Vláda amerického prezidenta Joea Bidena navrhla, aby státní zdravotní pojištění pokrývalo lidem s obezitou náklady na drahé léky na hubnutí. Odhady hovoří o tom, že změna by se dotkla více než sedmi milionů seniorů či lidí s nízkými příjmy.
Informuje o tom agentura AP. Odvolává se na návrh amerického federálního ministerstva zdravotnictví a týká se léků jako Ozempic nebo injekce Wegovy, které zažívají v poslední době velkou popularitu. V obou případech je výrobcem dánský farmaceutický konglomerát Novo Nordisk. Ten i díky těmto lékům patří mezi nejhodnotnější evropské firmy. Jeho přípravky imitují lidské hormony a vyvolávají pocit sytosti, což může vést až k 25% poklesu váhy. Využívají je hlavně diabetici, pro které především léky vědci vyvinuli.
Po Wegovy se rychle zhubne, po jeho vysazení ale i rychle přibere
Podle lékařů lidé po vysazení těchto léků ale často rychle naberou svou původní hmotnost. A problém je i cena – dávka těchto léků na jeden měsíc v USA stojí stovky dolarů. Pro mnohé Američany jsou tak nedostupné.
Což řeší právě Bidenova administrativa. Podle tiskové zprávy Bílého domu návrh usnadní přístup k Ozempicu nebo Wegovy či dalším přípravkům až 7,5 milionu lidem. Některým z nich by vlastní výdaje kvůli lékům klesly až o 95 procent, vyčísluje prezidentská kancelář.
„Je to obrovská věc pro Američany, kteří si jinak tyto léky nemohou dovolit,“ řekl ministr zdravotnictví Xavier Becerra.
Bidenova administrativa chce, aby se výrazně rozšířilo jejich pokrytí pod programy Medicare a Medicaid. Ty zajišťují zdravotní pojištění seniorům a chudším Američanům. Aktuálně hradí léky na hubnutí jen v některých případech, například diabetikům. Nově by se ale pokrytí vztahovalo na obezitu jako takovou. Americká média podotýkají, že plán nebude uveden do praxe před koncem Bidenova mandátu.
O programech na hubnutí rozhodne Donald Trump
Definitivní potvrzení nových pravidel se však podle amerického tisku čeká až těsně po odchodu Bidena z úřadu. Administrativa zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, která se ujme moci 20. ledna, přitom nemá povinnost dotáhnout návrh do konce, napsal list The Washington Post.
Jak se k hrazení léků na hubnutí staví Trump, není podle AP zcela jasné. Jeho nominant na ministra zdravotnictví Robert Kennedy mladší patří k jejich kritikům. Místo příspěvků na léky skrze Medicare a Medicaid chce proti obezitě bojovat programy na podporu zdravého stravování a sportu.
Veřejné zdravotnictví v USA povede Robert F. Kennedy, rozhodl Trump
Snižování ceny léků pro pacienty je jedním z hlavních prvků sociální politiky končícího prezidenta Bidena. Pro seniory s Medicare jeho vláda zastropovala cenu inzulinu na 35 dolarech [cca 840 Kč] měsíčně. Také od příštího roku omezila celkové výdaje seniorů na léky na předpis a poprvé donutila farmaceutické společnosti vyjednávat o cenách léčiv v rámci programu Medicaid.
Podobně ale postupoval i Donald Trump, který v době svého prvního mandátu v letech 2017 až 2021 postupoval tvrdě proti farmaceutickým firmám. Jako problém uváděl skutečnost, že tytéž léky stojí v USA podstatně více než například v Evropě.
To potvrzují odborné průzkumy, které dlouhodobě ukazují na to, že cena léků je v USA o mnoho vyšší než v jiných vyspělých zemích. Například v roce 2018 stály léky hrazené z amerického systému zdravotnictví dvakrát více než ve Francii a Velké Británii. To i po započtení doplatku, který poskytují zaměstnavatelé nebo zdravotní pojišťovny.
„Americký trh se stal pro farmaceutický průmysl jednou velkou bankou,“ uvedl k tématu pro americký list The New York Times Ameet Sarpatwari, odborník na lékovou politiku na Harvard Medical School.
Podle něj panuje intenzivní pocit, že nejlepším místem, kde dosáhnout v oblasti farmacie zisku, jsou USA. To díky tamnímu nastavení úhrad a způsobu nákupu léků pro pacienty.
Náklady na programy činí v přepočtu téměř bilion Kč
Nová iniciativa kolem úhrad léků na hubnutí by byla velmi nákladná. Americké ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že dvojice programů státního pojištění na hubnutí veřejnosti by v příštích deseti letech stála asi 35 miliard dolarů [cca 840 mld. Kč].
Je ale docela možné, že programy projdou, protože, jak uvedla agentura AP, je podporuje skupina zákonodárců, v níž jsou zastoupeni demokraté i republikáni. A ti říkají, že by se vyplatily. Veřejné výdaje na léky na hubnutí by totiž předešly obrovským výdajům na léčbu chronických nemocí souvisejících s obezitou.
Na světě žije osm miliard lidí. Více než miliarda jich je obézní
Podle Bílého domu se odhaduje, že obézních je aktuálně 42 procent z více než 300 milionů obyvatel USA. To je podstatně více oproti odhadovanému podílu lidí s obezitou v České republice [kritéria pro stanovení obezity se různí, v USA jsou mírnější, pozn. red.]. V Česku nadváhou nebo obezitou trpí zhruba 66 procent lidí. Obézních je v Česku zhruba 30 procent populace. A extrémní obezitou u nás trpí přes 150 tisíc lidí.
–ČTK/DNA–
