Nárok na všeobecné preventivní prohlídky hrazené z veřejného zdravotního pojištění má každý pojištěnec v ČR jednou za dva roky. Přesto však pětina Čechů tyto kontroly u svého lékaře vynechává. Nejčastějším důvodem je nedostatek času a nevědomost o nároku na službu preventivní kontroly.
Až pětina Čechů příliš neřeší lékařskou prevenci. Vysvětlují to nedostatkem času. Nejhorší přístup k pravidelným kontrolám u praktického lékaře mají Pražené a lidé, kteří žijí sami. Vyplývá to z průzkumu skupiny AXA Česká republika a Slovensko zaměřený na zdravý životní styl.
„Na prohlídky nechodí dokonce 23 procent z nich. Nejčastěji pak Čechy od doporučených a pojišťovnou hrazených návštěv odrazuje nedostatek času, jak uvádí 26 procent dotázaných. To se nejčastěji týká vysokoškolsky vzdělaných lidí,“ vysvětluje ředitel marketingu a digitalizace skupiny AXA Česká republika a Slovensko Frederic Boulanger.
Na Slovensku je podle něj přístup pojištěnců k lékařské prevenci o něco lepší než v ČR. Na prohlídky pravidelně nechodí necelá desetina Slováků, zatímco v ČR je to téměř o pět procentních bodů více.
Kdo kam chodí
Podle průzkumu více než třetina Čechů dotázaných uvedla, že prevenci podstupuje každý rok, další necelá třetina pak jednou za dva roky. Celých 14 procent Čechů však podle průzkumu na preventivní prohlídky téměř nechodí a dalších šest procent si nevzpomíná, kdy se nějaké takové prohlídky naposledy zúčastnilo.
„Naše praxe ukazuje, že stále poměrně velká část pacientů preventivní prohlídky nevyužívá. Pravidelná prevence může pomoci zachytit vážná onemocnění v jejich počátcích, a předejít tak zdravotním komplikacím. U nádorových onemocnění to může být otázka života a smrti, protože pro některé formy už sice existuje léčba určená i pro pokročilejší stádia, pro některé však stále ne a jejich včasná diagnostika je potom klíčová,“ vysvětluje mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.
Podle něj si nemalá část české populace myslí, že není nutné chodit na preventivní lékařské prohlídky. Jiný problém je, že více než polovina z nich pak zastává názor, že důležitost lékařské prevence není dostatečně propagována.
Co lidé chtějí
Více než polovina dotázaných nepotřebuje k účasti na preventivních prohlídkách žádnou speciální motivaci. Ostatní by pak k účasti na pravidelných preventivních prohlídkách přesvědčila možnost započítat si čas strávený na prohlídce do pracovní doby [12 %] nebo získání finančního benefitu [12 %]. Lékaře by pravidelně začali navštěvovat také v případě, že by oni sami nebo někdo z jejich okolí prodělal závažnou nemoc [16 %].
Ideální frekvence preventivních návštěv u lékaře je pak podle názoru 56 % respondentů jednou ročně. Pět procent respondentů si myslí, že účastnit se preventivních prohlídek není nutné.
Mladší lidé do 30 let pak nejčastěji uvádějí jako důvod svého nezájmu fakt, že od doktora stejně většinou slyší, co už sami vědí. Že je třeba více sportovat či zdravěji jíst. Obava z toho, že by jim mohla být odhalena nějaká choroba, naopak důvodem k nechození na preventivní prohlídky nemají. V průzkumu ji uvedl jen osm procent Čechů.
O čem jsou preventivní prohlídky
Všeobecná preventivní prohlídka u praktického lékaře se provádí a pojišťovna ji plně hradí jednou za 2 roky [po uplynutí 23 měsíců po provedení poslední všeobecné preventivní prohlídky]. Jejím obsahem by mělo být doplnění anamnézy se zaměřením na její změny, rizikové faktory a profesní rizika. Lékaře by měl zajímat hlavně výskyt kardiovaskulárních onemocnění, hypertenze, diabetu, poruchy metabolismu tuků a nádorových onemocnění v rodině a také výskyt závislostí.
Povinností lékaře je provést kompletní fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku, zjištění BMI, orientační vyšetření zraku a sluchu, vyšetření moči diagnostickým papírkem a kontrola očkování.
Stejně tak má lékař při preventivní prohlídce zkontrolovat výsledky, resp. zajistit vyšetření koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů. A to při první všeobecné preventivní prohlídce po ukončení péče u praktického lékaře pro děti a dorost. A dále ve 30, 40, 50 a 60 letech věku. Samozřejmě, že například u pacienta nad 40 let, který je dispenzarizován a pravidelně vyšetřován jako diabetik, není nutné dělat vyšetření glykémie při každé preventivní prohlídce u praktického lékaře.
Onkologická prevence
V rámci onkologické prevence má být při preventivní prohlídce vyšetřena i kůže. V případě výskytu podezřelých znamének je nutné na ně lékaře upozornit. Pokud lékař vyhodnotí pacienta z hlediska rodinné, osobní a pracovní anamnézy jako rizikového, měl by provést vyšetření per rectum, u mužů klinické vyšetření varlat, u žen od 25 let věku klinické vyšetření prsů, a to spolu s poučením o samovyšetřování.
U žen od 45 let věku má praktický lékař při preventivní prohlídce ověřit, zda je k dispozici výsledek screeningového mamografického vyšetření z posledních 2 let. Pokud není, měl by na vyšetření ženu odeslat.
U osob nad 50 let by měl lékař zajistit stanovení okultního krvácení ve stolici. Ve věku nad 55 let provedení screeningové kolonoskopie jednou za 10 let. Na mamografii nebo kolonoskopii může vydat žádanku i gynekolog, proto je nutné ověřit, zdali nebyl pojištěnec již vyšetřován. Lékař si v takovém případě výsledky vyšetření totiž vyžádá.
Novinky od roku 2016
Do preventivních prohlídek je od října 2016 zařazeno vyšetření týkající se funkce ledvin [laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace]. Má se provádět ve čtyřletých intervalech u pacientů od 50 let věku, kteří trpí diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi.
Při preventivní prohlídce má lékař zkontrolovat a zhodnotit výsledky vyhláškou předepsaných vyšetření. Pokud nebyla v předepsaných termínech provedena, má tato vyšetření zajistit.
Na vyšetření EKG má pacient v rámci všeobecné preventivní prohlídky u praktického lékaře nárok ve 40 letech a pak každé 4 roky.
