Nové poznatky telavivských vědců ukázaly šampiona v odolnosti vůči alkoholu. Jím je sršeň východní. Aktuální studie ho představuje jako jediného živočicha, jenž zvládá vstřebat i vysoké dávky alkoholu bez negativních následků.
V článku Booze-proof hornets could hold key to studying alcoholism o tom informuje server Israel21c. Odvolává se na výsledky studie izraelských vědců, které podle nich mohou naprosto změnit přístup k výzkumu alkoholismu.
„Sršeň je podivuhodný hmyz, na nějž nemá požívání alkoholu žádný vliv ani důsledky,“ říká za výzkumný tým vedený Sofií Bouchebtiovou profesor Eran Levin z TAU School of Zoology a Steinhardtova muzea historie přírody.
Důvodem, proč je toto zjištění tak významné, je podle něj to, jak kontrastuje s reakcí ostatních druhů na alkohol. Alkohol vzniká fermentací cukrů pomocí kvasinek a bakterií v dozrálém ovoci a šťávách. Ty většina zvířat, včetně lidí, není schopna požívat bez vážných následků, kam patří nejen ztráta rovnováhy. Dokonce i ovocné mušky, jež běžně hodují na fermentovaném ovoci, vykazují známky intoxikace, pokud ho spořádají hodně.
Jak je tedy možné, že sršni vykazují tak silnou odolnost vůči alkoholu a „mohou pít dál“, zatímco ostatní druhy už dávno „leží pod stolem“? Pro zjištění příčin provedl výzkumný tým sérii pokusů. A postupně zvyšoval dávky koncentrace alkoholu podávaného sršňům.
Proč je sršeň výjimečný „pijan“
Postupně se tak dostal k 80% koncentraci, tedy dávce, která by zabila naprostou většinu organismů. Avšak sršni přežili, a navíc přežili bez jakýchkoliv zdravotních následků a změn chování. Což platilo po celou dobu jejich života, který dosahuje tří měsíců. Profesor Levin to považuje za klíč k záhadě, kterou objasnil sršní genom.
„Sršeň má několik kopií genu odpovědného za produkci enzymu, který odbourává alkohol. Tato genetická výbava souvisí s neuvěřitelnou schopností se s alkoholem vyrovnat,“ říká.
Evoluce této unikátní schopnosti má kořeny v dlouhodobé symbióze sršňů s kvasinkami. Hmyz přirozeně hromadí kvasinky v zažívacím traktu, čímž vytváří symbiózu, která posiluje jeho odolnost vůči alkoholu.
Jelikož se alkohol podle Levina podílí na 5,3 procenta všech úmrtí, zjištění tohoto výzkumu by mohla být velice užitečná.
„Věříme, že sršni by nám mohli být na základě našeho výzkumu velmi užiteční pro vývoj nových metod studia alkoholismu a působení alkoholu,“ tvrdí Levin.
Démon jménem alkohol
O škodlivosti alkoholu na lidské zdraví se toho napsalo hodně. Také se ví, že alkohol stojí za mnoha nemocemi. Mezi ty nejnebezpečnější vědci řadí rakovinu. Podle letošní studie americké asociace American Association for Cancer Research [AACR] přibývá v posledních desetiletí lidí mladších 50 let s rakovinou prsu a tlustého střeva.
Podle zmíněné studie je zásadním rizikovým faktorem právě alkohol. Vědci uvádí, že alkohol stojí za více než pěti procenty všech případů rakoviny ve Spojených státech. To je asi jedna diagnóza z 20.
„Nadměrná konzumace alkoholu zvyšuje riziko šesti typů zhoubných nádorů včetně určitých typů rakoviny hlavy, hrdla, prsu, střev, jater a žaludku,“ stojí ve studii.
Rumuni, Gruzínci a Češi. To jsou národy s nejvyšší spotřebou alkoholu
Její autoři proto všem doporučují snížit spotřebu alkoholu, ale i změnu životního stylu. To znamená přestat kouřit, zdravě se stravovat, hlídat si váhu, cvičit, vyhýbat se ultrafialovému záření a znečišťujícím látkám. Veřejnost na tato doporučení ale příliš nedbá. Aktuální studie zjistila, že méně než třetina žen ve věku 18 až 25 let si je vědoma faktu, že alkohol zvyšuje nebezpečí rozvoje rakoviny prsu.
Většina rovněž netušila nic o tom, že alkohol neprospívá zdravému mikrobiomu, bakteriím a virům, které žijí na našem těle i uvnitř, střevy nevyjímaje. I v tomto případě alkohol proměňuje střevní bakterie, které následně hrají roli při vzniku a rozšíření rakoviny.
–AM–
