tvrdí, že ceny léků jsou vysoké, říkají výrobci
„Evropská komise na to reaguje přípravou nové legislativy,“ doplnil ministra jeho náměstek Jakub Dvořáček.
Zdůraznil, že již i vznikla pracovní skupina na evropské úrovni. Ta vypracuje doporučení řešení, včetně zmiňovaných investičních pobídek.
„Velká část výroby a výzkumu teď probíhá v asijských zemích,“ připomněl důvody výpadků některých léků.
Podle něj se většina výpadků léčiv, které země Evropské unie v poslední době řešily, týkala generických léků. To jsou široce užívané léky se skončenou patentovou ochranou, do jejichž výroby se zapojily i další firmy. V současné době podle něj nic nenaznačuje tomu, že by některé zásadní léky na trhu chyběly. Uvedl, že většina výrobců léky dodává podle plánu a zákonných povinností.
„V tuto chvíli máme s jistotou dost léčiv jak do konce roku, tak na jarní období,“ řekl.
Diskutuje se o prodloužení patentů nad sedm let
Dále se podle Dvořáčka jedná v pracovní skupině i o zásobách vybraných léků. Ty unijní země u výrobců poptávají, aby předcházely jejich nedostatku. Unijní země včetně České republiky takový způsob zásobování léky řešily na jednání unijních ministru zdravotnictví letos v červnu. A to především v reakci na postup Německa.
„Snažíme se nastavit takové parametry, aby takové zásoby neovlivňovaly dostupnost pro pacienty v těch zemích, které jsou menšími trhy,“ vysvětlil Dvořáček.
Náměstek Dvořáček označil zajišťování léků v Německu za hloupé
Zmínil i další diskutovanou oblast. A tou je držení patentové ochrany u nových léků. Podle něj se nyní jedná o jejím prodloužení nad současných sedm let. A dále se řeší, jak srovnat dostupnost nově uváděných léků na unijní trh. A to tak, aby se léky dostávaly do zemí EU přibližně ve stejnou dobu.
„My bychom rádi, aby tyto léky byly dostupné ve všech zemích ideálně ve stejném čase. To znamená co nejdříve po registraci léčiva,“ řekl s tím, že legislativní změny v této oblasti se očekávají do několika let.
Rovněž podle něj dojde k předložení Evropské komisi [EK] v jejím novém složení i takzvaného aktu EU o kritických léčivech. Dokument má vytvořit právní rámec pro řešení zranitelných míst dodavatelského řetězce a stejně tak posílit jejich výrobu v EU.
Na programu jednání je dále evropský postup v oblasti kardiovaskulárních onemocnění. V Česku se nyní dokončuje Národní kardiovaskulární plán. Rada se má zabývat i systémem dárcovství a transplantací orgánů v EU. I zde se připravuje nový Akční plán EU pro dárcovství a transplantace orgánů.
–VRN/ČTK–