Staří Egypťané při magických rituálech pili husté halucinogenní koktejly. Zjistil to profesor Jihofloridské univerzity Davide Tanasi, který analyzoval zbytky obsahu z 2 000 let staré egyptské nádoby.
O jeho objevu informuje americký zpravodajský server Fox News. Nádoba, kterou Davide Tanasi zkoumal, nese podobu staroegyptského boha Besa. Do Muzea umění v Tampě na Floridě se dostala nádoba jako dar v roce 1984. Jde o jednu z mála existujících podobných nádob a výzkum vzácného artefaktu začal v roce 2021.
Tanasi a jeho tým seškrábli z vnitřní strany nádoby vzorek drobných částeček někdejšího obsahu. Tým původně předpokládal, že nádoba mohla obsahovat alkoholický nápoj. To, co nakonec vědci ale zjistili, bylo dost odlišné od jejich původních teorií.
„Pokročilá analýza DNA a chemického složení odhalila, že uvnitř býval ´koktejl´ z různých přísad. Patřil mezi ně i alkoholický základ a ochucující látky. Jako je med nebo sezamová semínka s mateří kašičkou, piniové oříšky nebo piniový olej či lékořice,“ řekl Davide Tanasi.
Směs také obsahovala několik různých léčivých a psychotropních látek. Sem patřily látky, jako syrská routa, leknín hvězdovitý modrý – známý také jako modrý lotos – a místní druhy byliny luštěnice. Dalšími přísadami byly podle výzkumu lidské tekutiny včetně krve, mateřského mléka a hlenu.
„Jednalo se o magický lektvar. Ten měl opojit, nasytit a vyvolat halucinace,“ uvedl Tanasi.
Zejména tělesné tekutiny podle něj sloužily podle výzkumu jako indikátor toho, že směs byla používána při starověkých rituálních praktikách. Pokud jde o další výzkum, Tanasi doufá, že podobné analýzy budou pokračovat.
„Abychom dokázali, že námi nalezený lektvar byl základním receptem pro standardní magický nápoj podávaný při rituálech, plánujeme provést stejné analýzy na dalších exemplářích nádob. Ty jsou uloženy v Muzeu Allana Piersona v Amsterdamu,“ přiblížil.
Tyto nádoby byly podle jeho slov vyrobeny ve stejné formě, jako je nádoba v Tampě. A vždy vyobrazují boha Besa, tedy stejně jako zkoumaná nádoba z Tampy.
Kdo byl bůh Bes
Podle dostupných informací v sobě Bes pravděpodobně zahrnuje znaky několika původně samostatných bohů. Měl i svůj ženský protějšek – Besetu. Nelze proto vyloučit, že spíše než za boha v plném smyslu slova šlo o domácího pozitivního bůžka či démona.
Podle odborníků mohl být pomocníkem a ochráncem zahánějícím zlo, především pak v rizikových okamžicích života – v těhotenství, při porodu či ve spánku. Později se stal také bohem hudby a tance, plodnosti a podle nepřímých náznaků také erotiky.
Ačkoli Bes nebyl předmětem oficiálního náboženského kultu, jeho obliba nejpozději od Nové říše [1550 až 1069 př. n. l.] zasáhla všechny egyptské společnosti. Od počátku prvního tisíciletí platil podle badatelů za jednoho z nejpopulárnějších bohů v lidových vrstvách. Z doby Nové říše nacházeli tetování s Besem na stehnech mnoha tanečnic, hudebníků a služebnictva.
O významu a živosti Besova uctívání svědčí i to, že v koptských křesťanských textech vystupuje jako jeden ze zlých démonů. Démon podle nich sídlí v pohanských chrámech poblíž klášterů a kostelů a ubližuje kolemjdoucím křesťanům. Jeho negativní vliv ustává teprve očištěním míst modlitbami a zázraky svatých mužů.
Halucinogenní koktejly se pily i ve starém Řecku
„Nyní se domníváme, že nalezené psychotropní látky sloužily k ‚inkubačním rituálům‘ spojeným s kultem boha Besa,“ uvedl Tanasi pro Fox News.
Podle něj jedinečný objev „seškrábaný z nádoby“ poskytuje poprvé hmatatelné důkazy, které potvrzují psané záznamy a mýty o egyptských rituálech.
„Inkubační rituály jsou náboženské praktiky, při nichž lidé spí v posvátném prostoru, aby přijali sen od božstva, které jim může poskytnout uzdravení nebo věštbu,“ řekl Tanasi.
Doplnil, že například ve starořeckém kultu boha lékařství Asklépia trávili nemocní noc ve svatyni a čekali, až je ve snu navštíví bůh, který je vyléčí. Tyto sny vyvolávaly nápoje, které jim dávali kněží.
„Náš výzkum tedy potvrzuje starší praxi. A ta má později i srovnání v několika dalších kulturách,“ vysvětlil, proč hovoří i o dění ve starověkém Řecku.
Zajímavé je prolnutí zmíněných kultur. Údajný řecký učitel Asklépios, který měl žít ve 13. století před našim letopočtem, a který navrhl systém léčení, je například v mnoho knihách ztotožňován s egyptskou postavou univerzálního učence a lékaře Imhotepem. Což byl rovněž patron lékařů. A rovněž se jako řecký bůh léčitelství vyznal v používání bylin.
–ČTK/RED–
