Dlouhodobé používání roušek a respirátorů v době pandemie covidu vedlo u většiny zdravotníků k dermatologickým komplikacím různého typu. Vyplývá to ze studie mezi zhruba tisícovkou zdravotníků Národního institutu SYRI.
Pandemie covidu-19 přinesla extrémní vytížení zdravotníků v nemocnicích. Ti dlouhé hodiny používali osobní ochranné prostředky, jako jsou ústenky, respirátory, rukavice nebo i celé speciální oděvy. Podle studie SYRI nějakou míru komplikací uvedla drtivá většina oslovených zdravotníků.
Bolest spojenou s používáním ochranných prostředků dýchacích cest a obličeje ohlásilo 93,8 procenta z oslovených téměř osmi set zdravotníků. 94,1 procenta účastníků mělo problémy, které souvisely s používáním ochranných prostředků rukou. 45,8 procenta účastníků uvedlo alespoň jednu komplikaci související s celotělovými ochrannými prostředky.
Nejčastěji hlášenými kožními komplikacemi souvisejícími s používáním ochranných prostředků dýchacích cest a obličeje byly:
- Bolest a otlaky za ušima: 67,4 %.
- Suchá kůže: 50,1 %.
- Svědění očí nebo rtů: 44,5 %.
- Akné/Vyrážka: shodně 36,9 %.
- Zarudnutí kůže: 33,3 %.
- Modřiny: 33,3 %.
Na rukou zdravotníci nejčastěji uváděli suchou kůži [78,2 %], svědění [46,9 %], zarudnutí kůže [30,9 %] nebo vyrážku [18,4 %].
Jakkoli dlouhodobé zatížení vedlo v řadě případů k různým dermatologickým komplikacím, potíže v oblasti duševního zdraví, jako jsou úzkosti a záchvaty paniky, případně bolesti hlavy, uváděli zdravotníci jen minimálně, zjistili výzkumníci SYRI.
Roušky a respirátory v době covidu-19 u veřejnosti
Nedobré zkušenosti s ochrannými pomůckami v době covidu-19 ale získala i široká veřejnost. Například prvního září v roce 2020 začala platit celoplošná povinnost nošení roušek v Česku, i když ty nebyly v podstatě nikde dostupné. Lidé si je povinně nasazovali ve veřejné dopravě, na úřadech, ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách. Nosit je museli třeba i při jízdě taxislužbou.
Roušky zůstaly povinné i v prostorách a halách přepravních budov, tedy v nádražních a autobusových budovách, včetně Letiště Václava Havla a prostorách jemu přilehlých. Bez roušky lidé tehdy nemohli ani volit v říjnových krajských a senátních volbách.
Velkým tématem se v té době stala povinnost nosit roušky pro děti ve školách. Ty byly povinné, pak došlo ke zrušení povinnosti a následně už bylo jejich nošení dobrovolné.
Výzkumníci doporučuji kontroly a krémy
Co se týče aktuální studie SYRI, výzkumníci sbírali data u zdravotníků v první linii jak v ČR, tak na Slovensku. Z celkového počtu 795 respondentů byla většina žen [92 %]. Více než polovina jich byla mladší 46 let.
„Naše studie prokázala velmi výrazný vliv používání ochranných prostředků na řadu zdravotních komplikací,“ říká Natália Antalová ze SYRI a Ústavu zdravotnických věd Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [LF MU].
Problémy se podle zjištění výzkumu násobily v souvislosti s těmi nejdelšími směnami.
„Ti, kteří pracovali ve dvanáctihodinových směnách, měli signifikantně vyšší výskyt bolesti a otlaků za ušima, svědění očí, rtů, akné a podobně,“ uvedla Antalová.
Podle výzkumného týmu je tak nutné zapracovat na prevenci. Zdravotníci by měli mít prostor na pravidelnou úlevu od ochranných pomůcek, zejména při delších směnách.
„Kontrola stavu pokožky by měla být prováděna jak během doby jejich využívání, tak v přestávkách, s preventivními strategiemi na podporu zdraví kůže,“ uvedla Andrea Pokorná ze SYRI a Ústavu zdravotnických věd LF MU.
Doporučuje revizi stávajících pokynů na podporu bezpečnosti a ochrany zdravotnických pracovníků. Rovněž vyzývá, aby se více využívaly ochranné protektivní krémy a speciální krytí ke snížení rizika poškození pokožky.
–DNA–
