Méně masa, mléka a více ryb a luštěnin. To jsou jedny ze změn spotřebního koše, z něhož vycházejí školní jídelny při sestavování jídelníčku pro děti. Změny upravené ve vyhlášce o školním stravování začnou platit od září příštího roku.
Úprava spotřebního koše pro školní stravování reaguje na současné trendy ve stravování, ale i finanční a provozní možnosti školních jídelen. Uvedli to zástupci Meziresortní skupiny pro institucionální stravování [MPS Stava] při Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR], kterou vede Státní zdravotní ústav [SZÚ].
„Spotřební koš musí stát na pevných vědeckých základech a zároveň být pro jídelny srozumitelný a proveditelný. To jsou ale parametry, ve kterých dnes 30 let starý podklad dle našich šetření bohužel neobstává a vyžaduje aktualizaci,“ vysvětluje důvody změn parametrů spotřebního koše ředitelka SZÚ, hlavní hygienička ČR a předsedkyně MPS Strava Barbora Macková.
Spotřební koš předepisuje množství jednotlivých skupin potravin, která mají obsahovat pokrmy určené pro stravování dětí podle jejich věku. Spotřební koš se začal používat před třiceti lety kvůli zajištění pestré stravy pro dětské strávníky. V 90. letech jej zákonodárci zakotvili do vyhlášky o školním stravování. Tím se stalo jeho dodržování pro jídelny povinností. Od té doby se do jeho podmínek ale nezasahovalo, upozorňuje Macková.
„Doba se změnila, na trhu jsou dostupné jiné potraviny, technologie i poznatky. A je třeba, aby vyhláška o školním stravování toto reflektovala,“ dodává s tím, že ve školních jídelnách se dnes stravuje kolem dvou milionů dětí.
Spotřební koš: méně masa, mléka a více luštěnin a ryb
Novelizovaná vyhláška upravující spotřební koš pro školní jídelny aktuálně jde do meziresortního připomínkového řízení. S její platností se počítá od září příštího roku. Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že v prvním školním roce platnosti upravené vyhlášky, to je ve školním roce 2025-2026, půjde o adaptační období.
„Jídelny, ale i rodiče a pedagogové, budou mít dostatečný prostor se se změnami sžít. A chystá se pro ně i rozsáhlá metodická podpora, která zajistí hladký průběh změn, po kterých nejen odborníci volali mnoho let,“ mírní obavy veřejnosti zástupci ministerstva.
Zmiňovaná doprovodná metodika podle Mackové poslouží nejen samotným jídelnám, ale i rodičům dětí. Její součástí budou třeba i recepty a praktické tipy a návody, které pomůžou s přechodem na nově sestavený spotřební koš.
Školní jídelny přesolují. Děti pak pijí sladké nápoje a tloustnou
Ten například přináší to, že se budou suroviny nově počítat z čisté hmotnosti. Nikoli z jejich nejedlými částmi, jako jsou slupky, pecky nebo kosti. Vyhláška reaguje i na povinnost mateřských škol zajišťovat místa pro děti již o dvou let věku. Proto i pro tuto skupinu dopočítává výživové hodnoty. Rovněž se v novém spotřebním koši slučuje do jedné skupiny ovoce a zelenina. Stejně tak mléko a mléčné výrobky. Dále se stanovují například zařazování zeleniny a ovoce ke každému dennímu jídlu, nebo přítomnost hlavních živin, jako jsou sacharidy, bílkoviny, tuky, ve všech jídlech.
„V neposlední řadě jsou potom pomocí upřesňujících pokynů upraveny i potenciálně rizikové složky stravy – cukr, sůl a sladidla,“ upozorňují tvůrci nového spotřebního koše.
Školní jídelny nabídnou více ryb a luštěnin
Na novou úpravu požadavků skladby surovin, z nichž mají školní jídelny připravovat pokrmy pro školáky, se objevila i kritika. Ze strany rodičů, pedagogů a školních jídelen nevyjímaje. Kritika často mířila k navyšování ryb ve školním stravování, které děti nemají příliš v oblibě a odmítají je konzumovat. Na webu k projektu Máme to na talíři zabývající se úpravou spotřebního koše, který je vedený SZÚ, vysvětlují tento krok odborníci na výživu.
„Mnoho dětí nejí ryby, protože nejsou zvyklé na jejich chuť a strukturu. Chuťové preference se vyvíjejí už od raného dětství a stejně jako se děti učí chodit, učí se i oblibě různých chutí. Výzkumy ukazují, že právě opakované vystavování novým potravinám zvyšuje pravděpodobnost, že je děti začnou jíst,“ uvádí.
Odborníci na něm dále vysvětlují, že ze zkušeností jídelen vyplývá, že pomáhá kombinovat ryby s oblíbenými potravinami. Jako je třeba rajčatová omáčka nebo přidání nějakého oblíbeného křupavého prvku.
Stejně tak panují otazníky stran veřejnosti k navyšování luštěnin ve školních jídelnách. Ani ty se totiž netěší velké oblibě u školáků a lidé si je oblíbí obvykle až v dospělosti.
„U luštěnin, stejně jako u ryb platí, že ačkoli často nepatří mezi nejoblíbenější jídla, je nutné děti motivovat k jejich konzumaci. I v případě luštěnin se děti potřebují seznámit s různými podobami přípravy a naučit se je pravidelně jíst,“ vysvětlují odborníci na výživu.
Mléko a výrobky z něj nahradí jiné suroviny
Za výhodu luštěnin oproti rybám považují, že nemají typické aroma a přebírají vůně a chutě surovin, se kterými se podávají. Proto se dají luštěniny snadno přidat například do polévek nebo omáček, přidávají odborníci tip na to, jak děti přimět ke konzumaci luštěnin.
Nejen rodiče pak překvapuje snížení mléka a mléčných výrobků ve spotřebním koši. Právě mléko a výrobky z něj naopak děti konzumují velmi rády. I tady ale nabízejí experti na výživu vysvětlení.
„V původním spotřebním koši bylo mléko a mléčné produkty vedeny zvlášť. To nutilo školní jídelny k jejich nadužívání, i když je mléko a mléčné produkty z hlediska živin zastupitelné,“ tvrdí.
Vysvětlují dále, že vápník a další živiny obsažené v mléce se dají přijímat z jiných zdrojů. Proto při dodržení zásad pestrého stravování, jako je zařazení vajec, vhodného množství masa, ryb, luštěnin nebo obilovin, nehrozí, že by dětem cokoli z mléka chybělo.
–VRN–
